Šedesát let odpočívá Vladimír Iljič Lenin pod dohledem turistů. Tedy to, co z něj zbylo. Všichni se podivují, v jak výborném stavu jeho ostatky jsou. Patrně jim bylo pomoženo a některé části z nich řemeslníci vytvořili z vosku. Moskevské mauzoleum ale zdaleka není tak pompézní jako palác Tádž Mahal, který nechal indický sultán vystavět pro svou mrtvou manželku.
Mnoho světových vůdců se po smrti dočkalo gigantické hrobky či mauzolea. Pojďme se podívat na některé z nich.
Některé zdroje považují Tádž Mahal za absolutně nejfotografovanější budovu planety.
Nejfotografovanější mauzoleum mají v Indii
Tádž Mahal znají lidé po celém světě, ale ne každý ví, že byl vystavěn jako upomínka na mrtvou ženu. Šlo o Ardžumand Banu Baygam. Ta byla nejprve součástí harému sultána Šáhdžahána, nicméně mezi konkurentkami výrazně vynikala a stala se z ní sultánova oblíbenkyně. Šáhdžahán s ní trávil mnoho času a při oficiálních příležitostech ji nechal sedávat hned vedle sebe. Svou favoritku velmi miloval. Když zemřela, velmi těžce to nesl. Podle legendy mu po Adžurmandině úmrtí přes noc zešedivěly vlasy.
Ale tím to neskončilo. Sultán přísahal, že nechá vystavět velký palác jako důstojnou památku na svou životní lásku. V roce 1632 tedy započala stavba Tádž Mahalu, bělostného paláce ve městě Agra. Pokud proti bílé barvě protestujete s tím, že jste ho viděli v tmavě růžovém odstínu, máte i nemáte pravdu. V různých etapách dne vypadá jinak. Po ránu se probouzí dorůžova, přes den je bílý a v noci díky měsíčním paprskům zezlátne.
Podle turistických statistik je Tádž Mahal vůbec nejvíce fotografovanou stavbou Asie a také nejfotografovanější mauzoleum světa. Některé zdroje ho dokonce považují za absolutně nejfotografovanější budovu planety. Aby ne, vždyť je výsledkem práce věhlasných architektů z Francie a italských Benátek. Šáhdžahán chtěl, aby na paláci pracovali jen ti nejlepší.
Stavba indické dominanty skončila v roce 1654. Mauzoleem se může nazývat proto, že v jeho sklepním prostoru se nachází krypta se zemřelými prominenty, v čele s panovníkovou ženou číslo jedna. Ale pohřební atmosféra tu rozhodně nevládne. Spíše okouzlení čistými liniemi a obrovitostí třiasedmdesátimetrové stavby.
Petra dnes patří mezi sedm novodobých divů světa.
Nejoriginálnější hrobku vytesali v Jordánsku
Mnoho světově významných staveb v sobě má hrobku. Ani proslulý skalní palác v jordánské Petře není výjimkou. Najdeme tu královské hrobky vytesané do hory Umm al-Amr, tyčící se 1066 metrů nad mořem, nebo takzvanou Obeliskovou hrobku z prvního století před naším letopočtem.
Impozantně ale působí všechny části stavby, které se podařilo zachovat. Přispěl k tomu fakt, že mezi sedmým a devatenáctým stoletím se na Petru prakticky zapomnělo. Po zemětřesení a invazi muslimských vojsk se město vylidnilo a většinu z 600 let tu nikdo nežil. Některé pozůstatky tedy zůstaly ve velmi dobrém stavu.
Není proto divu, že se Petra dostala mezi sedm novodobých divů světa. A také že se těší velkému zájmu turistů a pořadatelů různých akcí. Naposledy tu měl cíl největší běžecký závod pouštních ultramaratonců. Velkým zájmem ale stavba trpí a chátrá. UNESCO proto vyvíjí tlak, aby byl přístup návštěvníků k památce co nejpřísněji regulován.
Cheopsova pyramida, v současné době dosahuje výšky 137,5 metru, což je asi jako 54 na sobě postavených fotbalových branek.
Největší koncentrace slavných mrtvol: Egypt
Jsou to jenom hrobky? Má jejich postavení podle astronomických jevů nějaký hlubší význam? Na spoustu otázek okolo pyramid v Egyptě se možná nikdy nedozvíme odpovědi. Úžas a vzrušení vyvolávají už jenom mystéria, kterými je vše kolem obrovitých staveb v Egyptě a tamní starověké kultury opředeno.
Ještě větší emoce vzbudí to, když se octnete tváří v tvář pouštním kolosům. Pár se jich do dnešních dnů nedochovalo, přesto jich dnes v zemi napočítáme kolem stovky. Největší z nich, Cheopsova pyramida, v současné době dosahuje výšky 137,5 metru, což je asi jako 54 na sobě postavených fotbalových branek.
Znáte nejokukovanější mrtvolu v Evropě? Leží na Rudém náměstí.
Nejslavnější pohřbený leží v Moskvě
Dostali jsme se k nejokukovanější mrtvole Evropy, k Vladimiru Iljiči Uljanovovi známému jako Lenin. Hned po jeho smrti 21. ledna 1924 padlo rozhodnutí poskytnout možnost zachovat tělo velké osobnosti pro následující generace. Ani ne týden poté už byla nabalzamovaná mrtvola vystavena v dočasném dřevěném mauzoleu otevřeném pro návštěvníky (v prvních sedmi týdnech se sem údajně přišlo podívat přes sto tisíc návštěvníků).
Pět let po vybudování provizorního mauzolea začala výstavba současného kamenného úložiště. Leninovo mauzoleum na Rudém náměstí už tehdy střežili ozbrojení vojáci, kteří tu stáli ještě dva roky po zániku Sovětského svazu. Mnohem kratší dobu poblíž Lenina ležel i Stalin, v období problematizace jeho kultu osobnosti byl ale přesunut a pohřben o něco dále u kremelské zdi.
Podle mnohých se úroveň národa pozná podle hřbitova. Ty, na nichž jsou pochovány slavné osobnosti, patří k populárním atrakcím měst, tak jako například Pére-Lachaise v Paříži, na němž odpočívají třeba Édith Piaf, Honoré de Balzac, Oscar Wilde nebo Jim Morrison. Starověké hrobky v exotických krajích mají ale ještě větší půvab a atmosféru časů dávno minulých. Zajet si k nim a spojit cestu s návštěvou nějaké pohodové pláže zalité sluncem žhnoucím 12 měsíců v roce, to rozhodně není k zahození!
foto: Shutterstock, zdroj: ESO travel
