Empat je člověk, který se dokáže naladit na pocity a emoce lidí kolem něj na hluboké úrovni. Jejich schopnost rozeznat emoce ostatních je nad rámec empatie, kterou můžeme definovat jako schopnost porozumět pocitům druhých. U empatů totiž nejde jen o to, že rozeznají a pochopí emoce ostatních – oni dokonce pocity od okolního světa přebírají, jako by byly jejich vlastní.
Být empatem má své veliké výhody, ale stejně tak i veliké nevýhody. Zjistěte, zda jím opravdu jste, a naučte se se svou zvýšenou empatií pracovat tak, aby vás nevyčerpávala.
Typické rysy
To, že mezi tyto citlivé lidi patříte, poznáte zejména podle těchto rysů.
Emoční (afektivní) empatie
Empatie může být kognitivní nebo emoční. V případě kognitivní empatie se jedná o schopnost pochopit úhel pohledu či mentální rozpoložení někoho jiného. Emoční empatie je jaksi vyšší level, protože díky ní emoci jiného člověka prociťujeme společně s ním, jako by nás jí "nakazil". Rozdíl mezi empatickým člověkem a empatem je tedy právě v emoční empatii, kterou ovládá pouze empat.
Silná intuice
Empati mají obvykle velmi dobře vyvinutou intuici. Uvnitř sebe cítí, jestli je něco/někdo špatný nebo dobrý. Tento pocit je něco jako vnitřní rádce, který nemluví, jen do těla vysílá neviditelné zprávy. Díky své citlivosti jsou empati totiž schopni rozpoznat jemné nuance a informace, které jim pak mohou pomoci při rozhodování. Proto by měli důvěřovat svým instinktům a řídit se jimi.
Pozor ale na rozdíl mezi intuicí a egem. Někdy se vám může zdát, že vnitřně cítíte, že byste něco neměli, nebo naopak měli udělat – avšak nemusí se jednat o intuici. Může to být jen prachobyčejný uměle vytvořený strach, který se vás snaží udržet ve známé komfortní zóně. Pro odlišení těchto dvou rivalů se zaměřte na to, zda při rozhodování cítíte tlak. Pokud máte pocit, že na vás něco vnitřně křičí, že to nesmíte nebo musíte, jedná se s největší pravděpodobností o ego. Intuice je naopak jemná a klidná a do ničeho vás netlačí.
Empati často špatně snáší přeplněné prostory i emočně vypjaté situace, protože jsou zkrátka pro ně příliš zahlcující. Představte si, jak silně cítíte někdy jen své vlastní emoce, a teď to znásobte počtem lidí kolem vás. Koho by tohle nevyčerpalo?
Péče o druhé
Lidé, kteří jsou označováni za empaty, mají velkou tendenci pečovat o druhé. Chápou jejich potřeby, přání i obavy, takže se často snaží zajistit, aby ostatní měli vše, co potřebují k tomu, aby se cítili bezpečně a šťastně. Protože pak se cítí bezpečně a šťastně i oni.
Právě proto si zároveň empati musí dávat pozor na své hranice a nezapomínat na vlastní potřeby a přání. Pokud jste totiž například vyrůstali s nevyrovnanými rodiči, kteří vám dávali své negativní emoce za vinu, můžete mít tendenci přebírat za pocity ostatních zodpovědnost. A proto se přemáháte, aby všem ostatním bylo dobře, i když vám dobře není. Je důležité si uvědomit, že jste zodpovědní jen za své emoce, a pokud se někdo zlobí nebo je smutný, je to jeho vnitřní reakce na situaci, která je pravděpodobně spojena s jeho traumaty, ne s vámi.
Zvýšená vnímavost a citlivost
Empati nejsou citliví jen na emoce, ale vnímají i další aspekty okolního prostředí. Mají citlivější smysly než většina lidí a všímají si více toho, co vidí, slyší nebo cítí, ať už nosem, jazykem nebo kůží. Proto se také ve společnosti ostatních lidí rychleji unaví, nebo je začne otravovat hluk či vůně, které ostatní téměř nevnímají. Stejně tak k tomu patří i citlivost na různé textury v jídle, povrchy objektů nebo materiály oblečení. Empata v kousavém svetru jistě nepotkáte.
Když tedy empat poslouchá své instinkty a důvěřuje své intuici, může být obklopen velice pozitivními lidmi, zatímco manipulátory do svého života nepustí, i kdyby se snažili sebevíc.
Jste empat?
Předpokládejme tedy, že empatie existuje v určitém spektru, přičemž někteří lidé jsou vysoce empatičtí, zatímco jiní naopak empatii mohou naprosto postrádat – dá se empatie změřit?
Hned ze startu vám povíme, že neexistuje nic jako přesné změření empatických schopností, podle kterého by vám jasně vyšla odpověď „Gratulujeme/litujeme, jste empat!“ Ale můžete začít tím, že si položíte následující otázky. Pokud na většinu z nich odpovíte „ano“, je velká pravděpodobnost, že empat jste:
- Přebíráte na sebe stres ostatních?
- Slyšeli jste někdy, že jste moc přecitlivělí a berete si věci moc k srdci?
- Cítíte se zahlceni v přeplněných a nacpaných prostorech?
- Vyčerpávají vás davy a potřebujete čas o samotě, abyste se dali do kupy?
- Popsali by vás přátelé jako empatického?
- Máte často pocit, že neodkážete rozlišit, které emoce jsou opravdu vaše?
- Máte problém sledovat negativní zprávy nebo vás zdrcují smutné filmy?
- Dobíjí vás příroda?
- Máte sklon k sociální izolaci?
Proč je fajn být empat?
Je zřejmé, že schopnost dobře se naladit na ostatní má své výhody. Pokud se dokážete vcítit do lidí kolem vás, měli byste být tím pádem i schopni je lépe chápat a podporovat. Když totiž víte, že je druhý smutný, vystrašený či rozzlobený, můžete mu dodat psychickou podporu, i když svůj stav nedává najevo. Respektujte však hranice. Nikdy nevíte, proč druhý své emoce skrývá.
U empatů nejde jen o to, že rozeznají a pochopí emoce ostatních – oni dokonce pocity od okolního světa přebírají, jako by byly jejich vlastní.
Už jsme zmiňovali, že empati mají silnou intuici. Proto také poznají lháře a manipulátory na míle daleko. Jejich vnitřní rádce jim vždy zašeptá, že něco není v pořádku. Stejně tak ovšem dobře rozpoznají lidi, kteří jsou dobří a nemají žádné postranní úmysly. Když tedy empat poslouchá své instinkty a důvěřuje své intuici, může být obklopen velice pozitivními lidmi, zatímco manipulátory do svého života nepustí, i kdyby se snažili sebevíc.
Má to i nevýhody...
Vysoká citlivost s sebou však přirozeně přináší i výzvy. Empati často špatně snáší přeplněné prostory i emočně vypjaté situace, protože jsou zkrátka pro ně příliš zahlcující. Představte si, jak silně cítíte někdy jen své vlastní emoce, a teď to znásobte počtem lidí kolem vás. Koho by tohle nevyčerpalo?
Zároveň může být pro empaty velmi těžké se odreagovat. Pokud tito lidé nenajdou způsob, jak odfiltrovat vnější rušivé vlivy, mohou mít problémy se spánkem i s udržením celkové duševní pohody.
A nakonec, některým lidem může být nepříjemné, když je dokáže druhý přečíst. Ne každý chce být otevřenou knihou. A i když si možná myslíte, že se snažíte jen pomoci, někteří mohou považovat váš vhled do jejich nitra za invazivní a nežádoucí. Uvědomte si, že fakt, že cítíte to, co oni, vám nedává právo do jejich pocitů zasahovat.
Jak dbát o své duševní zdraví?
Pokud se ztotožňujete s popisem empata a přebíráte na sebe emoce ostatních, je důležité naučit se chránit svou vlastní psychiku a identitu a oddělit je od vnějšího světa, abyste se mohli nadechnout a prožít své vlastní emoce. Tady je pár tipů pro duševní pohodu podle webu Verywellmind, které se jistě hodí do života i lidem, jež se za empaty nepovažují.
Najděte si čas sami pro sebe
Vyrazte sami do přírody nebo někam daleko od lidí, kde vás nemůžou bombardovat cizí emoce a stres. Možná postačí jen půlhodinová procházka do lesa nebo do parku, během které zkuste vylézt ze své hlavy a zaměřte se na kouzlo přírody kolem vás. Soustřeďte se na to, co je v danou chvíli teď a tady, a ponořte se do přítomnosti.
Jestli nemáte možnost zmizet někam, kde by vás neotravovali další lidé, poslechněte si doma alespoň příjemnou hudbu. Můžete zkusit i pozitivní afirmace, díky nimž si můžete připomenout některé krásné věci, na které jste v tom rachotu mezi ostatními lidmi zapomněli.
Připomínejte si, že život, který žijete, je váš a máte zodpovědnost jen za své emoce, nikoli za emoce ostatních.
V neposlední řadě se koukněte po nějaké vedené meditaci, která vám pomůže znovu nalézt váš střed a stabilitu. Nebo si jen na pár minut sedněte do meditačního sedu a počítejte své nádechy a výdechy. Nevadí, když vám myšlenky utečou. Když budete mít tělo v této poloze dostatečně dlouho, zklidní se vám i mysl.
Nastavte si pevné hranice
Vytváření si zdravých hranic je alfou a omegou duševní pohody nejen pro empaty. I přesto, že chcete pomáhat druhým, nesmíte zapomínat dávat sebe sama na první místo. Zprvu to může být velmi náročné, obzvlášť pokud jste vyrůstali v rodině, kde byly vaše hranice překračovány rodiči či sourozenci, ale pro spokojený život jsou hranice nutností. Vždy si připomeňte, že život, který žijete, je váš a máte zodpovědnost jen za své emoce, nikoli za emoce ostatních.
Vytvořte si kolem sebe pomyslnou zeď
Podobné jako s hranicemi je to i s vaší ochrannou bariérou. Jestliže cítíte, že vstřebáváte emoce ostatních, ale neumíte to ovládat, můžete se velmi jednoduše přehltit. Aby k tomu nedocházelo, je potřeba trénovat napojení na sebe sama a k tomu vám pomůžou meditace. Tím, že se naučíte soustředit na svou mysl a vypnout okolní rušivé vlivy, můžete začít posilovat svou schopnost dělat totéž ohledně emocí druhých. Takže až začnete mít pocit, že cítíte příliš cizích emocí nebo jsou moc silné, odpojíte se od okolí a zaměříte se na sebe.
Vybírejte si, s kým trávíte čas
Časem pravděpodobně zjistíte, že od některých lidí je lepší se distancovat. Jelikož empatové nasávají pocity druhých, není pro ně dobré trávit příliš mnoho času v blízkosti toxických lidí. Ono to není dobré vlastně pro nikoho, ale pro empaty bývá toxicita tak pronikavá, že se jim může zdát, že je tráví zevnitř.
Věřte tedy své intuici a respektujte své vlastní hranice – pokud je vám s někým nepříjemně, nemusíte se s ním stýkat. I kdyby to byl starý kamarád, kolegové v práci nebo vlastně kdokoli. Můžete trávit svůj volný čas, s kým chcete, tak proč ho trávit s někým, kdo vám ho otravuje.
Být empatem není nic lehkého, ale i přesto to můžete vnímat jako dar. Jakmile se naučíte své empatické schopnosti ovládat, můžete je využívat jen ve chvílích, kdy máte emocionální kapacitu, abyste podpořili ty, které máte rádi a kteří to ocení.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek
