Hurikány devastují USA. Kvůli oteplování dorazí časem i do Evropy

Východní pobřeží USA od 25. srpna devastuje hurikán Laura. Na stejné místo se chystá i hurikán Marco a taky tak trochu hrozí, že se tyto dvě cyklóny spojí. Jeden z posledních ničivých hurikánů se jmenoval Harvey, zemi zasáhl v roce 2017, předtím měly USA 12 let víceméně klid. Tedy od nejničivějších záplav v New Orleansu, které v roce 2005 zařídil hurikán, jenž si říkal Katrina. Východní Asii zase každoročně zasahují ničivé tajfuny (což je vlastně to samé co hurikán). A Evropa? V roce 2019 zasáhly tři tropické bouře, což jsou takové „slabší hurikány“, Španělsko. Stalo se tak poprvé v historii. Experti ale odhadují, že se situace na „starém kontinentu“ bude nadále zhoršovat.

Většina hurikánů se díky mořskému proudění zformuje v Atlantickém oceánu a potom dorazí přes Karibik, Mexický záliv až do USA. Hurikány využívají jako pohon teplý oceán, ale ztrácejí sílu, pokud se pohybují přes studenější plochy oceánu nebo po pevnině. To obvykle zabrání hurikánům zasáhnout Evropu, protože ztratí svoji energii a zpomalí, eventuálně se sem dostanou maximálně jako silný déšť.

Ovšem díky tomu, že se Atlantický oceán ohřívá, tak se bouře mohou začít formovat východněji a cestovat i dále na východ, tedy směrem k Evropě. Klimatičtí skeptici namítají, že teplejší voda v Atlantiku je jen jednorázový úkaz, studie a fakta ale nasvědčují tomu, že oteplování stále narůstá.

Síla větru rozhoduje

Tropické bouře, odborně cyklóny, jsou hluboké tlakové níže, které vzniknou nad Atlantickým oceánem nebo východním Tichým oceánem. Podle toho, kde tyto bouře udeří, dostávají různá jména – tajfuny (Tichý oceán), hurikány (Atlantický oceán). Ať jim lidé říkají jakkoliv, tropické cyklóny vznikají všechny stejným způsobem. A pokud tyto tropické bouře dostanou tu správnou sílu, říká se jim pak hurikán nebo třeba tajfun.

Mračna bouří se pohybují na severní hemisféře proti směru hodinových ručiček, opačný směr mají na jižní polokouli.

Hurikán je obří hybná síla, která využívá vlhký a teplý vzduch jako pohon. Může se formovat jen nad hladinou oceánu teplejší než 27 °C, která dokáže dodat hurikánu dostatek energie. Teplý a vlhký vzduch stoupá od hladiny oceánu nahoru. U hladiny moře klesá tlak vzduchu, vzniká tlaková níže a při vhodných podmínkách se systém začíná roztáčet. Horký vzduch se vysoko v atmosféře ochladí a vznikají bouřkové mraky. Systém těchto mračen roste, točí se kolem svého středu a zesiluje díky vlhké a teplé vzduchové mase nad rovníkovým oceánem.

I když má bouře v Atlantickém oceánu při pohledu z vesmíru tvar oválu, nemusí to být ještě hurikán. Záleží na síle větru. Vítr může narůstat do takové míry, že se pohybuje okolo 60 kilometrů za hodinu, což už je síla tropické bouře. Pokud vítr zrychlí nad 119 kilometrů v hodině, síla větru tropické bouře se zvýší na hurikán kategorie 1 s typickým okem uprostřed. Oněch kategorií je pět a dělí se podle takzvané Saffirovy–Simpsonovy stupnice.

zdroj: Wikipedie

Při prvním stupni se člověk ještě stěží udrží na nohou, ale pokud vítr zesílí na 160 kilometrů za hodinu, což už je hurikán kategorie 2, může člověka vyzdvihnout, a dokonce (v lepším případě) poponést. Od 178 kilometrů v hodině je síla větru dělena ještě do tří kategorií a to už jsou velmi ničivé hurikány.

Nikdy nevíš, kam se stočí

Jak je možné, že za podobných podmínek nad Atlantickým oceánem vzniknou „pouhé“ bouře, ale i smrtonosné hurikány, které se zapíšou do historie? Trasu hurikánu nelze přesně předpovídat. Jeho pohyb po pevnině je jasný teprve několik hodin předtím, než se dostane na postižené místo. Někdy hurikány stočí svoji dráhu nad chladnější moře a zpomalí. Jindy pobudou delší dobu na jednom místě, což bylo devastující právě v případě hurikánu Harvey. I rychlost hurikánu je proměnlivá podle toho, jestli se pod ním nachází teplo, které dodá dostatek energie.

Za čtyři dny se na pevninu vylilo čtyřicet miliard litrů vody. Na její zachycení by bylo pro představu potřeba 45 Orlických přehrad.

Hurikán Harvey řádil v roce 2017 nad Texasem, a tím, že je tam velmi vlhké a teplé počasí, na své rychlosti neztrácel. Vlivem předchozích bouřek nad Houstonem se Harvey nad oblastí zdržel neobvykle dlouho. Srážky, které do oblasti spadly, byly rekordní. Za čtyři dny se na pevninu vylilo čtyřicet miliard litrů vody. Na její zachycení by bylo pro představu potřeba 45 Orlických přehrad. Hurikán Katrina byl v roce 2005 tak ničivý proto, že vznikla obrovská přílivová vlna, která prolomila hráz u New Orleansu a zaplavila město. Přílivová vlna byla 8 metrů vysoká a stačila bohatě ke zničení pětadvacetipodlažní budovy. Pro Evropany něco nemyslitelného. Tedy zatím.

Na západní frontě neklid

Tropické bouře byly nad západní Evropou poprvé dokumentovány už v sedmdesátých letech. Od té doby se objevovaly přibližně každé čtyři roky, přičemž frekvence se teď snížila na každý rok. Koncem srpna se vytvořila bouře nad Atlantikem a 25. srpna 2020 udeřila na břehy Anglie a západní Evropy, a to jen týden poté, co Anglii pustošila ničivá bouře Ellen. Ta dosáhla síly větru jako hurikán kategorie 1 a nechala 194 tisíc lidí v Irsku bez energie.

„Evropský výstražný systém a infrastruktura si dokáže poradit s bouří o síle 100 kilometrů v hodině, ale ne s hurikánem,“ říká González Alemán, fyzik, který zkoumá změny atmosféry ve Španělsku. Tam by se první hurikány mohly objevit už kolem roku 2055. Meteorologové a další vědci se ale přece jen na jejich příchod připravují. Pečlivě sledují změnu teploty v Atlantickém oceánu a změny v dynamice atmosféry, kterou způsobilo globální oteplování. Naštěstí pro nás budou první, kdo získá v Evropě zkušenosti s hurikány, města na západě Španělska a v Anglii. K nám „bezmořským“ se hurikán dostane už jen v podobě intenzivních srážek. I ty ale budou o dost intenzivnější než bouřky, které známe dnes.