Netradiční pohled na Prahu získáte, když se vydáte na procházku s lidmi bez domova, kteří provázejí v rámci sociálního projektu Pragulic. Cestou vám vyprávějí svůj příběh, zavedou vás do míst, která jsou spojena se silnými příběhy… Místo chrámů a jiných pamětihodností si tak prohlédnete nečekaná zákoutí a budete mít možnost vidět i podsvětí hlavního města.
Na procházce uvidíte svět lidí bez domova. Zažijete dobrodružství. Poznáte, že česká metropole nejsou jen nablýskané skvosty a věže, ale také místa spojená s velkým smutkem i lidskými tragédiemi. Kromě Prahy provází Pragulic i v Českých Budějovicích a Olomouci. Prohlídka trvá 120 až 150 minut, její součástí může být i zastávka na občerstvení v prostředí, které tematicky zapadá. Dospělý zaplatí 250 korun, student 180 korun a rodina 700 korun. Motto průvodce Karima je: „Ulice je škola, ve které však platíte hodně vysoké školné.“
Ulice je škola, ve které však platíte hodně vysoké školné.
Procházky nejsou jak přes kopírák
Procházka s lidmi bez domova je zajímavá i v tom, že není nikdy stejná, vždy totiž záleží, co si daný člověk prožil. Nechá vám nahlédnout do svého života i do míst, kde žil. Řekne vám, jak se z toho dostal ven… Tyto originální výpravy jsou pro turisty často větším lákadlem, než je ku příkladu chrám svatého Víta, byť to nijak nesnižuje klasické prohlídky Prahy.
Zuzka vás provede po stopách pražské drogové scény, s Helčou se dozvíte mnohé o prostituci ve městě, pražským motoráčkem se svezete s Robertem, Pepa vám ukáže kouty malebného centra, kde člověk bez domova může v klidu přečkat noc…
Městem i s bývalým milionářem
Průvodci zkrátka ukazují místa, kde se lidé bez domova schází, kde prožili něco hezkého či hodně drsného, kde žijí... Na toulkách s bývalým milionářem Václavem se dozvíte pikantnosti z jeho života i o historii Prahy, Ondra, který momentálně neprovází, turisty seznamoval s osudy pouličních hráčů, proč se hraní věnují. Procházky jsou určeny jak Čechům, tak cizincům.
„V minulosti jsem se zúčastnila vycházky s Ondrou. Lidi bez domova jsem nikdy neodsuzovala, známé s předsudky jsem brzdila již předem. Přesto jsem ale díky procházce pochopila mnohem víc. Že je to opravdu boj o každodenní přežití a že zákony ulice jsou ještě tvrdší, než se může zdát. Přesto z Ondry zářil optimismus. A také jsem poznala Prahu z jiného úhlu,“ říká rodilá Pražačka Jana.
Zákony ulice jsou ještě tvrdší, než se může zdát.
Čtyřiadvacet hodin bez domova
Odvážlivci mohou zažít i autentických čtyřiadvacet hodin bez domova, prostě poznat, jaké to je. Pragulic totiž razí heslo, že bezdomovectví skutečně pochopí pouze ten, kdo ho na vlastní kůži zažije. A tak zájemce přijde v osm ráno na Hlavní nádraží, přičemž se tam za dvacet čtyři hodin zase vrátí. Plný dojmů, poznatků a s pokorou, že má domov.
Pokud člověk bez domova neovládá cizí jazyk, v rámci praxe překládají studenti, kteří Pragulicu pomáhají. Prohlídku nebo zážitek s člověkem bez domova lze i darovat, a to prostřednictvím dárkového poukazu – bude to jistě nečekaný dárek. Z procházky si pak obdarovaný odnese víc než pohled na Karlův most, který je sám o sobě úchvatný. „Do výklenku pod mostem se vejdou dvě postele,“ řekne jim třeba průvodce Petr.
Čtěte také:
Jaké to je strávit pár dnů s bezdomovci?
Kdo je muž, který vytvořil vozík pro bezdomovce i plechový dům?
Tohle jsou místa, kterým řekla civilizace sbohem. A máte je za rohem!
foto: Pragulic, zdroj: Pragulic
