Čím více času tráví mladí lidé na sociálních sítích, tím větší je pravděpodobnost, že se u nich rozvine deprese, dokládají výsledky výzkumu provedeného na Lékařské fakultě Univerzity v Pittsburghu. Tato rozsáhlá studie, první svého druhu, byla provedena na zakázku veřejného zdravotnictví – ukazuje se totiž, že v roce 2030 budou právě deprese hlavní příčinou pracovní neschopnosti a invalidity.
„Vzhledem k tomu, že se sociální média stala nedílnou součástí lidské interakce, je důležité mladé lidi naučit rozpoznávat jejich vliv – podpořit jejich potencionální pozitivní působení a zamezit jejich problémovému užívání,“ řekl autor studie Dr. Brian A. Primack, ředitel Pittova centra pro výzkum médií, technologií a zdravotnictví.
Účastníci nejrozsáhlejší studie svého druhu trávili na sociálních sítích v průměru 61 minut denně.
Nejrozsáhlejší studie svého druhu
Od roku 2014 pracoval Dr. Primack a jeho kolegové se vzorkem 1 787 Američanů ve věku od 19 do 32 let. Pro testování využívali podrobné dotazníky odhalující návyky užívání sociálních médií a osvědčené nástroje měření deprese. Do výzkumu bylo zahrnuto 11 nejpopulárnějších platforem sociálních médií, a to Facebook, YouTube, Twitter, Google Plus, Instagram, Snapchat, Reddit, Tumblr, Pinterest, Vine a LinkedIn.
Největší riziko? Častá kontrola sociálních sítí!
V průměru trávili účastníci na sociálních sítích 61 minut denně, přičemž různé účty sociálních médií navštívili 30krát týdně. Mezi jednotlivými účastníky však byly významné rozdíly, které činily až několik hodin denně. Na základě měření vědci odhalili zajímavou skutečnost – z hlediska rozvoje deprese je více nebezpečná frekvence návštěv než celkový čas strávený na sociálních sítích. U účastníků, u kterých byla hlášena nejčastější kontrola sociálních médií, se pravděpodobnost rozvoje deprese zvýšila 2,7krát oproti účastníkům, kteří sítě kontrolovali méně často. U těch, kteří na sítích trávili nejvíce času, se pravděpodobnost rozvoje deprese zvýšila 1,7krát.
Vykonávání činností, které nemají význam pro sociální média, je považováno za ztrátu času, což negativně ovlivňuje náladu.
Užívání sociálních sítí – příčina i následek deprese
Lui yi Lin, spoluautorka studie, odhalila způsoby, jakými mohou sociální média přispívat k rozvoji deprese. Jedním z nich je to, že fotky uveřejňované vrstevníky jsou častokrát jen idealizovaná skutečnost, která vyvolává pocity závisti a zkreslené představy, že jiní vedou šťastnější a úspěšnější život. Navíc nadměrné využívaní sociálních sítí předchází závislosti na internetu a tento stav s depresí úzce souvisí. A v neposlední řadě sociální sítě zvyšují pravděpodobnost rizika kyberšikany a dalších negativních interakcí. Lin však také upozornila, že další výzkumy musí odlišit příčiny od následků. „Je pravděpodobné, že lidé, kteří v depresi již jsou, se také obracejí na sociální sítě, aby zaplnili prázdnotu,“ dodala.
Preventivní opatření
O tom, že je tento stav poměrně vážný, svědčí i reakce mnohých mediálních platforem, které zavádějí preventivní opatření. Například sociální síť Tumblr dokáže detekovat slova, které indikují krizi duševního stavu. Lidé, kteří na síti vyhledávají nebo používají slova jako „sebevražedný“, „depresivní“, „beznadějný“, jsou automaticky přesměrováni na stránku „Everything OK?“ s důležitými informacemi, odkazy a kontakty, jež mohou v případě potřeby využít. Stejně tak Facebook testuje funkci, která umožňuje uživatelům anonymně nahlásit znepokojující příspěvky. Jejich autoři pak mají dostat povzbuzující zprávu, aby se obrátili na své přátele, popřípadě kontaktovali linku pomoci.
foto: Shutterstock
