Svazy rybářů nebo rybářská sdružení po celém světě si 27. června připomínají Světový den rybářství. Setkávají se, pořádají semináře, doprovodné kulturní programy a výstavy. Tento počin má především upozornit na důležitost zachování světového rybolovu a jeho udržitelný rozvoj. V Česku se rybářům daří, v ohrožení jsou ale rybí obsádky revírů, problémem je třeba nedostatek vody v krajině nebo predátor kormorán.
V České republice existují Český rybářský svaz, Moravský rybářský svaz či Rybářské sdružení ČR se sídlem v Českých Budějovicích. „Český rybářský svaz, z. s., sdružuje ty rybáře, kteří sedí na březích našich řek, rybníků a nádrží s prutem a (často marně) doufají v úlovek rybky (zlaté). Moravský rybářský svaz sdružuje podobné nadšence v oblasti jižní Moravy a Rybářské sdružení ČR se sídlem v Českých Budějovicích zaštiťuje profesionály, kteří se zabývají rybniční akvakulturou – u nás tedy především chovem kaprů na rybnících,“ uvedl pro flowee.cz odborný referent pro životní prostředí, čistotu vod, ichtyologii Českého rybářského svazu Pavel Vrána. Ve své odpovědi se věnoval „své“ organizaci, tedy „sportovním rybářům, kteří loví na udici v rámci Českého rybářského svazu“. Jedná se o stabilní organizaci, počet jejích členů v posledních létech mírně roste, k jejich potěšení také v kategorii dětí. „Pro děti máme ve většině regionů připravenou akci „první povolenka zdarma“ a řadu zajímavých aktivit zaměřených na děti (dětské dny, Pod vodou nežijí jen vodníci, návštěvy škol, osvětové programy),“ řekl.
Není to jen sport, ale i životní styl.
Vysazují kolem 30 druhů ryb
„Celkem máme 244 155 členů, kteří jsou organizováni v 485 místních sdruženích, které jsou řízeny prostřednictvím 7 územních svazů (regionální jednotky) a tzv. Rady Českého rybářského svazu, centrálního orgánu, který se schází v Praze,“ uvedl. Celkově rybáři této organizace loni ulovili 1 586 338 kusů ryb o celkové hmotnosti 2587 tun. „V našich řadách naleznete 215 069 dospělých, 5461 mládeže a 23 625 dětí. Z toho je 7952 žen a 5720 ZTP a ZTP-P. Lovíme na 1308 rybářských revírech (850 mimopstruhových a 458 pstruhových). Hospodaříme a produkujeme si ryby pro zarybnění svých revírů na celkově 2044 chovných rybnících o ploše 2381 ha – v loňském roce jsme zde vyprodukovali 1 298 872 kg ryb. Další ryby pro vysazení musíme koupit od externích dodavatelů – celkem jsme v roce 2016 vysadili do našich revírů 16 milionů kusů ryb o celkové hmotnosti 3455 tun. Jedná se o 30 druhů ryb včetně těch, které jsou v naší přírodě vzácné,“ uvedl Vrána.
Ohrožení rybích obsádek
Ohrožení se podle jeho slov týká především jejich rybářských revírů, potažmo pak jejich rybí obsádky. „Z výrazných faktorů můžeme jmenovat nedostatek vody v krajině jako součást klimatických změn, oteplování našich pstruhových revírů (vysoké teploty nevyhovují pstruhům), dále působení malých vodních elektráren (vysychání celých úseků řek v důsledku fungování hydroelektráren, zvláště u derivačních hydroelektráren, zmenšování obsahu kyslíku v řece díky instalaci přímoproudých turbín s vysokou hltností – přes jez pak voda nepřepadá a nečeří se, kolísání průtoků v toku), technické úpravy koryt našich toků, odběry vody (zasněžování, golfová hřiště, nepovolené – černé odběry), fragmentace říčního kontinua (rozdělení tekoucích řek jezy na kaskády „rybníčků“, které neumožňují migraci ryb), nárůst rybožravých predátorů (nepůvodní kormorán velký, původní vydra říční a tak dal),“ uvedl Vrána.
Rybu k jídlu doporučují snad všichni výživoví poradci.
První rybářské spolky z přelomu 19. a 20. století
Na webu Moravského rybářského svazu, který vznikl v roce 1990 odštěpením od Českého rybářského svazu, lze najít historii sportovního rybářství na Moravě: „První rybářské spolky, sdružující zájemce o sportovní rybolov, začaly na našem území vznikat již na přelomu 19. a 20. století záhy po přijetí prvního rakousko-uherského říšského rybářského zákona v roce 1885 (Zákon daný dne 9. října 1883, číslo 22 z roku 1885 v příčině některých opatření ku zvelebení rybářství ve vnitrozemských vodách). Při vzniku Československé republiky existovalo na Moravě ve srovnání s Čechami poměrně malé množství rybářských spolků, omezené počtem nájemních rybářských revírů. Byl to Ústřední zemský svaz rybářských spolků, družstev a společenstev pro Moravu ve Velkém Meziříčí a současně Zemský rybářský spolek v Brně.“
Vyrovnaný výživový celek
V pstruhových rybářských revírech se mimo úlovků pstruha duhového (46,33 %) a pstruha obecného (37,28 %) může Moravský rybářský svaz pochlubit i úlovky kapra obecného, jelece tlouště, lipana podhorního, ostroretky stěhovavé, okouna říčního a štiky obecné. V mimopstruhových rybářských revírech dominují úlovky kapra obecného (55,88 %). Rybářské sdružení České republiky na svém webu zase láká na ryby strávníky: „Na rozdíl od rozporuplných pohledů na četné potraviny je ryba jistotou, na níž se shodují všichni výživáři. Tu označují za produkt, proti němuž nejen že nejsou námitky, ale naopak je pokládán za jeden ze základních kamenů, na kterém by zdravá výživa měla být založena. Hned v začátku je možné poznamenat, že s výjimkou tučného úhoře (ale ten nepatří mezi standardně konzumované ryby) lze o rybách hovořit jako o víceméně vyrovnaném celku.“
foto: Shutterstock
