Ne, pasivní dům svíčkou nevytopíte, nepráší se v něm víc než jinde a naopak se skvěle hodí pro alergiky. Můžete zde otevírat okna dle libosti a i krb vás v zimě zahřeje. Některé nesmysly, co jsem o pasivních domech slyšel, jsem už vyvrátil v minulých dílech. Tohle je poslední část minisérie o mýtech spojených s těmito ekologicky výhodnými stavbami.
Jelikož jsem si pasivní dům před pěti lety pořídil, vím, že to není nic lehkého. Jeho výstavba byla komplikovaná i díky tomu, že je jako mlhou opředen různými polopravdami, nebo dokonce rovnou úplnými hloupostmi. Jako spokojený uživatel tedy cítím, že bych se měl o tuto zkušenost podělit. Jaké byly mé začátky, se dozvíte zde a další mýty snadno odhalíte v předešlých dílech.
1. Vzduchotechnická jednotka dělá v domě průvan
Nepravda! Pokud je výměna vzduchu v objektu spočítána správně a jestliže je instalace provedena odborně, tak vnímáte proudění vzduchu pouze na výusti v jednotlivých pokojích. Proudění je koncipováno tak, aby nebylo lidmi, kteří v domě žijí, vnímáno. Pro zaryté nevěřící Tomáše doporučuji navštívit pasivní dům v zimních měsících, kdy jsou okna a dveře zavřené.
Vzduchotechnická jednotka je základ, bez které pasivní dům nejde vytvořit. Proudění je nepatrné a lidským vnímáním nepostřehnutelné.
2. V pasivním domě je suchý vzduch
Toto buhužel částečně platí, ale je to snadno řešitelný problém. V zimě se může stát, především v mrazivých měsících, že relativní vlhkost klesne pod 30%. Technicky se situace dá zlepšit tak, že se sníží množství vyměňovaného vzduchu nastavením na vzduchotechnické jednotce. Další možností je nasazení zvlhčovače nebo rekuperace vlhkosti. Tuto metodu jsem použil v našem domě.
Vhodné klima v domácnosti je na úrovni 45-55% vlhkosti. Člověk umí velmi dobře vnímat teplotu, ale není to tak jednoduché u vlhkosti. Zpravidla zjišťujeme, že je vzduch příliš suchý až v okamžiku, kdy nás začne škrábat v krku. Je velmi vhodné domácnost v pasivním domě vybavit vlhkoměrem a v případě příliš nízké vlhkosti zapojit zvlhčovač vzduchu.
3. Nemůžete mít střešní okno
Dlouhá léta bylo faktem to, že žádné neodpovídalo požadavkům pasivního standardu. V šikmé ploše má totiž o 25 až 30% větší ztrátu tepla než to klasické. Technickým problémem byl také rám a jeho izolační vlastnosti. Po nějakém čase a intenzivním výzkumu výrobců střešních oken se situace změnila. Společnost Velux uvedla na trh certifikovaný produkt, který je určen speciálně pro pasivní domy.
My jsme v našem původním návrhu jedno střešní okno měli, ale po řadě diskuzí jsme se rozhodli ho zrušit. Jednalo se především o výraznou finanční úsporu, nehledě na riziko, že by provedení nemuselo dopadnout přesně tak, jak by si člověk přál.
Po řádném zvážené všech parametrů jsme střešní okno zrušili.
4. Výstavbu není třeba kontrolovat
Tohle je absolutní a naprostá do nebe volající lež. Každý investor by měl vědět, že pokud se rozhodne pro pasivní dům, důvěřuje nejprve jednomu architektovi a následně stavební firmě, že vše provedou tak, jak mají. Z tohoto pohledu je zásadním aspektem nezávislá kontrola kvality, jestli ve finále postavíte to, co jste opravdu chtěli. U této stavby je dohled na to, že je vše v pořádku, nejen důležitý, ale dokonce klíčový.
Efektivní kontrola kvality je nejslabším článkem celého standardu pasivního domu. Jedinou povinností je blow door test (neprodyšnost). Tím zjistíme, jestli je vnější obálka budovy těsná. Potom je ideální najít nezávislého kontolora, který vše pečlivě prězkoumá.
Více informací můžete získat na http://ertner.cz/.
foto: Shutterstock
