fbpx

Zveřejněno: 28. 2. 2017

Prakticky celý svůj život se zabývám tím, jak využít svůj potenciál úplně naplno a hlavně jak prožít svůj život tak, aby to bylo fakt dobrý a až jednou budu tohle místo opouštět, tak abych věděl, že jsem prožil maximum, co se dalo a že jsem nenechal příležitost ležet bez povšimnutí.

Vlastně se to týká všech oblastí mýho života a všeho, co jsem kdy dělal. Vždycky to bylo dobrodružství a tak trochu jízda. Jillian Fleer, což je výkonná ředitelka The Reconnection říká, že jsem člověk, který žije mnoho životů najednou - Multiple lifes, jinak by nebylo možný všechny ty věci vůbec stihnout :). Mně to nijak zvláštní nepřipadá. Prostě se pořád díváte na svůj život očima pozorovatele a opravdu vás zajímá, jestli to bylo ono nebo jste to úplně prošvihli. Ale abychom se nemýlili patří do toho žít naplno, ale i odpočívat naplno.. A ono se to tak nějak dobře doplňuje. Obecně mi připadá, že dělat věci naplno je druh vášně. A vášeň je dobrej kompas pro cokoliv, co děláme a neděláme.

img 9133

Nedávno jsme na jedný akci hráli určitou zrychlenou variantu hry Aktivity a jedna kolegyně, když jsem několikrát vyhrál mě oslovila a ptala se mě trochu podrážděně, proč chci vyhrát. Proč to hraju tak intenzivně. Podíval jsem se na ní a vůbec jsem nechápal, co myslí. Jak bych to asi jinak měl hrát? Vysvětlovala mi něco o tom, že cesta může být cíl a podobně.

Když vás něco pohltí, jde to samo

Snažil jsem se do toho vžít a věděl jsem jasně, že se to nevylučuje. Uvědomil jsem si, že pro mě to není vůbec o tom vyhrát nebo nevyhrát. Prostě mě to tak bavilo a pohltilo, že mě ta totální radost z toho to vnímat a prožít dostala do stavu, kdy to prostě šlo samo. A to je pro mě ta vášeň. Pro něco se nadchnete, vletíte do toho, a je to tam. To absolutní spojení, vnímání, radost, překážky, možná řešení a něco z toho vždycky vznikne a tak to jde dál.

Podle mě hodně lidí o věcech příliš přemýšlí. Slovem "příliš" myslím, víc než je potřeba. Nemyslím "vůbec". Je třeba se na to podívat, rozhodnout se a něco udělat. Bez toho udělat to, je to nakonec vždycky trochu frustrující. Hodně lidí má strach ty věci dělat. A to není špatně. Ale jak se rozhodneme a uděláme tu akci, přijde něco úplně opačného. Radost, vášeň, zkušenost a naroste v nás síla a vědomí toho, že jsme to my, kdo tady žijeme. A to si myslím, že je pro ten pocit, že život stojí a stál v každém momentu za to, podstatné. A to platí pro chvíle, kdy jsme aktivní i když se rozhodneme odpočívat. Nádech a výdech. Akce a čas na to, to vstřebat a zrelaxovat. To je pro mě rovnováha. A příroda, Vesmír, Universum nebo jak to kdo chce nazvat miluje rovnováhu. Pak jsme v souladu s tím vším, se sebou a všechno je doma. Tak tahle to mám.

Jo ještě bych se vám chtěl omluvit za jazyk, kterej u psaní svýho blogu používám. Pracuju hodně s lidma. Hodně přednáším, napsal jsem koučovací knížku "Objevte a naplňte své vlastní sny" a teď píšu s mojí kamarádkou Terezou Hanusovou formou rozhovoru druhou. Bude se jmenovat "Na hranici Času" a baví mě to. Baví mě to s ní tvořit. Tereza je hodně bezprostřední v tom, jak ta knížka vzniká, ale český jazyk miluje. A ona to má jinak. Všechno musí být spisovně. Já to mám jinak. Pohybuju se hodně po světě a mluvím s mnoha lidma po celý planetě různýma jazykama a různým způsobem, který zrovna pro danou komunikaci funguje.

Jsem zvyklej vyjadřovat se přirozeně a co nejvíce srozumitelně. Mám rád komunikaci obecně a někdy mám pocit, že když nejsme sami sebou a někam tu spisovnost protlačíme a nejsme to my, pak je to co bylo uvnitř pryč. Jazyk je pro mě vozítko, nosič, který přenáší a vyjadřuje myšlenku. A tak to potřebuju. Takže doufám, že to pro vás tady bude fungovat stejně.

Moje lásky a vášně

p9086282

Mám rád dobrý jídlo. Mám rád lidi. Miluju cestování. Mám skvělý děti a hrozně rád s nima komunikuju, cestuju a tvořim. Mam rád ty věci mezi mužem a ženou - vždyť víte...:) a měl jsem v životě štěstí na zajímavý ženy a partnerky. To je jiná kapitola. K tomu se asi ještě dostanu. Vztahy jsou skvělý zrcadlo a nástroj, jak o sobě, životě a myšlení druhých lidí hodně pochopit. Miluju hudbu. Hudba a jídlo mě myslím definujou. Rozdílnost a různorodost v obou oblastech určitě souvisí se vším, jak se v životě cítím, vyjadřuju a jak tvořím. Mám rád peníze. Ale nedělám věci pro peníze. Mám rád jejich energii a význam v tomhle světě, když je pochopíme v základu toho, co opravdu znamenají a vyjadřují. Vidět lidi mluvit a přemýšlet o penězích ať jsou bohatý, chudý nebo tak nějak v pohodě, vám hodně řekne. Vyjadřuje to jejich vztah k tomuhle světu a jsou do určitý míry jazykem těch lidí.

Při svojí práci s lidma to hodně pozoruju. Většinou mají pocit, že to, jak se v téhle oblasti vyjadřují není součástí naší práce na rozvoji jejich potenciálu nebo při hledání toho, co v životě opravdu chtějí a jsou v tom bezprostřední. Nehlídají se. Mají pocit, že když mi vysvětlí jejich úžasný přístup ke vznešeným oblastem našeho Bytí, tak to bude stačit abych pochopil, jak jsou v pohodě. Ale právě oblast peněz není to, čemu by věnovali při popisu své situace tolik pozornosti.

Ale na tom právě často vidím, jak je to všechno nereálné a neukotvené. A o to jde. Je to o všem. Ta hra, kterou náš život je, je o každém malém detailu. Všechno nás vyjadřuje. Náš život je hologram. To kdo jsme se projeví ve všem. A ještě mám rád objevování nových věcí a obdivuju lidi co rádi objevují. Takže to je asi všechno. To jsem v kostce já a jestli vás to baví, tak se tu můžeme tak trochu virtuálně potkávat.

Budu se na vás těšit.

Jsem na Festival Evolution

Chcete se se mnou setkat naživo? Navštivte největší festival osobního rozvoje ve střední a východní Evropě - Festival Evolution. Moje vystoupení najdete zde!

Tipy redakce

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...