Utajené vztahy: Nepředstavil mě přátelům, ani rodině. Stydí se za mě?

„S Danem, mým expartnerem, jsme se seznámili trochu netradičně,“ vypráví Tereza (38 let). Chodila jsem běhat s jednou skupinou lidí, kteří se svolávali přes Facebook. „Brala jsem to jako vybití po práci, takže mě ani nenapadlo se nějak ,fintit‘. O to víc jsem se ve svém starém běžeckém triku a bez řasenky styděla, když na náš sraz dorazil Honza. Potkali jsme se takhle ještě dvakrát a potom mě před cestou na dovolenou požádal o číslo.

Na první rande jsme zašli na dlouhou procházku do parku a na druhém jsme se skvěle bavili v restauraci až do zavíračky. Vlastně mě těch prvních pár setkání vůbec nepřišlo divné, že jsme jen sami. O nikoho dalšího jsem ani nestála,“ dodává Tereza.

Trochu divné to ale přišlo i jí po čtyřech měsících osamělých srazů jen ve dvou. „Začala jsem ho podezírat, že se za mě stydí, protože z jeho vyprávění jsem pochopila, že má kamarády, kolegy i celkem normální rodinu, za kterou jezdí na pravidelné návštěvy. Vlastně se vídá se všemi – jen jsem u toho nikdy nebyla já. A to i přesto, že s mými kamarády se už viděl. A vůbec mu nepřišlo blbý, že já z jeho okruhu pořád neznám nikoho.“

S mou přítelkyní jsme se vídali asi 5 měsíců. Hned na začátku mi řekla: „Nechci, aby někdo věděl, že spolu chodíme.“ Jednou jsem komentoval její příspěvek na Facebooku a ona mi během minuty poslala zprávu, abych to hned smazal. Za nějaký čas jsem zjistil, že se v té době stýkala se třemi dalšími týpky.

Možná podobný příběh znáte i vy. Třeba ho zažíváte, nebo ho znáte naopak z pozice Dana, který si až paranoidně hlídá svoje soukromí. Proč? Podle vztahového terapeuta a sexuologa Isaiaha McKimmieho toto chování zapadá do trendu nazvaného „pocketing“. V češtině má doslovný překlad „kapsářství“ sice jiný význam, můžeme si to ale představit jako strkání partnera do kapsy. Do utajeného bezpečí, kde ho nikdo z vašich známých nevidí, nekomentuje a nehodnotí.

Dobré i špatné důvody

Proč lidé své vztahy tají a proč jde o vzestupný trend? Důvody jsou různé, a ne všechny nutně musí být špatné. Ačkoliv u partnera pocketing může vyvolávat stud, pocit odmítnutí nebo méněcennosti, někteří lidé volí tuto cestu i jako ochranu vztahu, třeba před šílenými ex a klepy na sociálních sítích.

Může jít ale samozřejmě také o obavy, že vztah nebude mít budoucnost, nebo špatné zkušenosti z minula. Partner, který vztah tají, mohl v minulosti zažít třeba soukromé peklíčko, kdy představil novou partnerku rodině a přátelům – a týden na to se s ním rozešla. Nebo ještě hůř, podobných kopanců do slabin zažil hned několik.

„Jakmile někoho zveřejníte na svém profilu na libovolné sociální síti, dostanete obratem deset až patnáct zpráv od kolegů, přátel, rodiny, nebo dokonce bývalek a je to velký tlak. Zveřejnil bych tam jen někoho, s kým opravdu vidím budoucnost,“ řekl Dan pro magazín The Hook Up.

Ačkoliv u partnera pocketing může vyvolávat stud, pocit odmítnutí nebo méněcennosti, někteří lidé volí tuto cestu i jako ochranu vztahu, třeba před šílenými ex a klepy na sociálních sítích.

Na druhou stranu, někteří „kapsáři“ používají tuto techniku jako efektivní zbraň, jak jednoduše nezanechávat stopy. V pozadí přitom může být flirt, usilování o někoho jiného, nebo rovnou další vztah. Třeba i hned několik, jak sdílí Sam pro magazín ABC.net: „S mou přítelkyní jsme se vídali asi 5 měsíců. Hned na začátku mi řekla: Nechci, aby někdo věděl, že spolu chodíme. Jednou jsem komentoval její příspěvek na Facebooku a ona mi během minuty poslala zprávu, abych to hned smazal. Za nějaký čas jsem zjistil, že se v té době stýkala se třemi dalšími týpky.“

Dalším z častých důvodů je touha po nezávislosti. Podle tohoto výzkumu potřebují mnozí lidé aspoň v začátcích vztahu pocit nezávislosti a osobního prostoru. Oficiální představení partnera může vést k dalším společenským tlakům – například k obligátnímu „a kdy bude svatba?“

„Jsem terapeut a přiznávám, že to dělám. Jsem ve vztahu s někým, kdo má psychické potíže, nechci ho představovat svým přátelům, dokud nedojde k nějakému viditelnému zlepšení. Bojím se, že si moji kamarádi budou myslet, že jsem blázen, když chodím s ,šílenou‘ přítelkyní. Ve skutečnosti čekám, až bude má nová partnerka trochu stabilizovaná. Chci ji všem představit, ale nechci se před nimi ztrapňovat,“ vysvětluje Mardi Williams na diskuzním fóru Quora.

Jak se dostat z kapsy?

„Jeden večer jsem se Dana prostě zeptala napřímo,“ vysvětluje Tereza. „Chtěla jsem vědět, jestli na mě opravdu vidí něco špatného, proč by mě nikdo z jeho okolí neměl znát. Byl zaskočený a evidentně se mu to nechtělo řešit. Nakonec z něj ale vypadlo, že se bál naopak toho, že od něj uteču já! Nebyl si jistý, jestli jeho kamarády nebudu považovat za ,trapáky‘ a řešit jeho rodinu, která mu připadá úplně bláznivá, na rozdíl od té mé. Fakt se mi ulevilo! Domluvili jsme se na tom, že začneme po malých krocích a příští týden nás čeká první ,rande‘ s jeho ségrou.“

Jsem ve vztahu s někým, kdo má psychické potíže, nechci ho představovat svým přátelům, dokud nedojde k nějakému viditelnému zlepšení. Bojím se, že si moji kamarádi budou myslet, že jsem blázen, když chodím s ,šílenou‘ přítelkyní. Ve skutečnosti čekám, až bude má nová partnerka trochu stabilizovaná.

S Terezinou upřímností by souhlasila i Mim Kempson, která pro magazín Body and Soul radí: „Nejdřív si ujasněte, co přesně chcete. Popřemýšlejte dopředu o tom, kde nechcete dělat kompromisy a v čem můžete být naopak flexibilní.

Realita randění je taková, že nám ten druhý nic nedluží. Proto bychom měli být upřímní v tom, co můžeme nabídnout, a co naopak uvítáme od toho druhého. Klíčem je o tom začít mluvit:

Probírali jste, proč setkání s přáteli a rodinou je nebo není pro každého z vás důležité? Máte oba jasno v tom, proč je představujete? Je to proto, že je to nevyhnutelné (jako když bydlíte s rodiči)? Nebo chcete jít na věci pomalu a vidět, jak se každý hodíte do života toho druhého?“