fbpx

Zveřejněno: 25. 3. 2017

Po dlouhé době jsem se začetl do opravdu zajímavé knížky. Jmenuje se "Vy jste placebo" a napsal jí Dr. Joe Dispenza. Pro mě je to jeden z největších borců na mozek na planetě. Už jsem s ním v minulosti absolvoval workshop, takže když jsem se dozvěděl, že vyšla jeho nová knížka, tak jsem si ji koupil a vzal s sebou na Srí Lanku.

O placebo efektu jsem v minulosti slyšel už mnoho věcí, ale tady je to popsané poměrně zajímavou formou a Joe Dispenza jde mnohem, mnohem dál. 

V prvních kapitolách popisuje příběhy lidí, kteří se vyléčili poměrně rychle z dlouholetých problémů bez podání účinného léku jen proto, že uvěřili, že jim byl podán konkrétní lék. 

Ty příběhy jsou opravdu velmi silné. V podstatě si na tom uvědomíme jednu zásadní věc. 

V podstatě to, co každý lék doopravdy možná dělá, je, že dává pacientovi iluzi vnějšího faktoru, který má údajně pomoci, a to spustí samoléčící systém v těle, který problém začne řešit. 

Ve skutečnosti nehraje při léčení roli účinnost léku, ale vůle a přesvědčení pacienta. Tělo a jeho inteligence zajistí již vše ostatní. 

knizka placebo
Pojďme se podívat o trochu dál. 

Jestliže je možné, aby pacient dostal injekci solného roztoku, a jeho rakovinové nádory do několika dnů zmizí a do 2 týdnů jde z nemocnice domů a ve chvíli, kdy se dozví v TV, že to byl podvod, znovu onemocní, a když se dozví, že nebyl součástí skupiny, která dostala tuto nefunkční látku, tak se zase uzdraví, a když po čase zjistí, že celý ten experiment včetně jeho skupiny byl jen testem a iluzí, tak znovu onemocní a nakonec zemře, pak je to jen naše mysl, která stojí za vším, jak naše tělo funguje.

Existuje inteligence, která je v celém našem těle, a existuje naše vědomá a podvědomá mysl. A celý problém leží v mezeře mezi naší vědomou myslí a tou inteligencí, která v nás řídí všechno. 

Jakmile tuto propast překleneme, najdeme sílu, která promění našich dalších 30, 40, 50, 60 a více let života v naprosto jinou verzi reality.

Mnoho z vás říká: ano, to je přece jasné. To víme, že za vším je myšlení. Ano. Souhlasím. 

Kdo z nás to ale opravdu umí? Dnes a denně? Teď a v další moment? To už bude jiné. 

Ale není to nemožné.

I kdyby trénink takové dovednosti měl trvat týdny nebo měsíce. Stojí za to. 

Cena je vysoká. Hodnota života, kdy žijeme a jednáme pod vlivem okolností a životních událostí a nebo kdy naopak naprosto řídíme směr a vývoj každé malé části našeho života vlastní vůlí na takto hluboké úrovni, je jiná. 

Viděl jsem za svou praxi hodně věcí. A věřím, že to je možné. 

Dokonce ze zkušenosti věřím, že když najdeme schopnost naši mysl nastavit do pozice, kdy má takový vliv na tělo a způsob, jakým funguje, pak musí mít vliv i na celé naše okolí a tím i na částice, ze kterých je v konečném důsledku stvořena i jakákoliv hmota a které, jak prokázali kvantoví fyzici, bezprostředně reagují na svého pozorovatele. 

braincells shutter
Jsem přesvědčen, a vidím to kolem sebe denně, že ve vnějším světě není jediný pevný bod, který by odpovídal za cokoliv, co se v našem světě děje. Naše mysl je podle mě jediný tvůrčí moment celé naší pozorovatelné reality. 

Je jen na nás, jak tuto skutečnost uchopíme a jak hodně ji vezmeme vážně.

Z mojí vlastní dlouholeté zkušenosti například meditace umí udělat opravdu hodně v tomto spojení mysli a všeho, co je zdánlivě kolem nás.

Ale co je opravdu velmi, velmi silné, je spojení s Rekonektivními frekvencemi.

V tuto chvíli mi nejde o to, abyste pochopili, co je přímo léčení nebo i koncept Rekonektivního léčení.

O co mi tady jde, je to, abyste uviděli, že schopnost tyto frekvence cítit způsobuje změnu stavu vědomí, který nám otevírá potenciál vstoupit do prostoru existence, kde na myšlence a stavu mysli opravdu záleží.

A to je podle mě první krok. Další přichází k tomu. 

Naše schopnost uvědomit si sám sebe a činnost naší mysli a její vliv na okolí je v tomto bodě naprosto zásadní

Zbytek je na vás...

 

Foto: http://vladimirekart.blogspot.cz/, Shutterstock

Tipy redakce

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...