„Prožít celý týden v naprosté tmě může působit děsivě, ale pro mě to byla cesta k sobě samé, ke své duši i k božskému vědomí,“ svěřuje se pro Flowee Natália Blanárová, která absolvovala celkem čtyři pobyty ve tmě. Každý další pobyt její pocity ještě zintenzivnil.
Vše začalo náročným obdobím, které přetrvávalo. Natália pracovala jako lékařka. Byla vyčerpaná, ale v práci nedokázala zvolnit, a tak uvažovala, že svou profesi opustí. Zajídala stres a přeháněla to s kofeinem. Propadala různým strachům. Nejvíce se bála smrti, měla strach o své bezpečí a ztrátu jistoty. Natálii ale trápila ještě jedna věc. Nedařilo se jí ve vztazích. Stále si nemohla najít partnera. Až při pobytu ve tmě jí došlo, že je stále v mužské energii. Mohlo za to její vysoké pracovní nasazení. „Potřebovala jsem se více spojit se sebou, se svou vnitřní ženou,“ má jasno Natália.
První dny prospala
A jak vypadaly její první dny ve tmě a tichu? „Moje tělo si konečně mohlo odpočinout od neustálého shonu a stresu. Melatonin zaplavil můj systém a já jsem střídavě meditovala a spala. Bylo to, jako bych dobíjela baterky po letech vyčerpání. Po dvou dnech dochází k hluboké regeneraci, kdy se zvyšuje hodnota melatoninu, a my můžeme konečně hluboko regenerovat,“ říká a vzpomíná na to, že první tři dny vlastně jen prospala.
Podle studie badatelského týmu z katedry psychologie Ostravské univerzity pod vedením Marka Malůše je zřejmé, že pobyt ve tmě má řadu pozitivních účinků, a to zejména na nervový systém a vnímání našeho života, míry sebeúcty a sebehodnocení. Potenciál vědci také vidí v léčbě závislostí.
Spánek v naprosté tmě a klidu je něco, co nám v dnešním světě žalostně chybí. Není divu, že pak máme poruchy spánku a cítíme se vyčerpaní. „Díky tvorbě spánkového hormonu melatoninu může tato terapie posloužit jako prevence mnoha zdravotních problémů, nástroj pro posílení imunitního systému a zlepšení fyzické kondice. Zvlášť vhodná je pro ty, kteří žijí v dlouhodobém stresu,“ píše se na Idnes.cz. Naprostá tma nám nejen prodlouží dobu spánku, ale také zajistí jeho hlubší fáze.
Viděla minulé životy, spojila se s Bohem
Pobyt ve tmě ale hlavně přináší intenzivní pocity, pro někoho třeba i nepříjemné, dochází k vyplavení emocí. Většinou se to děje tak třetí den, někdo prožije i hlubokou krizi, někdo jiný si naopak takzvaně létá na obláčku. „Vstoupila jsem do stavu podobného tomu, v jakém jsou miminka v maminčině bříšku. Léčila jsem si hluboká traumata z prenatálního období. Cítila jsem se obklopena mateřskou láskou a bezpečím,“ svěřuje se Natália a dodává, že pak začala na sobě pracovat a že šlo o opravdu silný zážitek. „Viděla jsem své minulé životy. V jednom jsem byla tibetský mnich, který našel dokonalé štěstí v jednoduchosti a spojení s Bohem. V jiném zase žena zneužívána slabým mužem, kterého si vybrala v mylné představě bezpečí. Tyto vhledy mi ukázaly, jak hluboce jsou zakořeněny naše vzorce chování,“ popisuje.
Ovšem nejsilnější moment přišel, když se spojila se svým vnitřním dítětem. „Uvědomila jsem si, jak jsem se jako malá snažila zachraňovat své rodiče místo toho, abych se cítila v bezpečí a milovaná. Toto zraněné dítě ve mně stále ovlivňovalo mé chování v dospělosti. Ve tmě jsem pochopila, že nejsme jen naše těla či majetky. Jsme vědomí, duše, která si s sebou bere jen zkušenosti a poznání. Všechno ostatní je iluze, které se tak zoufale držíme,“ vypráví. Díky terapii tmou pochopila, že problémy sebepřijetí má už odmalička. Nazývá to zraněným dětstvím. Uvědomila si, že se nemůže neustále na nic vymlouvat, ale že to jen ona sama je zodpovědná za svůj život. Přestala se považovat na oběť a byla schopna se rozhodnout, co se svým životem udělá. Poslední dny měla stav rozšířeného vědomí a cítila spojení s vesmírem a Bohem.
Našla partnera a změnila práci
Když vyšla ven, cítila se jinak, jakoby očištěná. Konečně pochopila, v čem tkví její neúspěchy ve vztazích. „Pořád jsem musela něco kontrolovat, a to i muže. Došlo mi, že si schválně vybírám slabé muže, abych je mohla vést,“ vzpomíná. Další velké zjištění byl fakt, že se může mít ráda takovou, jaká je. „Bez toho vztah nepřijde,“ dodává. Konečně přestala bojovat, pochopila, že si může dovolit být ženou. Natália si pobyt ve tmě ještě třikrát zopakovala a překvapilo ji, jak se pocity prohlubovaly.
„Vždy, když vyjdu z pobytu ve tmě, tak si uvědomím, že mám zpomalit. Vždy si připomínám a hlouběji zvědomuji hodnotu sebe, své bytosti, lásku k sobě, ale i ke světu, vždy mě to dobije silou jít dál a nevzdávat se,“ popisuje. A proč si terapii tmou zopakovala? „Když žijeme nějakým vzorcem celý život, tak potřebujeme čas to přenastavit,“ vysvětluje. Natália nyní žije v krásném vztahu, na kterém i díky zkušenostem z pobytů ve tmě pracuje. „Zároveň se mi každým pobytem léčí další traumata z dětství,“ doplňuje.
Jsme vědomí, duše, která si s sebou bere jen zkušenosti a poznání. Všechno ostatní je iluze, které se tak zoufale držíme.
Tento prožitek jí inspiroval k tomu terapeutické centrum v přírodě u Hodonína odkoupit a uplatnit tam své dlouholeté terapeutické zkušenosti. „Mám speciální postupy, kterými vedu sebe a klienty,“ říká. Snaží se je vést hlubinami jejich vnitřního světa a má radost, když se jim daří se na sebe napojit. „Klienti přicházejí, aby objevili svůj potenciál, smířili se s problémy z dětství nebo vyřešili situace ve vztazích či práci. Někteří jsou na životních křižovatkách a potřebují najít svou cestu,“ dodává.
A jak se mají klienti na pobyt připravit? „Nejlepší příprava je rozhovor se mnou před pobytem. Je užitečné mít za sebou nějakou práci na sobě, ale pokud ne, během pobytu jim ráda poradím. Klienti mohou zvolit i úplně samostatný pobyt, ale většina je ráda, že mají průvodce,“ vysvětluje. Podle Natálie je ideální pobyt zopakovat, klidně dvakrát ročně.
Do budoucna léčba závislostí?
Terapie tmou má hlubokou historii. Byla po staletí používána různými kulturami, jako je ajurvéda, tibetský buddhismus a taoismus. Velmi populární se tato metoda stala v 50. až. 70. letech 20. století především v Americe. Rozmach ale zaznamenala od roku 2000, kdy neuniká ani pozornosti vědců. Podle studie badatelského týmu z katedry psychologie Ostravské univerzity pod vedením Marka Malůše je zřejmé, že pobyt ve tmě má řadu pozitivních účinků, a to zejména na nervový systém a vnímání našeho života, míry sebeúcty a sebehodnocení. Potenciál vědci také vidí v léčbě závislostí.
Pobyt ve tmě je o tom, že nahlédneme do vlastního nitra, a to zejména v dnešní uspěchané době. V naprosté tmě a klidu strávíme několik dní, zavření v pokoji, kde máme čas jen na své myšlenky. Záleží jen na nás, jak si tyto nové vjemy zpracujeme. Pro ty, kteří se s tím nemohou vyrovnat, bývá k dispozici terapeut, tzv. průvodce, který jim pomůže lépe pochopit, co se s nimi děje. „Můžeme si tím vyléčit něco v nás a zjistit, co opravdu v životě chceme,“ uzavírá Natália.
Reklama
foto: Se svolením Natálie Blanárové, zdroj: Autorský článek
