Happy hours už nejsou jen v barech. V obchodech přispívají k šetření s potravinami

Podle statistik až třetina potravin určených pro lidské žaludky končí denně na hromadě smetí. To ročně činí přibližně 1,3 bilionu tun potravinového odpadu v hodnotě 680 bilionu amerických dolarů. I přesto na celém světě jeden člověk z deseti trpí podvýživou. Proti plýtvání jídlem se podle New York Times ve vyspělém světě zvedá nová vlna odporu. Jejími iniciátory jsou podniky, které vymýšlejí systémy ke zlepšení efektivity distribuce potravin.

Hlavní iniciativy se zatím podle všeho chopili obyvatelé a země starého kontinentu. A z nich vede zejména Finsko. Právě to totiž testuje nový potravinový řetězec jménem S-market. Jeho doménou je pořádání "happy hours", které dosud byly známé především milovníkům noční zábavy.

V USA se vyvíjí například umělé slupky na bázi rostlin, které by měly prodlužovat trvanlivost zeleniny.

Na takových akcích vám většinou místo jednoho oblíbeného drinku prodají za stejnou cenu nápoje dva. S-market se touto taktikou inspiroval a každý večer v 21 hodin snižuje ceny produktů, které se blíží překonání data spotřeby. Vybrané zboží je potom ve všech 900 obchodech, které řetězec provozuje, levnější dokonce až o 60 procent.

Dánsko hlásí konec množstevních slev

V těsném závěsu za Finskem se žene Dánsko. Jeho největší obchodní řetězec REMA 1000 zcela zrušil množstevní slevy. Cílem je zabránit hromadění jídla a naučit lidi, že je zbytečné a vlastně i nebezpečné kupovat více, než ve skutečnosti potřebují.

V Americe je podle všeho zavedení podobných strategií poněkud obtížnější. Výzkum neziskových organizací z minulého roku totiž prokázal, že devět z deseti amerických supermarketů s potravinami příliš šetřit neumí, a tedy ani nešetří. Vyšlo také jednoznačně najevo, že americké potravinové řetězce byly, co se nakládání s potravinovým odpadem týče, méně aktivní než ty evropské. Na jejich obranu je však nutno podotknout, že i obchody v USA zahájily několik projektů, které tento problém řeší z jiného úhlu pohledu.

Zachrání nás umělá zelenina?

O jaké projekty se jedná? Většinou o velmi svérázné. Vyvíjí se například umělé slupky na bázi rostlin, které by měly prodlužovat trvanlivost zeleniny. I v USA začíná podpora produktů přímo od domácích pěstitelů a preferování ovoce či zeleniny, které sice nejsou estetické, zato ale pocházejí ze skutečné, férové a poctivé produkce.

Pracuje se zde také na vzniku softwaru, který by měl podnikům pomoci hospodařit s neprodanými zásobami potravin. Zda je lepší přímočaré řešení evropské, či zda vůbec některé z nich pomůže zlepšit žalostnou situaci kolem množství potravinového odpadu, ukáže čas. Ale každý pokus je vítán.