Podle internetového průzkumu Institutu pro Demokracii 21, který vydal k Mezinárodnímu dni studentstva 17. listopadu, je pro současné vysokoškoláky stále nejdůležitější hodnotou svoboda. Z politických témat je nejvíce zajímá školství. Hned na druhém místě je ochrana přírody a udržitelný rozvoj, čímž se výsledky výrazně liší od zbytku populace, který za nejdůležitější považuje hospodaření a ekonomickou situaci.
Názor mladých absolventů vysokých škol ve věku 19 až 28 let se v některých tématech výrazně odlišuje od názoru zbytku společnosti. Nejvíce se postoje dnešních vysokoškoláků liší v pohledu na důležitost politických témat.
Z pochopitelných důvodů je nejvíce zajímá školství. Na druhém až čtvrtém místě je korupce, hospodaření a ochrana přírody. První dvě témata ovšem zbytek společnosti zajímá ještě více než studenty.
Studenti myslí více pravicově
Zájem o ochranu přírody a udržitelný rozvoj vysokoškoláky ovšem od zbytku společnosti výrazně odlišuje. Liší se také proevropským přístupem a zároveň odmítavým postojem k prohlubování vztahů s Čínou a Ruskem. Méně často se naopak přiklánějí k progresivnímu zdaňování i snížení výdajů státu a silněji nesouhlasí s trestem smrti a myšlenkou, že zabezpečení na stáří je osobní zodpovědností jednotlivce, nikoliv státu.
Celkem pro 71 % Čechů s vysokoškolským titulem je pak stále nejdůležitější společenskou hodnotou svoboda. Necelých 65 % akcentuje ještě spravedlnost a skoro 55 % přisuzuje silný význam odpovědnosti. Pro třetinu je také důležitý respekt a racionalita. Jsou též výrazně proevropští a mnohem méně se přiklánějí k prohlubování vztahů s Čínou a s Ruskem. Od zbytku internetové populace se odlišují i v názorech na progresivní zdanění nebo trest smrti.
Starší zajímá spravedlnost a odpovědnost
Starší generace nebo mladí bez titulu naopak považují za klíčovou hodnotu ve společnosti nejčastěji spravedlnost, tu zdůrazňuje skoro 70 %, stejně jako odpovědnost (67 %). Svobodě přisuzuje význam ve fungování společnosti jen 50 % internetové populace ve věku od 28 let nebo mladší bez vysokoškolského titulu.
Průzkum byl prováděn na vzorku 42 117 uživatelů, kteří hlasovali na webu Prezident 21 a zároveň vyplnili i své demografické údaje, konkrétně věk, vzdělání, pohlaví, velikost obce, kraj a koho volili ve volbách do PSP v roce 2013. Na základě těchto údajů byl metodou iterativního proporčního vážení podle kvót získaných od společnosti STEM a ČSÚ vytvořen vážený dataset, o němž lze říci, že odpovídá české populaci uživatelů internetu, kteří se zajímají o volby.
Výsledný dataset byl pak porovnán podle volebního potenciálu 2017 s datasetem od společnosti Behavio. Podle Behavio internet používá 76 % populace a těch, kteří používají internet a zároveň se alespoň minimálně zajímají o volby, je 63 %. Dataset je podle tvůrců průzkumu reprezentativní vůči 63 % populace.
foto: Shutterstock, zdroj: Demokracie 21
