Následující příběh klientky, které budeme říkat Klára, nám poskytla koučka a konzultantka Dagmar Klimtová.
„Na začátku to bylo jako sen. Potkala jsem muže, který byl galantní, šarmantní, zajímal se o mě a o můj život. Naslouchal mi, kupoval mi květiny, volal mi každý den. Každé ráno i večer jsme si psali, plánovali společné výlety a dovolené. Měla jsem pocit, že jsem konečně potkala svou spřízněnou duši,“ začíná vyprávět svůj příběh Klára.
Postupem času se však pohádka začala rychle měnit. „Na první dovolené mi říkal, že jsem nejkrásnější ženou na pláži. Na další dovolené už si ale neodpustil poznámku o mém bříšku – že by mohlo být menší, že bych měla víc cvičit a držet dietu. Ale jinak jsem prý perfektní. Pak mi doporučil, abych si nechala odstranit žilky na nohách, vybělit zuby... Vždycky obdivoval moje vlasy, ale najednou mu nějak začaly vadit. Miloval mě, záleželo mu na mně, jen nechtěl, abych ztratila svou krásu.“
Jsi úžasná, ale...
Klára nechtěla milovaného partnera zklamat, a tak se začala přizpůsobovat. „Víc jsem cvičila, více se kontrolovala, smála jsem se raději se zavřenými ústy. Ale nezůstalo jen u vzhledu. Říkal mi, kdy bych měla mluvit hlasitěji, a kdy naopak více potichu. A jak lépe formulovat myšlenky. Neměla jsem se rozčilovat nad jeho urážkami – prý nerozumím humoru. Říkal, že bych měla být vegetariánka, a i radil, jak krájet mrkev. Drž nůž takhle, ne takhle…“
Slyšela jsem věty jako: ‚Jsi blázen. Jsi chorobně žárlivá. Máš nízké sebevědomí. Měla bys vyhledat psychoterapeuta.‘ Ale díky své práci, skvělým kolegům a přátelům jsem si začala uvědomovat, že problém není ve mně.
Dnes už si uvědomuje, jak velký vliv to mělo na její sebevědomí. „Najednou jsem si začala připadat míň hezká, míň zajímavá. Také jsem začala mít podezření, že mě podvádí. Když jsem se ho na to zeptala, označil mě za žárlivku. A když jsem pak v kapse jeho županu nahmatala sponku do vlasů, která nebyla moje, řekl mi, že jsem slídilka. A že ta sponka je určitě moje, jen si to nepamatuju,“ vzpomíná.
„Tehdy se to začalo zhoršovat. Stále častěji jsem nacházela podobné důkazy. Ale vždycky jsem byla ta špatná já. Slyšela jsem věty jako: ‚Jsi blázen. Jsi chorobně žárlivá. Máš nízké sebevědomí. Měla bys vyhledat psychoterapeuta.‘ Ale díky své práci, skvělým kolegům a přátelům jsem si začala uvědomovat, že problém není ve mně.“
Kdo je narcista?
Klářin partner začal postupem času velmi dobře odpovídat definici narcisty. „Narcisisté jsou odborníci na emocionální manipulaci. Rádi se vás zmocní, pak zpochybní vaši realitu a nenechají vás cítit se dobře sami se sebou,“ shrnuje americká klinická psycholožka Dr. Ramani Durvasula a přidává další typické rysy narcistické poruchy osobnosti:
- Nedostatek empatie
- Pocit výjimečnosti a nároky na zvláštní zacházení
- Vyhledávání obdivu a neustálé chlubení se úspěchy
- Obklopování se „výhodnými“ lidmi (úspěšnými, slavnými, atraktivními)
- Přehnané zaměření na vzhled svůj i svého okolí
- Žárlivost na úspěch druhých
- Manipulace ostatními k dosažení vlastních cílů
- Nesnášenlivost vůči odmítnutí a kritice
- Výbuchy vzteku, když nejde vše podle jejich představ
Kdy zpozornět?
Narcisté často manipulují velmi skrytě, proto může být zpočátku těžké jejich chování prokouknout. Může vám v tom ale pomoci, pokud pochopíte jejich nejčastější taktiky:
Celou noc jsem nespala. Odejít nebylo kam, protože jsme byli mimo civilizaci, odříznutí od světa na "úžasném" romantickém místě. Druhý den jsme odjeli do jeho bytu. Tam jsem si v tichosti sbalila všechny své věci a odešla středem. Bez hádek, výčitek a přesvědčování o své pravdě.
- Gaslighting (manipulace s realitou): Často zpochybňují vaše vzpomínky a pocity, čímž vás znejišťují.
- Obviňování: Vždy vychází z pozice oběti, a jakýkoli konflikt je vždy vaše chyba.
- Izolace: Snaží se vás oddělit od přátel a rodiny, aby vás více kontrolovali.
- Přehnané chvály a okamžité kritiky: Mění chování podle svých potřeb, což vás neustále mate a udržuje v nejistotě.
Těžké odcházení
Postupem času Kláře došlo, že jedinou možností bude ze vztahu odejít. „Kamarádka mi doporučila podcasty o narcismu, což mi pomohlo získat na celou situaci náhled a začít se připravovat na odchod. Nepodařilo se mi to hned napoprvé. Pokaždé mě zdánlivě procítěnými sliby přesvědčil, že lituje svých činů, že mě miluje, že se změní, že byl v depresi, měl těžké období, ale teď to bude všechno jinak,“ říká mladá žena s tím, že se samozřejmě nic nezměnilo. „Já se přitom stále vzdělávala a emocionálně odpoutávala. Učila jsem se taktiky, jak s ním mluvit, a jak ne, jak reagovat, a jakým reakcím se naopak vyhnout. A možná mi to i zachránilo život.“
Veškerá jeho kritika její osobnosti i vzhledu v ní byla velmi zakořeněná. Musela zase postupně najít sama sebe a začít se mít opět ráda.
Jejich vztah nakonec vyvrcholil na poslední společné dovolené, kdy byla Klára náhodou svědkem jeho telefonického rozhovoru s jinou ženou. Když mu tehdy opět klidně řekla, že si myslí, že ji podvádí, vybuchl. „Celou noc jsem nespala. Odejít nebylo kam, protože jsme byli mimo civilizaci, odříznutí od světa na "úžasném" romantickém místě. Druhý den jsme odjeli do jeho bytu. Tam jsem si v tichosti sbalila všechny své věci a odešla středem. Bez hádek, výčitek a přesvědčování o své pravdě.“
Nezbytná podpora
Koučka Dagmar vysvětluje, co její klientce pomohlo se rozhodnout a odejít:
„Jedním z klíčových faktorů bylo, že měla svůj vlastní svět, který nebyl závislý na narcistovi. Měla práci, ve které byla úspěšná, kolegy, s nimiž si rozuměla a kteří ji respektovali. Měla také úzký okruh blízkých přátel, s nimiž mohla všechno sdílet a kteří jí nastavili zrcadlo. Díky tomu všemu nepřestala věřit své intuici a neztratila zdravý rozum. Velkou roli sehrála v jejím případě i terapie,“ pokračuje Dagmar. „Pomohla jí získat náhled na sebe, rozebrat situace, ujasnit si, kdo je a co chce. Potvrdila jí, že není šílená ani chorobně žárlivá. Že se jen chová adekvátně situaci.“
Dagmar zároveň upozorňuje, že uzdravení Kláry bylo během na dlouhou trať: „Přesto všechno trvalo dlouho, než se přes tento vztah úplně přenesla. Zjistila totiž, že ačkoliv racionálně viděla všechno jasně, podvědomě na sebe stále nahlížela očima bývalého partnera. Veškerá jeho kritika její osobnosti i vzhledu v ní byla velmi zakořeněná. Musela zase postupně najít sama sebe a začít se mít opět ráda.“
Dagmar na závěr přidává několik tipů, jak s narcisem jednat:
-Nereagujte emotivně, nevysvětlujte, nevyčítejte, neobhajujte se, neargumentujte – jen tím přiléváte olej do ohně.
- Pokud je narcista ve zlostném transu, můžete-li, odejděte a v klidu si rozmyslete, co dál.
- V rozhovorech se držte věcných, neutrálních témat.
- Nečekejte pochopení.
- Nečekejte upřímnou omluvu.
Související…
