Češi jsou v EU čtvrtí nejlepší v recyklaci plastů, firmy hledají zelenější varianty

Na plastovou kalamitu, která se každým rokem zhoršuje, konečně začínají státy i firmy hromadně reagovat. Alespoň ty evropské. V květnu 2019 například EU definitivně schválila zákaz jednorázových plastů, který vstoupí v platnost za dva roky. Firmy na toto nařízení už nyní reagují hledáním udržitelnějších variant a samotní jednotlivci postupně nákup plastů omezují, nebo se je alespoň snaží svědomitě třídit, aby mohly být znovu využity. Čechům se to daří poměrně dobře, podle zjištění projektu Evropa v datech jsou čtvrtými nejlepšími recyklátory v celé EU.

Česká republika se v roční spotřebě plastových obalů, která v Evropě činí 22,5 kilogramu na hlavu, pohybuje pod evropským průměrem. Češi přitom ročně recyklují téměř 60 % plastů a patří tak po Litvě, Kypru a Slovinsku (62 %) na čtvrtou příčku evropského žebříčku. Největšími producenty odpadu z plastových balení jsou potom Irsko, Lucembursko a Estonsko. Podle předloňského průzkumu Eurobarometru se však minimálně třetina Evropanů již nějakou dobu používání jednorázových plastů vyhýbá. Lidé se obávají jejich dopadů na životní prostředí, ale také na své zdraví.

Zodpovědnější firmy

Nové evropské nařízení o zákazu jednorázových plastů se bude týkat zejména plastových talířů, příborů, brček, nápojových míchátek nebo skladovacích boxů na jídlo a pití z polystyrenu. Firmy, které tyto výrobky ještě donedávna hojně využívaly, se je nyní snaží nahrazovat. Jednou z nich je například internetový supermarket Košík.cz, který ze své nabídky postupně vyřadil všechny jednorázové plastové obaly, a místo toho nabízí zákazníkům ekologičtější materiály, jako je kompostovatelný papír, dřevo či speciální C-PLA bioplasty.

Méně plastu, více radosti. Pokud tedy nezkoušíte pít shake od Mc Donnald‘s papírovým brčkem. To opravdu moc nejde

Udržitelnějšímu chování se učí také konkurenční Rohlík.cz či tuzemský fastfood UGO, který plastové nádobí pomalu mění za porcelánové nádoby. Postupně se přidává také Lidl, Starbucks nebo McDonald´s.

Trochu jiné nákupy

Kromě používání udržitelnějších a alternativních materiálů ovšem v dnešní společnosti sílí snaha vyhnout se používání jednorázových výrobků úplně. V Česku se rozrůstá síť bezobalových obchodů, které lze vyhledávat na webu projektu Reduca. A zdaleka se netýkají jen obchodů s potravinami, svou síť zero waste stáčíren má například i výrobce ekologické drogerie a kosmetiky Tierra Verde.

Jeden zálohovaný kelímek dokáže nahradit až 500 jednorázových, kterých se u nás spotřebuje asi 350 milionů ročně.

„Od září 2016 jsme ušetřili 250 800 kilogramů obalového plastu. Jednak tím, že zavádíme bezobalový prodej, a také náhradou plastového obalu za papír tam, kde je to možné. V současné době lze naše čisticí a prací prostředky bezobalově zakoupit asi na 200 místech v Česku a na Slovensku,“ říká Nataša Foltánová z Tierra Verde.

Zálohované kelímky

Také evropská strategie vede státy k tomu, aby usnadnily využívání zálohovaných nápojových kelímků a plastových nádob na potraviny. V Česku už dnes působí systémy vratných kelímků Otoč kelímek a GoCup. Jeden zálohovaný kelímek dokáže nahradit až 500 jednorázových, kterých se u nás spotřebuje asi 350 milionů ročně. Denně se také v Česku vyhodí okolo 54 tun jednorázových obalů na jídlo. Tomu zase pomáhají předcházet systémy vratných obalů Rekrabička a Vratné misky.

Změnám neujdou ani klasické plastové lahve. Evropské země mají do deseti let zajistit, že zpět se vysbírá 90 % z nich. Pomoci k tomu mohou například systémy zálohování, které už fungují v severských zemích, ale i v Chorvatsku, Estonsku, Litvě či Německu. Minimálně třetina materiálu pro výrobu lahví také musí pocházet z již recyklovaného plastu. V tomto směru si své závazky stanoví i další velké firmy. Společnost Coca-Cola HBC, výrobce a distributor Coca-Coly v Česku a střední a východní Evropě, si tak například do roku 2025 předsevzala, že z recyklovaného materiálu nebo materiálu pocházejícího z obnovitelných zdrojů bude vyrábět 35 % svých PET lahví. Chce také pomáhat se sběrem odpadu v rozsahu odpovídajícím 75 % obalů používaných pro její nápoje.

Plasty však neškodí planetě jen samy o sobě. Pokud by jejich spotřeba zůstala na současné úrovni, do roku 2050 připadne na jejich výrobu celých 20 % celkové spotřeby ropy a 15 % emisí skleníkových plynů. Nezbývá tedy než věřit, že se k evropským iniciativám v omezování plastů přidají i ostatní státy, a to zejména USA, které zatím žádné restrikce nevydaly. Průměrná roční spotřeba tohoto materiálu na obyvatele je zde přitom dvakrát vyšší než v Evropě.