Lidé se konzumace masa vzdávají z nejrůznějších důvodů. Někteří z těch zdravotních, jiní kvůli tomu, že zvířata jsou zkrátka mnohem více roztomilá než chutná. A někdo se steaky končí, protože se domnívá, že to prospěje životnímu prostředí. Co by se ale stalo, kdyby se na vegetariánství dali všichni? Pomohli bychom planetě? Nebo jí ublížili? Ukazuje se, že omezení naší spotřeby masa (zvláště pak toho červeného) není vůbec špatný nápad. Víte proč?
Produkce červeného masa, která se skládá ze všech kroků nutných k tomu, aby se zvíře najedlo a stal se z něj řízek, má na životní prostředí nemalý dopad – vytváří skleníkové plyny a zabírá obrovské množství půdy. Jak uvádí Walter Willett, profesor epidemiologie a výživy na Harvardu: „Tvorba skleníkových plynů je pravděpodobně jedním z nejzávažnějších a nejakutnějších problémů, protože je zřejmé, že se naše planeta otepluje rychleji, než se předpokládalo před pár lety.“
V čem tkví problém?
Willett dále tvrdí, že tento jev vzniká především díky dvěma krokům v průběhu chovu skotu. Prvním je ztráta velkého množství energie v procesu mezi pěstováním zrna, kterým dobytek krmíme, a konečnému použití masa k jídlu. Mnoho hospodářských zvířat, zejména pak dobytek, konzumuje více potravin, než z nich lze „vyrobit“. Druhým problémem je množství metanu, které krávy vytvářejí. V průměru produkují přibližně 100 až 500 litrů metanu denně v podobě nadýmání. Metan je něco jako koncentrátor tepla, a tedy skleníkový plyn.
„Největší konzument obilí, asi 45 procent, jsou právě zvířata, převážně pak skot,“ říká Willett. „Během tohoto procesu produkujeme obrovské množství oxidu uhličitého a metanu. Pak červené maso konzumujeme, i když to je samo o sobě zdraví škodlivé. Současně tak ničíme planetu i lidské zdraví.“
Co kdybychom se stali vegetariány?
Pokud je maso, a zvláště to červené, tak nezdravé a má takový dopad na planetu, co kdybychom ho prostě přestali jíst? Vyřešilo by to něco? „Přechod z všežravé na vegetariánskou stravu by mohl vést ke snížení uhlíkové stopy o zhruba 30 procent,“ říká Martin Heller, inženýr střediska pro udržitelné systémy na University of Michigan. Nicméně dále tvrdí, že ne všechno maso je naprosto špatné, pokud s ním má někdo problém, nemusí na něj docela zanevřít. Dále pak nabízí jednoduché řešení. Jestliže je někde půda, na které zkrátka nelze nic pěstovat, mohla by být použita pro dobytek. Skot by tedy mohl být chován způsobem, který neničí životní prostředí. A kdybychom dobytek chovali jen v těchto oblastech, mohlo by to dramaticky snížit celosvětovou spotřebu červeného masa.
V potaz je třeba vzít i zdraví člověka. To, že je strava založena na rostlinách, totiž nemusí nutně znamenat, že je plná živin a vitamínů. „Musíme být opatrní, protože ne všechny rostlinné potraviny jsou nám prospěšné,“ říká Willett. „Kupříkladu Coca Cola a Dunkin Donuts (americký výrobce koblih) jsou rostlinné potraviny a jsou pro lidský organismus zcela nevhodné. Ideální jídelníček by se měl skládat z ovoce, zeleniny a celozrnných produktů a neměly by v něm chybět ani zdroje bílkovin, jako jsou luštěniny a semena.
Pokud jsem vegetarián, chráním planetu?
Pokud jste se rozhodli vzdát masa, jedině dobře. Jenže i když nastolíte tento režim, jsou věci, nad kterými je třeba se zamyslet a volit ty udržitelné varianty. „Vegetarián může jíst stravu, která bude stále ničit planetu, protože kupuje bobule z Jižní Ameriky nebo rajčata pěstovaná ve sklenících v lednu,“ říká Willett. „Tyto suroviny mají také velký dopad na životní prostředí a produkci skleníkových plynů.“ Odborníci doporučují podívat se nejen na vzdálenost, kterou vaše jídlo urazilo, ale i na způsob přepravy, zejména pokud jde o ovoce a zeleninu.
Možná se vám právě teď z diety založené na životním prostředí tak trochu točí hlava. Plyne z toho však jedno ponaučení – snížení spotřeby masa (zvláště pak toho červeného) a zamýšlení se nad tím, odkud naše jídlo pochází, jsou základní pilíře, na kterých můžeme stavět lepší budoucnost.
foto: Shutterstock, zdroj: Popular Science
