„V prvé řadě bych asi řekla, že je to krásná práce s ženami různého věku a s různými obtížemi, ale také zde řešíme předcházení pozdějším problémům,“ říká Monika Kadlecová o fyzioterapii, která je dnes široké veřejnosti známá jako „gynekologická“. Takže nemusíte přijít jen v případě, že vás trápí jeden z výše vypsaných problémů, ale třeba i tehdy, když chcete zkontrolovat v těhotenství či se připravit na porod nebo naopak zkontrolovat po porodu. I když se v „gynekologické“ fyzioterapii řeší široké spektrum problémů, my se zaměřily vyloženě na péči kolem těhotenství a porodu.
Jak je to s tím pojmem „gynekologická“? Jak jinak takovou fyzioterapii nazvat?
Dalo by se říct, že tento termín se vytvořil až poslední dobou, abychom se my jako fyzioterapeuti trochu vymezili v tom, že se věnujeme především ženské, nebo urogynekologické problematice. Takže jakákoli gynekologická fyzioterapeutka či gynekologický fyzioterapeut, pokud nějaký je, je zároveň všeobecný fyzioterapeut, jen své další směřování po škole cílí na kurzy v urogynekologické problematice. Takže je to oblast fyzioterapeutické péče, která dál roste, vyvíjí se, a uvidíme, kam všude nás i vás do budoucna zavede. Ale zdaleka to již není jen metoda Ludmily Mojžíšové, která ale byla možná tou první vlaštovkou v gynekologické fyzioterapii, i když tehdy se tak rozhodně nenazývala.
Prospěje každé ženě?
Asi bych neřekla, že každá žena nutně gynekologickou fyzioterapii potřebuje. Třeba preventivně bych ji ale doporučila každé ženě v těhotenství, pak také po porodu, ať už vaginálním nebo po porodu císařským řezem. A komu opravdu může být velkým přínosem, tak to jsou ženy s bolestivou menstruací, s bolestmi v těhotenství, s nekomfortem po porodu, problematickou jizvou, ať už je kdekoli, a třeba i letitou, ale také při podpoře plodnosti, když se nedaří otěhotnět.
Jako prevenci po porodu ji tedy doporučujete všeobecně?
Ano, ať už po vaginálním porodu bez nástřihu hráze, tak ale i po náročnějším poporodním poranění či po porodu císařským řezem. V porodnici totiž dostanete jen základní informace, a často se ani ty nestihnou.
Preventivní gynekologická fyzioterapie je vhodná pro každou ženu v těhotenství a po porodu. (zdroj: David Vávra)
Fyzioterapeutka vás přeci jen vyšetří ještě jinak a s jinými důrazy než porodní asistentka nebo gynekolog na prohlídce po šestinedělí.
Velkým tématem je poporodní diastáza. Má ji každá žena?
Diastáza je nyní tématem, které se hodně řeší, a často se její význam spíše přeceňuje. V těhotenství je diastáza v podstatě fyziologická a má ji většina žen. Pokud s ní ale žena umí pracovat, je, jak říkáme, kompenzovaná, tak nedělá problém. Po porodu se potom diastáza má tendenci v prvních týdnech sama zatahovat bez našeho významnějšího přičinění, ale někdy je potřeba s ní cíleněji začít něco dělat.
Jak poznám, zda ji mám či ne?
V těhotenství můžete na břiše objevit takzvanou stříšku, když se zvedáte a přitom zapojíte přímý břišní sval. Po porodu již většinou stříšku nenajdeme, ale naopak uvidíte, a také nahmatáte, ďolík, který může být od žeber až ke stydké kosti. Pokud ale toto na svém břiše uvidíte či nahmatáte, tak není důvod k panice, ale nechte se zkontrolovat na fyzioterapii, kde vám i řeknou další postup, jestli je toto potřeba řešit či ne.
Diastáza většinou nebolí. Řada žen si ale po porodu stěžuje na bolesti kyčlí. Mívá to nějaký konkrétní důvod?
Těsně po porodu mohou kyčle bolet z různých důvodů. Napadá mě třeba setrvání dlouhou dobu při porodu v pozici, která byla pro vaše kyčle náročná. Nebo přetrvává bolest ještě z těhotenství z lehu na jednom či druhém boku. Pak ale kyčle mohou bolet z důvodu určité nestability pánve a zde může být aspoň zpočátku pomocníkem zavinovací šátek, který vám tuto stabilitu zajistí, a potom cviky, které vám pomohou znovu nastolit rovnováhu mezi oslabenými a přetíženými svaly kolem kyčelních kloubů a pánve.
Nikdo vám nezaručí se stoprocentní jistotou, že nástřih mít nebudete, ale z pohledu fyzioterapeutky můžeme pracovat se svaly pánevního dna, před porodem tedy klademe vyšší důraz na jejich uvolnění.
Maminky, které rodily císařským řezem, mohou mít později problém s otěhotněním. Je to kvůli srůstům? Může ženská fyzioterapie pomoci i s tímto?
Srůsty a špatná posunlivost tkání jednotlivých vrstev jizvy mohou být důvodem nejen potíží s otěhotněním, ale také bolestivější menstruace nebo třeba i bolesti při styku. Určitě stojí za to se na gynekologickou fyzioterapii obrátit a úplně nejlépe se jizvě s jemností a pečlivostí věnovat již od porodu císařským řezem.
Proč po sekci bolívá podbřišek, třeba i tři měsíce po porodu?
Bolest, ale také necitlivost nad jizvou, může přetrvávat několik měsíců od porodu. Jedná se opravdu o velkou operaci a přece jen po porodu císařským řezem, i když se žena snaží o jizvu pečovat, nemá tolik času na regeneraci a dennodenně břicho zatěžuje nošením a manipulací s miminkem. Bolest může být způsobená i otokem, kdy lymfa po porodu nedostatečně pracuje, nebo tahem jizvy, která není dostatečně posunlivá. Pokud se bolest objeví nebo přetrvává, tak kromě návštěvy u fyzioterapeuta se dá opět zkusit zavinout břicho do šátku, a tak mu ulevit.
Probíhá rekonvalescence v rámci gynekologické fyzioterapie po vaginálním porodu stejně nebo podobně jako po sekci?
Nejen v rámci gynekologické fyzioterapie, ale hlavně od prvních dní po porodu vyžaduje rekonvalescence v obou případech znovunavnímání svého těla. Očekávalo by se, že po vaginálním porodu bude rychlejší, a ano, častěji to tak je, ale po náročných vaginálních porodech je třeba na to jít pozvolně, nelze to urychlit.
V čem jsou rozdíly?
Po vaginálním porodu se v rámci gynekologické fyzioterapie zaměřujeme více na svaly pánevního dna, případně řešíme jizvu po nástřihu hráze či po spontánním poranění, ale vždy v souvislosti, takže počítejte s terapií v podstatě od paty k hlavě. Po porodu císařským řezem se zase více věnujeme péči o samotnou jizvu a její okolí. Obojí ale vyžaduje komplexní péči, takže počítejte i s otázkami na spánek, stravu, nošení miminka.
Má smysl před porodem posilovat svaly pánevního dna s pomocí nějakých pomůcek? Třeba předporodního balónku typu aniballu nebo jemné jógy?
Já sama nejsem příznivcem pomůcek, co se týče svalů pánevního dna, ale když už mi klientka přijde s tím, že aniball má doma, tak ho využijeme. Před porodem totiž může pomoct uvědomit si, kde a jaké svaly v oblasti pánevního dna vůbec má.
Vaginální napářka snižuje riziko nástřihu hráze. (zdroj: David Vávra)
Dá takové ujištění, že s nimi žena umí pracovat, a může si vyzkoušet aniball v různých porodních pozicích a zjistí, která ji vyhovuje a která naopak ne. Jógu já sama necvičím, ale ze zkušenosti s klientkami vím, že ty, které jsou zvyklé jógu cvičit, tak lépe pracují se svým dechem, s chodidly, víc vnímají své tělo, což je nejen pro období těhotenství a po porodu velmi důležité.
O józe se vůbec v souvislosti s přípravou na porod a rekonvalescencí po něm hodně mluví. Jaká je podle vás její skutečná role? Přeceňuje se, nebo naopak podceňuje?
Jóga je pro spoustu žen skvělým časem pro sebe a vnímání svého těla. Takže jak před porodem, tak po porodu, pokud je to pohyb, který vás těší, je vám po ní dobře, tak ji klidně cvičte. Jak před porodem, tak po porodu, to chce ale vnímat své vlastní limity, protože ne všechny pozice jsou vhodné pro každou ženu, zvlášť ženy hypermobilní by k józe měly přistupovat s obezřetností.
Dá se nějak zabránit nástřihu?
Nikdo vám nezaručí se stoprocentní jistotou, že nástřih mít nebudete, ale z pohledu fyzioterapeutky můžeme pracovat se svaly pánevního dna, před porodem tedy klademe vyšší důraz na jejich uvolnění. Velmi prospěšná je vaginální napářka, která také snižuje riziko nástřihu hráze, přičemž teplé bylinky můžeme při porodu na hráz také přikládat, a tím ji opět chráníme.
Co dělat, když se po porodu objeví inkontinence?
Pokud se vás týká stresová inkontinence těsně po porodu, nebo urgentní nucení – že se vám začne chtít na záchod a musíte hned jít, tak ani jedno není důvod hned navštívit fyzioterapeuta, ale snažte se nepřeplňovat močový měchýř, odpočívat a snažit se znovunavnímat své svaly pánevního dna. Pokud by se toto nezlepšovalo nebo se to naopak objevilo až po šestinedělí, tak pak už je nasnadě to začít řešit a nechat zkontrolovat, jak na tom vaše svaly pánevního dna jsou. Protože často není inkontinence způsobená jen oslabenými svaly, ale naopak svaly, které ztratily pružnost, jsou ve větším napětí a v tomto případě jen posilování nestačí a je potřeba se naučit tyto svaly i relaxovat.
Je něco, co byste doporučila jako prevenci komplikací po porodu? Ať už je to cvičení před porodem, nebo bezprostředně po něm.
Návod na tři zaručené cviky vám určitě nedám. Před porodem, tedy spíše během celého těhotenství, bych doporučila procházky, snažit se o správné držení těla během dne, omezit sezení a dostatečně odpočívat.
Monika Kadlecová
Působí v Brně, je vystudovanou fyzioterapeutkou a výživovou poradkyní. Již na škole ji nadchla metoda Ludmily Mojžíšové, v níž také absolvovala kurz a za spolupráce s porodní asistentkou ji začala aplikovat v praxi. Své poznatky předává dál nejen v rámci fyzioterapeutické praxe, ale také na seminářích, kde se zaměřuje zejména na práci svalů pánevního dna. Věnuje se také metodě viscerální manipulace, terapii jizev a správné výživě, která je podle ní s dobře fungujícím tělem neodmyslitelně spjata. Vedle osobních konzultací vede také možnost objednat se online, v tomto prostoru vytvořila i předplacené cvičební kurzy pro ženy v těhotenství a po porodu.
Po porodu bych pak zdůraznila, že minimálně v šestinedělí je nutné dostatečně odpočívat, ať předejdete komplikacím s pánevním dnem, snažit se o správné držení těla a co nejlépe manipulovat s miminkem i s ohledem na svoje záda.
Po sekci je to jiné, nebo stejné?
Po císařském řezu potom přijmout svoji jizvu, kterou nemusíte milovat, ale tím, že už bude navždy vaší součástí, tak ji přijmout za svoji a to dotykem, dechem a pozorností vedenou k ní. No a ostatní věci už jsou jen nadstavba tohoto, ať v případě porodu vaginálního, nebo sekce, a když je energie a chuť, tak pozvolna začít cvičit ve smyslu protažení i posílení může být jen ku prospěchu.
Kdy po porodu a jak začít cvičit? Na čem to závisí?
Klasické cvičení, které si pod tímto spojením představíme, tak na to bych nespěchala. Cvičení ve smyslu aktivace chodidel, hlazení břicha, nohou ve smyslu stimulace či znovuoživení, dech do různých částí hrudníku, břicha, pánve, tak to naopak děláme již v porodnici. Klasické cvičení potom záleží i na kondici a aktivitě, kterou žena dělala před těhotenstvím či před porodem, ale hlavně na tom, jak se cítí po porodu. V šestinedělí je opravdu zásadní odpočinek a nemá cenu ho podcenit, protože už mnohokrát jsem se setkala s tím, kdy žena začala příliš brzy dělat vše jako před těhotenstvím, a nebylo to vůbec k prospěchu. Po šestinedělí, pokud se budete cítit dobře, tak se dá začít s cvičením nejlépe takzvaným poporodním. Po porodu císařským řezem s klasickým cvičením čekáme ještě déle.
Reklama
foto: David Vávra, zdroj: Autorský článek
