I kdyby se v tuto chvíli všichni lidé na světě rozhodli a přestali do vzduchu vypouštět emise, stejně bychom nezabránili některým pohromám jako vzedmutí hladiny moře a zatopení pobřežních měst. A co teprve když si uvědomíme, že žádné takové okamžité rozhodnutí není možné? Některé katastrofy nás zřejmě neminou.
Rozhodně nás dál čekají záplavy, hurikány, zatopená města a požáry. Kdy, kde a proč nás tyto úkazy čekají, popisuje Richard Wiles z organizace Climate Central, která sdružuje vědce a žurnalisty, kteří zkoumají fakta o měnícím se klimatu.
Sbohem, Benátky
Podle Wilese se naše planeta otepluje desetkrát rychleji, než kdy za posledních 800 tisíc let. Nikdo nevidí do budoucnosti, a tak je těžké předvídat, jaké všechny důsledky toto oteplení bude mít.
Některé změny jsou však podle vědců nevyhnutelné. I kdybychom si představili, že se oteplí pouze o dva stupně (což je strop stanovený na klimatické konferenci v Paříži v roce 2015), tak už tato z našeho pohledu malá změna bude mít za následek zatopená pobřežní města po celém světě. Stane se tak díky vzedmuté hladině moří a oceánů.
Lék na záchranu planety je jednoduchý: vysazování zdravých stromů
Požáry, hurikány i povodně
Jedním z důsledků oteplení bude na některých místech nedostatek vody, protože bude ubývat sníh i dešťů, což bude také znamenat sušší lesy. Ty pak budou náchylnější k lesním požárům a nezadrží tolik vody. Na jiných místech budou i díky tomu častější záplavy. Ty budou intenzivní a překvapivé i kvůli hurikánům a vydatným nárazovým dešťům, kdy naprší až několik desítek centimetrů vody za den, která se nebude mít kam vsakovat.
Oteplení planety o dva stupně se může zdát jako prkotina, jenže my mluvíme o situaci, kdy se cerlá planeta oteplí o dva stupně v průměru. To znamená, že ve výsledku budou mnohem častější dny extrémních veder. Na Floridě je nyní během roku přibližně 25 dní, kdy je kvůli extrémnímu horku doporučeno nevycházet ven. V roce 2050 však takových dní bude podle Wilese ročně 140. Pro zaměstnání, která jsou vykonávána venku, jako jsou stavitelství nebo zemědělství, to může být velmi problematické.
Člověk by se jako vynalézavý tvor dokázal s lecčím poprat. Problém však je, že díky jeho činnosti vzniká začarovaný kruh, který člověk ani nevnímá. Richard Wiles to popisuje na konkrétním příkladu.
"Čím vyšší je venkovní teplota, tím větší je poptávka po klimatizacích. Když se v Indii 20 % obyvatel rozhodne, že kvůli častějšímu horku chce klimatizaci, znamená to 300 milionů klimatizací – a každá z nich má určitou spotřebu elektřiny," konstatuje Wiles. "K výrobě elektřiny se stále ještě většinou využívá spalování fosilních paliv, což zase způsobuje změnu klimatu, vyšší teploty. Tím se opět vracíme na začátek problému."
3 kroky k záchraně
Vědci z Climate Central nezůstávají jen u katastrofických scénářů, ale popisují také tři kroky, jak se z tohoto začarovaného kruhu dostat. Tyto tři kroky, ale musí lidé udělat hned a z žádného neslevit. Používání úsporných žárovek a semtam nějaké to pole se solárními panely nás prý každopádně nezachrání.
Za prvé je potřeba radikálně snížit, ideálně úplně omezit emise CO2. Za druhé musíme začít ve velkém využívat obnovitelné zdroje. A třetím krokem je plošné zavedení takzvaných "negativních emisí". To v realitě představuje "vytěžení" oxidu uhličitého z atmosféry a jeho uložení na bezpečné místo. "Nejjednodušší cesta, jak toho docílit a zachránit tím planetu, je jednoduchá a krásná zároveň," konstatuje Wiles. "Spočívá totiž ve vysazení co nejvíce stromů a rostlin."
foto: Shutterstock, zdroj: http://goop.com/the-best-climate-change-solution-weve-heard/
