Spolupráce je nezbytným předpokladem všech fungujících společností. Aby jí bylo dosaženo, je třeba trestat ty, kteří nespolupracují. Vědci z Institutu Maxe Plancka v Mnichově, kteří zkoumali evoluční původ tohoto chování, zjistili, že už velmi malé děti mají silnou potřebu potrestat antisociální chování a navíc udělají téměř vše pro to, aby byly výkonu trestu přítomny. Podobnou touhu mimochodem vědci zaznamenali také u šimpanzů.
Když vidíme někoho, kdo trpí, obvykle se cítíme neklidně a chceme mu pomoci. Naprosto odlišné pocity však zakoušíme, když se jedná o někoho, kdo se chová antisociálně. V takovém případě vnímáme bolest viníka jako spravedlivou odvetu a trestání i rádi přihlížíme. Vědci v nové studii zjistili, že se takováto touha po pomstě vůči špatně se chovajícímu členovi skupiny vyskytuje u malých dětí a také u šimpanzů. To je podle nich důkaz, že pomsta sehrála důležitou roli v evoluci.
Pomsta bývá sladká. Zvlášť když se mstíte někomu, kdo nezapadá do společnosti.
Radost z utrpení druhého
Ve studii experti institutu zkoumali chování dětí ve věku od čtyř do šesti let. Pro účely výzkumu jim vědci sehráli loutkové divadlo, ve kterém se vyskytovala přátelská postava, která s dětmi spolupracovala a dělila se s nimi o hračky, nepřátelská postava, která se naopak chovala sobecky a nevlídně, a neutrální postava, která zastupovala roli soudce.
V sehraném příběhu se přátelská a nepřátelská loutka dostaly do konfliktu a neutrální loutka je měla následně rozsoudit a viníka potrestat. V tomto bodě hry měly děti možnost odmítnout sledovat další pokračování, za což dostaly populární samolepky, nebo pokračovat ve sledování příběhu, avšak bez odměny.
V případě, že měla být neprávem potrestána přátelská loutka, většina dětí odmítla sledovat výkon trestu a dala přednost samolepkám před loutkovým divadlem. Naopak v případě potrestání antisociální loutky děti oželely samolepky a s potěšením přihlížely utrpení viníka. Ukázalo se, že „smysl pro spravedlnost“ a chuť po pomstě roste s věkem, neboť se toto chování nejvíce vyskytovalo u šestiletých dětí.
Chuť přihlížet trestu mají i šimpanzi. I v jejich případě ale musí jít o „trest spravedlivý“.
Smysl pro spravedlnost mají i šimpanzi
Podobnou touhu potrestat protispolečenské chování zaznamenali výzkumníci z lipské zoo u šimpanzů. U nich sehráli kontrastní role dva ošetřovatelé. Jeden z nich se s šimpanzi dělil o jídlo, zatímco druhý jim ho bral. Na scéně se následně objevil třetí, neutrální ošetřovatel, který prvního či druhého ošetřovatele potrestal sehraným výpraskem.
Stejně jako děti i šimpanzi chtěli přihlížet potrestání nepřátelského ošetřovatele, dokonce si odsunuli těžké dveře, aby viděli do místnosti, kde se celá scéna odehrávala. Naopak potrestání prosociálního ošetřovatele odmítli šimpanzi přihlížet, někteří z nich dokonce hlasitě protestovali, když mu byla působena bolest.
„Naše výsledky prokazují, že již šest let staré děti, a dokonce i šimpanzi mají tendenci pomstít antisociální chování a cítí silnou touhu přihlížet výkonu trestu. Odhalili jsme tak evoluční kořeny chování, které je klíčové pro řízení života v komunitě,“ potvrzuje vedoucí studie Natacha Mendesová.
zdroj: ScienceDaily
