„Zdálo se ti, zdálo.“ Jenže co? Proč si většinou nepamatujeme své sny

Každou noc se ponoříme do světa snů, tajemné říše fantazie a nespočetných dobrodružství. A i přesto, jakmile se ráno probudíme, tyto vzrušující a často podivné sny se rychle z naší paměti vytratí. Proč si své sny nepamatujeme a jak to změnit?

Deaktivovaná paměť

Ke snům nejčastěji dochází během REM fáze spánku. Ta se vyznačuje nejen rychlými pohyby očí, ale také tím, že během jejího trvání mozek funguje podobně jako v bdělém stavu. Je zde ale několik zásadních rozdílů, ten klíčový se týká paměti a vzpomínek. Během REM fáze spánku jsou oblasti mozku, zodpovědné za přenos vzpomínek do „dlouhodobého úložiště“, prakticky deaktivovány. Zřetelně si vybavit celý sen, ale třeba i jen některou jeho část, je tedy bez tréninku prakticky nemožné.

„Abyste si mohli vybavit sen, obecně platí, že se musíte z REM spánku probudit,“ říká Deirdre Barrettová, výzkumnice snů na Harvard Medical School. „Jestliže ale přejdete do další fáze spánku bez probuzení, sen se do dlouhodobé paměti nemá nikdy šanci dostat.“

Čím delší, tím lepší

Nejvýznamnějším faktorem vaší pamětí na sny zůstává počet hodin, které jste zvládli naspat. „Pokud spíte pouze šest hodin, máte méně než polovinu času, který vám připadá na sny při osmihodinové noci,“ uvádí Barrettová. Je to z toho důvodu, že REM fáze se postupem noci prodlužuje, a ke konci osmihodinového spánku může trvat i přes 20 minut. Tyto poslední hodiny spánku se tedy pro snění zdají být nejdůležitější. Lidé navíc mají tendenci si pamatovat právě poslední sen.

Ačkoliv nám sny často nemusí dávat smysl, mnohdy poukazují na pocity a emoce, se kterými se potýkáme v bdělém stavu. Během dne dokážeme většinu z toho potlačit, ale sny tyto věci vynesou na povrch.

Délka spánku ale není jediným faktorem, který ovlivní, jestli si na vaše noční dobrodružství skutečně vzpomenete. Podle analýzy z roku 2008, která hodnotila data z několika různých výzkumů na téma snů, si ženy v průměru pamatují sny o něco více než muži a mladí lidé si pamatují snů více, než tomu je u lidí vyššího věku. U dětí se paměť na sny zvyšuje od věku, kdy jsou o nich schopny komunikovat. Od počátku dospívání až do počátku zhruba dvacátého roku života se tedy zvyšuje, u dospělých pak postupně po zbytek života klesá.

Cvičení pro mozek

Podle klinické poradkyně Leslie Ellisové ale existují způsoby, jak mozek v tomto ohledu vycvičit a paměť na sny vylepšit. Svým klientům například radí, aby se těsně po probuzení chvíli nehýbali a snažili se přemýšlet o tom, co se jim zdálo. Zároveň byste si měli snažit vybavit co nejvíce detailů a podrobností a ty si zaznamenat. Tímto způsobem pak můžete sen přesunout z krátkodobé paměti do té dlouhodobé.

„Většina lidí sny skutečně zapomene, pokud si je záměrně nezaznamenávají,“ říká Ellisová. „A ačkoliv nám sny často nemusí dávat smysl, mnohdy poukazují na pocity a emoce, se kterými se potýkáme v bdělém stavu. Během dne dokážeme většinu z toho potlačit, ale sny tyto věci vynesou na povrch,“ dodává.

Pokud tedy budete věnovat svým snům dostatečnou pozornost, s trochou štěstí a s trochou více úsilí objevíte způsoby, jak zlepšit svůj „opravdový“ život. Dokonce i pouhé přemýšlení o snech může mít pozitivní dopad na jejich vybavování. Pokud jste se tedy článkem prokousali až sem na samý konec, dost možné jste výrazně zvýšili svoje šance na vybavení si toho, co se vám bude zdát dnes v noci.