Existuje zlatá mládež nebo je to klišé? Co si pod tímto pojmem máme představit? Ujíždí na drogách? Otázek je mnoho a odpovědi jsou nejednoznačné. Na psychologa z Drop In Ivana Doudu se občas úspěšní a bohatí rodiče těchto dětí obracejí, protože některé z nich užívají kupříkladu kokain. Rozhodně ale nelze paušalizovat. Podle psychologa Pavla Rataje to děti z takové skupiny nemají jednoduché hlavně v době dospívání.
„Takzvaně zlatá mládež určitě existuje. Jelikož jsem přece jen trochu známý, obrací se na mě někdy velmi úspěšné, bohaté rodiny, které mají problémy se svými dětmi i na drahých privátních školách, je to mládež od patnácti let výš. Na drogy doplatí jen někteří z nich. Pak je to vrstva o něco starších úspěšných a bohatých, kteří jdou do kokainu nebo pervitinu. Drogy užívají relativně příležitostně nebo rekreačně, ale také na to nedoplatí všichni. Spektrum lidí, kteří užívají drogy a kteří je zneužívají, což vede až k závislosti, je velmi široké,“ uvedl pro náš portál vedoucí psycholog Střediska prevence a léčby drogových závislostí Drop In Ivan Douda.
Rozhodně nebývá pravidlem, že by se všechny děti z bohatých rodin uchylovaly k drogám.
Posunuté standardy
Podle slov psychologa Pavla Rataje skupina tzv. mládeže existuje, jen ne všichni ji mají potřebu takto označovat. „Existují děti rodin, které patří mezi horních deset tisíc nebo deset procent. Každopádně tyto děti to nemají jednoduché a právě v období dospívání je většinou čekají rušné časy,“ uvedl pro Flowee. Hledání jejich identity je podle Rataje v dospívání komplikované, protože jejich standardy jsou oproti „nezlaté mládeži“ posunuté. „Součástí jejich statusu je velmi často povrchní, ale na oko působivá materiální slupka. Identita má však hlubší rozměr,“ řekl psycholog.
Seznamují se stejně jako my
A jak to vlastně mají takové děti se seznamováním? „Obecně již delší dobu je známý fakt, že seznamování se dnes děje ve více než polovině případů přes různá média, seznamky, sociální sítě a podobně. Nicméně, jsem optimista a myslím si, že i tito mladí se seznamují při různých společenských příležitostech. A často i v rámci svých vrstevnických skupin, jako jsou třídy, školy, pracovní kolektivy a tak dále,” dodal Pavel Rataj. Zdůraznil, že ve vztazích nikdy nepaušalizuje: „Žijeme v 21. století a to je období, kde normy ve vztazích nefungují. Pestrost vztahů je největší v historii. Z toho samozřejmě pramení mnoho komplikací a problémů.“
Mladí se seznamují přes různé seznamky či sociální sítě více než z 50 procent.
Přehnané představy rodičů
Psychologa jsme se zeptali i na to, v čem se u dětí z úspěšných a bohatých rodin vyskytují úskalí? „Velké úskalí může být především v rodičích a jejich představách či ambicích. Rodiče těchto dětí často zasahují do výběru partnera více, než je zdrávo. Další úskalí můžeme sledovat v požadavcích na partnera a v tom, jak by měl naplňovat jednotlivé představy. Zde mohou být požadavky náročnější. Ale zamilovanost je vůči náctiletým laskavá, a tak můžeme u zamilovaných sledovat velké rozdíly, které právě zamilovanost míchají,“ uvedl Rataj.
Automatické soudy druhých
Dvacetiletý vysokoškolský student Petr, který si nepřeje zveřejnit celé jméno, spadá do kategorie, kterou ve svých představách nazýváme zlatou mládeží. Táta je úspěšný podnikatel, majitel dvou firem, máma vede kadeřnický salón, svou práci dělá ale spíš pro zábavu a seberealizaci, neboť otcovy příjmy vrchovatě stačí pro celou rodinu.
Mladý Petr dostává od svého táty do prasátka 20 000 Kč měsíčně a jako bonus mu rodič hradí veškeré výdaje.
„Studuju soukromou vysokou školu, školné i jiné náklady spojené se studiem platí táta, k tomu od něj dostávám kapesné dvacet tisíc měsíčně, takže nemusím shánět brigády, doma na nic nepřispívám. Mám, na co si vzpomenu. Na drogách jsem taky ujížděl – spíš z frajeřiny. Když jsem se ale seznámil se Zuzkou, přehodnotil jsem to. Dostala mě dost na zem, což je jedině dobře. Uvědomuju si výhody, které mám. Zároveň si ale nemyslím, že jsem tím automaticky horší člověk, proto mi vadí, že někteří mě rovnou odsoudí s tím, že mi „všechno zařídí fotr“. Dřív jsem se možná vytahoval, už to doufám nedělám, vím, že jednou se budu muset starat sám, a vím, že materiální dostatek nemusí být navždy,“ uvedl Petr. Platí tedy opravdu to, co se nese celým textem – nepaušalizovat, nesoudit. Být tzv. zlatou mládeží není jen procházka růžovou zahradou.
Čtěte také:
Video: Jako superpadouch! Miliardář Jeff Bezos navlékl robotický oblek
Dobrovolnictví mne změnilo k lepšímu, říká Alica Hehejíková
Holandská vesnice, kde senioři nepotřebují peníze a mohou si vybrat životní styl
foto: Shutterstock
