Určitě jste taky zaregistrovali, že dnešní mládež dospívá mnohem rychleji než předchozí generace. A to po všech stránkách. Podle odborníků není výjimkou, že děti vstupují do puberty už kolem devíti let. Přitom ještě před několika generacemi to bylo o tři roky více. Dívky mohou dokonce začít v tomto věku menstruovat.
Tato tendence s sebou samozřejmě přináší nové výzvy a otázky, na které se musí rodiče připravit. A nejen ti. Sekulární akcelerace, jak se tomuto jevu odborně říká, se týká také pedagogů, pediatrů, dětských psychologů a psychiatrů a vůbec všech, kteří s dětmi pracují.
„Učitelé byli 20 let zvyklí, že děti ve čtvrté třídě jsou bezproblémoví miláčci. Dnes už přitom jdou často do puberty,“ říká profesor klinické psychologie Radek Ptáček, který nám v tomto článku problematiku rychlejšího vývoje dětí osvětluje. Sám totiž změny ve vývoji vidí nejen jako odborník, ale také jako rodič dospívajících dětí.
Začátek už před porodem
Podle Ptáčka začíná rychlejší vývoj dětí už v prenatálním období. „Dnešní matky často v těhotenství užívají doplňky stravy, jako je kyselina listová, která je nezbytná pro správný vývoj plodu,“ vysvětluje. Tento jev má však podle něj i svá negativa. „Fakt, že matky jsou dnes už během těhotenství živeny lépe než kdy dříve, urychluje vývoj dítěte už v děloze. Právě zmiňovaná kyselina listová například souvisí s velikostí hlavy miminka, což může být problematické pro drobnější matky, protože velká hlava dítěte může způsobit komplikace při porodu. Tento aspekt už znepokojuje i porodníky,“ nastiňuje.
Mladí lidé potřebují prostě porušovat normy, aby posunuli společnost. Aby nežili v konvencích a porušovali řád. Proto také největší kariéru udělají často mladí lidé.
Trend rychlého vývoje dětí pak rodiče podporují i po porodu. Takzvaná socio-emoční stimulace, tedy forma stimulace z vnějšku, je podle Ptáčka momentálně nejvýraznější za celou dobu naší existence. „Nikdy jsme se dětem nevěnovali tak, jako se jim věnujeme nyní. Dřív děti visely na mámě a nikdo pro ně nevymýšlel žádné složité aktivity. Dnes se nacházíme v době, kdy se přepisují vývojové tabulky. Děti jsou dříve připraveny na školu, jejich IQ roste. Je to vidět i ve školních osnovách. Co děti probíraly často až na druhém stupni, se teď učí už na prvním. Vývoj se akceleruje po všech stránkách. A co se týče kognitivního vývoje, tak už i relativně malé děti přecházejí od konkrétního k abstraktnímu myšlení.“
Malí dospělí
„Dnešní děti také rychleji chápou samy sebe, své okolí a sociální situace. Takže tu máme takové malé dospělé dříve, než bychom to čekali,“ pokračuje Ptáček. „Akcelerace působí na změny v mozku. Typické je zmenšení objemu prefrontální kůry během puberty, To je sídlo exekutivních funkcí, řídící funkce emocí, poznávání, koncentrace, regulace chování. V této době tedy dítě obtížněji reguluje emoce, a proto je pro něj i náročnější například respektovat autority. Dítě přestává poslouchat, vzdoruje, zajímá se o nebezpečné věci...“
Na první pohled se může zdát, že to nedává smysl. Proč by mozek zmenšoval mechanismy, které sám utvořil? Podle Ptáčka to ale důvod má. „Mladí lidé prostě musí porušovat normy a řád, aby posunuli společnost. Proto také největší kariéru udělají často mladí lidé. Zejména ve vědě. Všechno má sice své výjimky, ale Albert Einstein řekl, že ten, kdo zásadním způsobem nepřispěl vědě do třiceti let, tomu se to už nepodaří. Změny v prefrontální oblasti jsou dočasné. Kolem 25tého roku života se objem kúry začíná zase zvětšovat. Tam hovoříme o přechodu k dospělosti.“
Když dítě rebeluje, není to zlobení. Je třeba si uvědomit, že jde o přirozený vývoj, který je samozřejmě posílený i stylem výchovy.
Pro rodiče a učitele
Pokud patříte mezi učitele či rodiče, kteří už na prvním stupni řeší vzdorovité chování dítěte, a považujete to za zlobení, jste podle Ptáčka na omylu. „Je třeba si uvědomit, že jde o přirozený vývoj, který je samozřejmě posílený i stylem výchovy. Děti najednou projevují názor, diskutují. Zároveň jsou ale i drzé a to je problém. Je to zapeklitá situace. Rodiče to nečekají, ve škole to nečekají. Musí se o tom mluvit, obecně je zanedbaná informovanost o vývoji dětí a jejich duševním zdraví.“
Rodičům Ptáček radí, aby s dětmi otevřeně komunikovali o změnách, které se dějí v jejich těle, a poskytli jim podporu a porozumění. Je také důležité přizpůsobit očekávání a podporovat děti v jejich osobním tempu. Jak se shodují i další odborníci: „Rodiče mohou pomoci svým dětem zvládnout emocionální a sociální výzvy, které s sebou předčasná puberta přináší, tím, že budou rozumět tomu, že se to děje, proč se to děje, a budou připraveni to řešit.“
foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek
