Negativní zprávy nás baví. Přitom vedou k depresím i zkreslení reality

Podle jedné zahraniční studie je lidský mozek naprogramován tak, aby negativní podněty vnímal intenzivněji než ty pozitivní. Z toho vyplývá, že pro nás lidi je typická takzvaná ‚negativní zaujatost‘, tedy tendence raději upřednostňovat špatné zprávy před těmi dobrými.

Studie konkrétněji uvádí, že pokud by si publikum mělo třídit zprávy dle svých preferencí, právě ty negativní si lidé přečtou s o 50 % vyšší pravděpodobností. To, že tato statistika platí, dokazuje i několik sociálních experimentů. V jednom z nich se zpravodajský web The City Reporter rozhodl během jednoho dne publikovat pouze pozitivní události. Výsledkem byla 66% ztráta čtenářů.

Je poměrně paradoxní, že tyto zprávy upřednostňujeme, když nám vlastně škodí. „Pro většinu lidí je velmi nepříjemné sledovat informace, které jim berou pocit bezpečí," řekl Flowee psycholog Jan Kulhánek. Zároveň se jimi někteří z nás nechali pohltit takovým způsobem, že se poddali závislosti na takzvaném doomscrollingu. „Pokud dospělý člověk tyto informace konzumuje často a intenzivně, podporuje v sobě rozvoj nepříjemných pocitů. Zkrátka, vnímáme svět špatně a tyhle nálady a postoje pak přebírají i naše děti,“ varuje.

Nižší tolerance

Další věc, kterou si škodíme, je to, jak často máme tendenci si vědomě vybírat zprávy, které potvrzující naše již existující předsudky a obavy. Toto chování může vést ke zkreslení reality a prohloubení negativních emocí. V rozsáhlém měřítku pak dochází k větší polarizaci ve společnosti.

Určitě střídmost a pečlivý výběr zdrojů informací. Informační dieta znamená zprávami se nepřejídat.

„Dlouhodobě máme tendenci si vybírat zprávy, které potvrzují náš pohled na svět, tudíž nás v našich postojích a přesvědčeních utvrzují. Je pak těžké s námi diskutovat, pokud má někdo jiný názor, což vnáší napětí a konflikty do vztahů v rámci rodiny a okruhu našich přátel,“ doplňuje Kulhánek.

Informační dieta

Jaké je řešení? Mnoho lidí volí to nejjednodušší – zkrátka se od informací zcela odstřihnou. Mezinárodní průzkum oxfordského Reuters v roce 2022 zjistil, že v téměř všech začleněných zemích roste počet lidí, kteří se vyhýbají zprávám. „Pocity bezmoci jsou obzvlášť těžké emoce. Pokud takové pocity u sebe pozorujeme ve větší míře, měli bychom se soustředit na aktivity, ve kterých se bezmocní necítíme, a zároveň si naordinovali informační dietu,“ popisuje Kulhánek.

Pro zachování realistického pohledu na věc klinický psycholog doporučuje následující: „Určitě střídmost a pečlivý výběr zdrojů informací. Informační dieta znamená zprávami se nepřejídat. Důležité je nepoužívat sociální sítě jako zdroj informací. Zde totiž nikdo nemá zodpovědnost za to, co píše, a neexistuje tu ani ověřování zdrojů. Doporučuji také udržet si nadhled a neživit v sobě negativní emoce,“ uvádí. Zde jsou další tipy, jak můžete lépe vyvážit vliv zpravodajství na psychiku.

Uvědomte si, že všechna média mají tendenci zveličovat a senzacechtivě podávat zprávy.

1. Posilte svoji mediální gramotnost

Uvědomte si, že všechna média mají tendenci zveličovat a senzacechtivě podávat zprávy
Nezůstávejte pasivním příjemcem, aktivně si vyhledávejte další informace
Vždy si informaci ověřte z více zdrojů
Naučte se rozpoznat emocionální apely, zkreslení a polopravdy

2. Regulujte svoji pozornost

Omezte čas věnovaný negativním zprávám, zejména před spaním

3. Vyrovnejte beznaději a pesimismus nadějí a optimismem

Zaměřte se na dobré zprávy, které vás inspirují a povzbudí
Pečujte o své duševní zdraví – kultivace vnitřního klidu pomáhá se zachováním nadhledu

4. Posilujte svou odolnost

Budujte sociální vazby, zdravý životní styl a smysluplné cíle
Uvědomujte si své silné stránky a zdroje vnitřní síly

5. Zkuste se zapojit do pozitivních aktivit

Dobrovolničení, komunitní projekty anebo politická angažovanost vám může pomoct s překonáním pocitu „zbytečnosti“
Aktivní zapojení zároveň posiluje vaši odolnost a dodává pocit smysluplnosti

Jak už zaznělo, nadměrné sledování negativních zpráv může vést k rozvoji psychických problémů, strachu a nedůvěře ve společnost. Je proto důležité udržovat si zdravý odstup, nadhled a k informacím přistupovat kriticky.