Přesně vím, co myslíš. Je to na straně 47 dole, vpravo. A je u toho takový obrázek... Určitě máte ve svém okolí někoho, kdo je vizuální typ a učí se tak, že si všechno jednoduše vyfotí do hlavy a pak přehraje. V Básnících to byl spolužák Štěpána, kterého hrál Karel Roden. Štěpán mu záviděl a snažil se anatomii biflovat po svém. Znáte další učební styly, které by vyhovovaly právě vám?
Jedním z nejrozšířenějších učebních stylů se nazývá haptický. Pokud vyhovuje právě vám, tak zřejmě rádi sledujete, jak se co dělá. Slovíčka se třeba učíte tak, že musíte manipulovat s kartičkami, místo knih volíte raději počítačové programy nebo výukové aplikace a přejíždíte prstem po telefonu.
Při haptickém stylu učení používáte celé tělo – odpočítáváte na prstech nebo si vytleskáváte různá těžká slova. Když chcete upéct koláč podle nového receptu, rozhodně se nespokojíte jen s textovou kuchařkou. Pustíte si video na internetu a budete pozorovat, co se tam děje. Případně ho zastavíte, přetočíte a pustíte si vše ještě jednou.
Pokud si nenajdete svůj styl, bude vás učení otravovat
Pohyb je základ
Pohyb je hlavním prostředkem i dalšího stylu učení. Ani člověk, který používá tzv. kinestetický styl učení, nemůže při vstřebávání nových poznatků zůstat v klidu. Sedět u knihy nebo učebnice a nehýbat se je pro něj nepředstavitelné a nic by se nenaučil. Tito lidé potřebují volnost pohybu. Můžou chodit, skákat, houpat se do rytmu slov a vět.
Když už takového člověka připoutáte k židli, určitě si bude hrát s tužkou nebo si bude kreslit malé obrázky na kraj sešitu – aspoň jeho ruka malý pohyb potřebuje. Učební materiál těchto lidí je většinou podtrháván, věty jsou barevně odlišené, v textu jsou poznámky a malůvky. Jestli jste se poznali, možná přikývnete na otázku, zda při učení žvýkáte žvýkačku nebo jíte bonbóny.
Vidím a vím
Už jsme se zmínili o vizuálním stylu učení. Pokud si dovedete poměrně dobře vybavit to, co jste četli a kde to v učebnici bylo, je tento styl právě váš. V mozku si tvoříte obrazy a pomocí nich přemýšlíte. Jste dobří pozorovatelé, když se učíte něco nového, stačí vám vysvětlení, nepotřebujete praktickou ukázku. Často si děláte svoje vlastní poznámky.
Nestačí vám tedy vytištěná prezentace, ale podstatné informace si raději přepíšete do vlastního sešitu. Vše důležité si barevně podtrhnete nebo označíte. Máte zřejmě rádi myšlenkové mapy a diagramy, kde je vše potřebné přehledně zaznamenáno.
Pojďme to prodiskutovat
Pokud máte rádi diskuse, rozhovory nebo posloucháte audioknihy, pak máte auditivní styl učení. Pamatujete si to, co slyšíte, vyhovují vám situace, ve kterých můžete informace probrat s ostatními, na vysoké škole jste milovali zkoušení v kolokviu. Občas se vám také stává, že mluvíte sami se sebou. Na přednáškách a prezentacích si sedáte tak, abyste dobře slyšeli.
Nevadí vám, že mezi vámi a tabulí je projektor, nepotřebujete dobře vidět. Mluvíte nahlas, zřetelně a dobře intonujete. Když se nudíte, raději si potichu povídáte se svým kolegou, než abyste poslouchali nezáživný výklad přednášejícího.
Učení může být i radost, pokud víte, co vám při něm vyhovuje
K jakému stylu se přiklonit
Nic není samozřejmě černobílé. Každý z nás má mozaiku učení poskládanou jinak. Neexistuje člověk, který je vyhraněný a učí se pouze podle jednoho učebního stylu. Většinou máme od každého něco, jen zastoupené v různé míře.
Jak to poznat a definovat? Představte si, že vás má někdo naučit něco nového. Je jedno, co to bude. Ať už práci s novým počítačovým programem, psaní dopisu v hebrejštině nebo nový vzor svetru při pletení. Vaším úkolem je danému "učiteli" poradit, jak nejlépe a v co nejkratší době jste schopen se tuto dovednost naučit. Vezměte papír a napište o sobě pět informací, které by vyučujícímu usnadnily volbu typu výuky.
Přemýšlejte o tom, co byste preferovali, kdybyste měli například sestavit ptačí budku. Chcete si sami přečíst instrukce? Nebo prostě vezmete prkno a hřebíky a jdete hned na věc? Nebo zavoláte přítele na telefonu a necháte si to od něj všechno pěkně popsat? Nebo si postup necháte od někoho předvést a budete ho pečlivě pozorovat? I to vypovídá o vašem stylu učení.
Poznejte svůj vlastní styl
Vždycky je dobré znát sám sebe. Proto je také dobré vědět, jaký styl učení vám nejvíce vyhovuje. Ten budete pravděpodobně využívat nejčastěji – je to efektivní, máte s ním zkušenosti a víte, že to funguje.
Čas od času ale použijte i jiný styl učení. Mozek potřebuje „zahustit“ svou síť, a pokud se učíme více svým stylem a smyslem, je to vždy produktivnější. Proto kombinujte strategie, i když se nejvíc budete věnovat svému nejsilnějšímu stylu. Není to těžké, i když to samozřejmě chce cvik.
Čtěte a představujte si to, co se učíte. Nahrajte se během učení a pusťte si vlastní hlas, používejte mnemotechnické pomůcky, tvořte si myšlenkové mapy nebo kartičky, řaďte poznámky do seznamů a logických souvislostí, diskutujte s ostatními. Využijte všechno, co je k dispozici. Uvidíte, že výsledky se dostaví. A vy budete efektivnější a nové věci se naučíte daleko rychleji.
foto: Shutterstock, zdroj: Vzdělávací program Začít spolu
