Smutek ponurého ledna. Jak roční období ovlivňuje naši náladu nebo sexuální apetit

Že se někteří živočichové přizpůsobují měnícím se ročním obdobím, je všeobecně známo. Lidově řečeno, se „ukládají k zimnímu spánku“, technicky však jde o formu hibernace, která je efektivním způsobem, jak přečkat zimní období s omezenými zdroji energie.

Nedávná studie, publikovaná v časopise Perspectives on Psychological Science, se zaměřila na to, jak mohou jednotlivá roční období náš mozek ovlivňovat. Pozornost upoutala tato zjištění:

Nálada pod bodem mrazu

Existence takzvané sezonní afektivní poruchy (SAD) je dnes již dobře známá. Mezi její příznaky patří přetrvávající smutek nebo úzkost, trvající nejméně dva týdny, pocit beznaděje a bezcennosti, snížená energie, přejídání se a nadměrné spaní. (Že by pokus vrátit se na funkční evoluční linii, která zimní spánek zahrnuje?)

V roce 2010 analyzovali vědci z Cornellovy univerzity v americkém státě New York obsah 509 milionů tweetů z 84 zemí a zjistili souvislost mezi množstvím denního světla a emotivním obsahem příspěvků: jak se dny zkracovaly, uživatelé měli tendenci používat méně pozitivních slov.

Jednou z populárních teorií je, že snížená hladina světla narušuje biologické hodiny těla, tzv. „cirkadiánní rytmus“, což může narušit zpracování emocí. To inspirovalo vznik světelné terapie, která využívá speciální lampy, napodobující slunce, k jejich rekalibraci. Ohledně účinnosti světelné terapie však mezi odborníky neexistuje shoda, část z nich je dokonce jednoznačně skeptická.

Nedávný výzkum zdravotní psycholožky Kari Leibowitzové také naznačuje, že roli může hrát jednoduše i to, jak jsme na zimní období nastaveni mentálně. Ve spolupráci s vědci z univerzity v norském Tromsø se na různých místech Norska ptala, jaký je postoj jejich obyvatel k zimě. Účastníci výzkumu byli požádáni, aby ohodnotili svůj souhlas výroky, jako „zima je nejhezčí roční období“, nebo „mám rád měkké zimní denní světlo“. Lidé, kteří s těmito výroky silně souhlasili, měli tendenci se s chladem a tmou vyrovnávat mnohem lépe, měli vyšší míru životní spokojenosti a více pozitivních emocí v zimních měsících.

Paměť a soustředění

Pokud jste si někdy všimli, že s přibývajícím denním světlem klesá vaše mentální ostrost, možná nejste sami. Sanne Mooldijk z univerzity v nizozemském Rotterdamu analyzovala údaje z rozsáhlé studie, které se zúčastnilo více než 10 000 osob starších 45 let. Zjistili, že její účastníci, kteří byli hodnoceni v zimě, vykazovali ve srovnání s těmi, kteří byli hodnoceni v létě, horší výsledky v měřeních učení, paměti a koncentrace.

Podle teorie „sociální termoregulace“ vzhlížíme k druhým lidem jako ke zdrojům fyzického tepla a útěchy. V tomto ohledu se tak prý podobáme například tučňákům císařským, kteří se přirozeně shlukují, aby se o své tělesné teplo podělili.

Příčiny těchto sezónních rozdílů zatím přesně neznáme. Horší kognitivní výkony mohou být důsledkem obecně depresivních pocitů lidí (když se cítíme sklesle, hůře se nám přemýšlí). Další možností je, že jsou projevem nedostatku vitaminu D, který se v těle vytváří při vystavení kůže slunečnímu záření. Přestože vitamin D lze přijímat také z některých potravin, získat jeho dostatek výhradně tímto způsobem by bylo velmi náročné.

Společenskost a sexualita

Podle teorie „sociální termoregulace“ vzhlížíme k druhým lidem jako ke zdrojům fyzického tepla a útěchy. V tomto ohledu se tak prý podobáme například tučňákům císařským, kteří se přirozeně shlukují, aby se o své tělesné teplo podělili.

Pokud je to pravda, pak by nás nižší teploty měly přimět k tomu, abychom vyhledávali větší sociální vazby. Tuto teorii se vědci z univerzity ve francouzském Grenoblu rozhodli ověřit tak, že v rámci svého výzkumu požádali účastníky, aby drželi v ruce buď horké, nebo studené nápoje a zároveň vyplňovali dotazníky, zaměřené na to, co se jim aktuálně honí hlavou. Ti, kteří měli v ruce studené nápoje, mysleli podstatně častěji na blízké osoby, tedy na lidi, kteří by naplnili jejich potřebu sociálního kontaktu, než ti, kteří drželi nápoje horké.

Další relevantní fakta poskytly překvapivě streamovací platformy. Údaje o sledování filmů ukazují, že lidé si při poklesu teploty častěji vybírají romantické filmy než jiné žánry – toto zjištění bylo zopakováno v několika laboratorních experimentech. Srdceryvný film zřejmě naplňuje naši vyvinutou touhu po citovém teple a náklonnosti, kterou vyvolává venkovní chlad.

Naše sexuální aktivita se pak řídí složitějším cyklem. Podle studie z amerických univerzit v Philadelphii New Jersey vyhledávají uživatelé Googlu pornografii častěji uprostřed zimy a na začátku léta. I tentokrát se na tom zřejmě podílí mnoho faktorů, je však pravděpodobné, že zimní špička může opět částečně odrážet naši touhu po větším kontaktu s lidmi. Mimochodem, další studie odhalily nárůst a pokles sexuálně přenosných infekcí ve stejných obdobích.

Díky dalšímu výzkumu bychom mohli lépe vysvětlit periodicky se opakující změny v lidském chování, které v případě zimního období jsou pro značnou část z nás náročné na zvládnutí. Překonání „zimního blues“ může pomoci už uvědomění zvýšených sociálních potřeb a pěstováním pozitivnějšího myšlení – svépomocí nebo klidně pod vedením zkušeného terapeuta.