Znečištění planety je velmi aktuální téma. Mluví se o něm zejména v souvislosti s plasty. Jejich částice se nedávno objevily i na místech, kde by to nikdo nepředpokládal. Třeba na arktických ledovcích. Co to znamená? Že mikroplasty se dostávají nejen do vzduchu, tedy že je dýcháme, ale už i do vody, takže je i pijeme. Důsledky pro lidské zdraví jsou potenciálně hrozivé. Opravdu jen potenciálně. Problém je, že vědci o tom, jak mohou mikroplasty zasáhnout tělo, zatím vědí jen velmi málo. A tím problémem se podle magazínu Wired aktuálně zabývá Světová zdravotnická organizace (WHO).
Neprostupná střeva?
Z údajů, které jsou dostupné, sestavila WHO zprávu o stavu výzkumu mikroplastů pronikajících do pitné vody. Zjištění, které podává, ale není nikterak optimistické. Víceméně se nedozvídáme nic nového kromě konstatování skutečnosti, že věda v současnosti nemá žádné důkazy o tom, že by mikroplasty ve vodě lidské tělo poškozovaly, ale ani o tom, že jsou pro ně neškodné.
Odhaduje se, že každý rok se do oceánů dostane zhruba osm milionů tun plastového odpadu.
Zmiňovány jsou ale například možné negativní účinky na prostupnost lidského střeva. Hlavním poselstvím zprávy tedy není podat nové informace, ale uklidnit spotřebitele po celém světě (či spíše uchlácholit?) a ujistit je o tom, že rizika jsou, na základě posouzení WHO, zatím relativně nízká.
Studujte to dál
Kromě spotřebitelů zpráva apeluje také na vědeckou komunitu, kterou vyzývá k tomu, aby dále studovala potenciální dopad mikroplastů na lidské zdraví a aby to činila co možná nejefektivněji a nejrychleji. Zároveň prosí celý svět, aby se zamyslel nad produkcí plastových odpadů a vyvinul výrazné úsilí vedoucí k jejímu rapidnímu snížení. Situace je totiž podle WHO doslova kritická – v roce 2015 lidstvo vyprodukovalo téměř 400 milionů tun plastového odpadu a očekává se, že do roku 2025 se toto množství zdvojnásobí.
Mikroplasty jsou téměř všude a pomalu zaplavují celou planetu. Víří hluboko v oceánských proudech a objevují se v mořských plodech, které jíme. Odhaduje se, že každý rok se do oceánů dostane zhruba osm milionů tun plastového odpadu.
Mikroplasty z moří nikdo a nic nedostane. Zatím nás prý ale neohrožují
Prostupnost mikroplastických částic je děsivá a neexistuje žádný způsob, jak bychom je mohli z vody odstranit. Do pitné vody se dostávají mnoha způsoby. Tzv. „městský prach“, tedy všechny částice létající z bot, pneumatik apod., přistávají ve sladkovodních zdrojích, jako jsou nádrže. Spousta oblečení obsahuje mikroplastická vlákna, která se do vody uvolňují během praní.
Když plasty čistí plasty
WHO ve zprávě uvádí, že sladkovodní zdroje jsou samozřejmě před distribucí spotřebitelům mikroplastů zbaveny. Na takovou úpravu vody ale třeba státy v rozvojovém světě nemají dostatek finančních prostředků. A potom se nabízí další otázka: Co když je zařízení, které proceduru provádí, plastové (což se dá předpokládat)? Neuvolňuje potom do vody, kterou má mikroplastů zbavit, mikroplasty další?
Až dvě miliardy lidí dnes pijí vodu, která je znečištěná fekáliemi, v důsledku čehož jich polovina ročně umírá.
Devět studií zmiňovaných ve zprávě WHO se jednak zabývalo zcela odlišnými oblastmi působení mikroplastů (balená voda, voda z vodovodu), jednak rozdílným přístupem a metodologií. Není proto překvapivé, že úroveň kontaminace, kterou uvádějí, se pohybuje od nuly až do tisíců částic na litr. Výsledkem je, že ona zjištění je téměř nemožné porovnat.
Nejprve vyřešíme fekálie
Ať tak či tak, WHO zároveň upozorňuje na skutečnost, že až dvě miliardy lidí dnes pijí vodu, která je znečištěná fekáliemi, v důsledku čehož jich polovina ročně umírá. Právě tato situace by podle organizace nyní měla být primárním zájmem nápravy. Mikroplasty ve vodě tak zřejmě budou muset počkat…
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Wired
