Podle nedávné studie zveřejněné v časopise Nature Communications může mechanismus v kvasinkových buňkách vysvětlit vztah mezi cukrem a maligními nádory. Autoři devítiletého výzkumného projektu dokonce tvrdí, že stav pacientů s nádorovým onemocněním lze ovlivnit změnou stravovacích návyků. Má tedy konzumace cukru na riziko vzniku rakoviny vliv?
Běžné buňky užívají při dýchání glukózu, kterou rozkládají na oxid uhličitý a vodu. Rakovinné buňky glukózu fermentují a následně produkují laktát. To podporuje jejich rychlou reprodukci. Jedná se o jev známý jako „efekt Warburg“. Pojmenován je po svém objeviteli, německém biochemikovi Ottu Warburgovi, který na něj přišel asi před 70 až 80 lety. Z něj při novodobém bádání vycházeli výzkumní pracovníci v čele s Johanem M. Theveleinem, hlavním autorem výše popsané studie a profesorem na KU Leuven v Belgii.
„Fermentace cukru na kyselinu mléčnou produkuje asi 15krát méně energie než spalování cukru při dýchání,“ říká Thevelein. I přesto však rakovinné buňky rostou mnohem rychleji než buňky normální. Příčinou zřejmě bude ono kvašení. I kvasinky rostou rychleji, když kvasí. Proč by tomu tak nemohlo být i v případě buněk rakoviny? Thevelein proto vznáší důležitou otázku: „Je Warburg efekt příznakem rakoviny, nebo její příčinou?“
Warburg efekt a rakovina
Při hledání odpovědi Thevelein a jeho kolegové experimentovali s buňkami kvasinek, protože je známo, že stejně jako rakovinné buňky podporují dýcháním fermentaci. V rámci toho nalezli meziprodukt, který je silným aktivátorem proteinu zvaného RAS.
RAS je proto-onkogen, tedy gen kódující proteiny. Jako takový pomáhá regulovat růst a diferenciaci buněk. Proto-onkogeny se mohou stát onkogeny nebo geny způsobujícími rakovinu, když se vyskytnou mutace. „Mutantní formy proteinů RAS jsou přítomny v mnoha nádorech,“ uvedl Thevelein. Studie pak dle jeho slov odhaluje tzv. „začarovaný kruh“.
V začarovaném kruhu
„Cukr se rozkládá v buňkách a meziprodukt tohoto rozkladu aktivuje RAS proteiny. To zase stimuluje proliferaci buněk,“ říká Thelevein. Tento cyklus pozorovaný v kvasinkových buňkách podle něho může pomoci vysvětlit agresivitu rakoviny.
Dr. Jennifer Ligibelové, předsedkyni výboru pro genetickou bilanci Americké společnosti pro klinickou onkologii, přijdou tato zjištění velmi zajímavá. I přesto však naléhavě vyzývá k dalšímu výzkumu.
Klíčový mechanismus
„Když mluvíme o vztahu mezi cukrem a rakovinou, přemýšlíme i o tom, co řídí hladinu cukru v krvi – u lidí je to především jejich váha,“ říká Ligibelová, profesorka medicíny na Harvardské lékařské škole. Organismus lidí s nadváhou a obezitou zpracovává cukr jinak než tělo jejich štíhlejších a lehčích souputníků. Toto řízení cukru vede k cukrovce typu 2, což je onemocnění vykazující vysokou hladinu cukru v krvi.
Hladina inzulinu, hormonu, který tělo používá k řízení cukru v krvi, roste, protože se tělo stává odolným vůči jeho účinkům. „Zjistili jsme, že vyšší hladina cukru v krvi a vyšší hladina inzulínu jsou spojeny s rizikem vzniku rakoviny," uvedla Ligibelová. Klíčové přitom není samotné sladidlo, ale právě onen mechanismus, jímž tělo zpracovává množství cukru v krvi. Prevencí se proto může stát zdravý životní styl skládající se ze správně sestaveného jídelníčku, pravidelného pohybu a dostatku relaxace a odpočinku.
Obezita, která vede k rakovině
Na otázku, zda věří, že zvýšená konzumace cukru vede ke zvýšenému výskytu rakoviny, Thevelein odpovídá: „Ne, určitě ne.“ On a spoluautoři to ve studii ani neuvádějí. „Na druhou stranu všichni víme, že když jíme hodně cukru, máme tendenci – což bylo jasně prokázáno – k obezitě,“ rozvádí dále.
„A obezita s vyšším rizikem rakoviny spojena je,“ dodává. Přestože je tak velmi brzo na to vyvádět nějaké předčasné závěry, domnívá se Thevelein, že dlouhodobá konzumace velkého množství cukru může vést k dysregulaci RAS proteinu v normálních buňkách, která spouští vznik RAS genů a přetváří je v buňky zmutované.
Hledejte alternativy
Co chtěl veřejnosti Thevelein svou studií sdělit? „Hledejte alternativy. Snažte se hledat způsoby, jak tělu poskytnout cukr a energii jinak než pomocí rychle se metabolizujících rychlých cukrů.“
Hovoří o komplexních cukrech, které se uvolňují pomaleji, a tělo je také pomaleji přijímá. Najdete je ve škrobu a celých zrnech. Jejich konzumace by podle něj měla prospět nejen pacientům s rakovinou, ale všem, kteří chtějí udělat něco dobrého pro své tělo.
foto: Shutterstock, zdroj: CNN