Na pana gynekologa Fouska a jeho kliniku jsem na internetu narazila vlastně náhodou. Hned mě ale zaujalo, že k problematice ženského zdraví přistupuje velmi komplexně, což se hned tak nevidí, zároveň ale nezavrhuje ani klasickou západní medicínu. Právě naopak. „Ze západní medicíny vycházím a mám obrovský respekt vůči celému výzkumu, který v rámci ní probíhá,“ řekl mi hned na úvod rozhovoru. „Jediné, v čem vidím problém, je fakt, že moderní přístup se bohužel tváří, že nic jiného než fyzično není.“ A to byl pro MUDr. Karla Fouska také hlavní důvod, proč se nyní rozhodl otevřít si v Ostravě svou vlastní kliniku celostní gynekologie.
„Mým hlavním cílem je skutečně léčit nemoci žen, a ne pouze jejich symptomy, jak se tomu bohužel dnes ve většině případů děje. Tím ,vyšším‘ důvodem je pak snaha podpořit ženství a ženský princip v naší společnosti, která tady na té skutečné, všeprostupující úrovni také bohužel není,“ vysvětluje.
Váš přístup ke gynekologii je celostní, tedy komplexní. Můžete popsat, na čem se přesně zakládá?
Přístupů, kterými můžeme chápat lidské tělo, je samozřejmě více, ale se mnou nejvíc rezonuje princip pěti těl, protože se dá jednoduše propojit s teorií pěti pilířů zdraví podle psychosomatické medicíny. Princip vychází z védského principu pěti kóš, tedy vrstev bytí. Nejnižší je přitom fyzická, následuje energetická neboli vitální, dále pak mentální úroveň, kam se někdy přiřazují i emoce. Pak je tam čtvrtá vrstva, tedy tělo supramentální, což je možná trochu těžko uchopitelné, ale v zásadě jde o naši intuici, a pak je nejvyšší úroveň, tělo vědomí, což je naše propojení s ostatními lidmi a universem.
Problém může vzniknout na každé z těchto úrovní, a protože jsou všechny velmi úzce propojené, tak jakákoli změna na jedné z nich vede ke změnám i na těch ostatních. Samozřejmě záleží na tom, jak významné poškození vzniklo, jak dlouho trvalo a jak bylo pro daného jedince významné. Když si například zlomím prst, který mi hned dají do dlahy, ostatní úrovně to asi tolik neovlivní. Zato když nenadále přijdu o nohu, pravděpodobně to ovlivní celé moje bytí.
Takže i mentální problém se podle vás může časem propsat do fyzického těla?
Ano, na tom je také postavená celá psychosomatická medicína. Mentální věci jsou samozřejmě jemnější, ale o to zrádnější mohou být z hlediska léčby a hledání řešení, protože dostat se k nim vyžaduje více času, podpory a ve výsledku i větší zapálenost. Pak už to není o tom, že jen přijdu za doktorem a on mi dá léky, které mi sice uleví od symptomu, ale příčinu nevyřeší.
Problém, který jako lékař v tomto směru vnímám, je fakt, že studium medicíny téměř neobsahuje psychologii, přestože jde o běžně přijímanou součást lidského fungování. A protože se psychice na medicíně nevěnujeme, pak samozřejmě tyto aspekty nevnímáme a nebereme je v potaz při léčbě ani během výzkumu. Přitom věřím, že kdybychom udělali nějaké základní psychologické profilování nemocí, pro každou z nich nalezneme typické vzorce, jakési psychologické typy. To by zásadně posunulo naši léčbu i další výzkum.
Všiml jste si za dobu své praxe nějakých rysů, které spojují například ženy s PCOS?
Ano, za roky praxe jsem si všiml, že tu nějaké podobnosti jsou. Tedy že tyto nemoci vznikají, aby upozornily na určité konkrétní věci. Ale zároveň, a to je důležitá věc, se každá nemoc projevuje u každého člověka trochu jinak. U PCOS tedy jako základní rys vnímám odmítání ženství jako takového, ženské podstaty. Proto také většina žen s PCOS bude mít mužské sekundární pohlavní znaky. Rostou jim například chloupky pod nosem, vypadávají jim vlasy, přibírají na váze, ať dělají cokoli. Tělo jim zkrátka zrcadlí, že odmítají samy sebe jako ženy.
Mým hlavním cílem je skutečně léčit nemoci žen, a ne pouze jejich symptomy, jak se tomu bohužel dnes ve většině případů děje.
Nicméně ne vždy to platí. Existují i ženy s PCOS, které mají normální vzhled, tudíž tam bývá ještě jiný aspekt a trošku se to moduluje. Ale to už je pak o individuální práci s danou ženou, abychom zjistili, co v jejím životě daná nemoc znamená.
A jak je to s endometriózou?
Mentální rysy typické pro pacientky s endometriózou jsou tlak na výkon a potřeba kontroly, jejichž společným cílem je přijetí ze strany okolí. Když totiž nebudu kontrolovat své životní situace, nebudu schopná si sama pro sebe garantovat podmínky pro dosahování výkonu. A ten zase potřebuji k tomu přijetí mým okolím. Jen když budu úspěšná, budu vážená, ceněná a přijímaná. Tento přístup se mi u endometriózy ukazuje jako stěžejní mentální vzorec, na který je potřeba se zaměřit, aby žena mohla dosáhnout skutečného vyléčení.
Když odhlédneme od onemocnění. Jaké zkušenosti máte dosud s neplodností? I tam jsou příčiny vícevrstvé?
To je trošku širší téma, protože zde už často nejde jen o ženu samotnou, ale výrazným způsobem do toho vstupuje i její partner a jejich vzájemný vztah. Padesát procent všech poruch plodnosti se týká mužů. Pokud tedy zjistíme, že pár je neplodný, problém je nejdříve nutné vyloučit na úrovni fyzické, tedy zda má žena průchozí vejcovody a tak dále. Pokud je v tomto směru vše v pořádku, nejčastěji je důvodem takzvaná funkční sterilita, tedy problém funkce. A ten má většinou psychosociální charakter.
Když uvedu příklad, žena je s mužem dlouhé roky, ale vlastně si s ním už nerozumí a ve skutečnosti s ním ani mít dítě nechce. Ale jde na IVF, protože je jim už oběma pětatřicet a nějak se to od nich očekává. Navíc mají barák, auta, společnou hypotéku, jsou ekonomicky zcela provázaní. Ani si tedy nedokážou představit, že by se mohli rozejít. Takovýto pár pak žije v určité lži, která je způsobená nastavením jednoho z partnerů či obou.
MUDr. Karel Fousek
MUDr. Karel Fousek, lékař s více než 10tiletou praxí v oboru gynekologie a porodnictví. Ve své práci kombinuje nejnovější postupy západní medicíny, poznatky východních filozofií, alternativní metody léčení a vše zasazuje do celostního konceptu péče o zdraví žen. Kromě založení a provozování Kliniky NAU pracuje na částečný úvazek na gynekologicko-porodnickém oddělení Městské nemocnice Ostrava, kde je jeho hlavní náplní péče o těhotné ženy. Je vedoucím poradny pro riziková těhotenství a národně i mezinárodně certifikovaným ultrazvukovým specialistou v oboru perinatologie. Ve svém volném čase rád sportuje, pravidelně běhá, lyžuje, chodí po horách a relaxuje prací na rodinné chatě v Beskydech. Také rád čte, především knihy z oblasti seberozvoje a péče o lidské zdraví. Je tátou dvou synů.
Dále bohužel existují i případy, kdy muži, kteří si neprošli dostatečným rodinným vývojem, mají svou partnerku jako náhradní matku. Kdyby se tedy mělo narodit dítě, mají obavu, že tím svou „matku“ ztratí, protože se o ni budou muset s někým dělit. I tam může být zakopaný pes.
Tyto věci pak samozřejmě musíme s daným párem rozebrat. Ale vzhledem k tomu, že už to není jen o jednom, ale hned o dvou lidech, bývá to větší oříšek, protože řešení musí být otevřeni oba dva. A z logiky věci, pokud mezi jejich potřebami existuje nějaký větší nesoulad, je dost možné, že ke společnému řešení nedojdou.
Řekněme, že zjistíte, že problém je na hlubší úrovni. Jak ho na klinice budete s klientkami řešit?
Na klinice bude nyní zpočátku působit třináct lidí, z toho dvě sestřičky a jedenáct specialistů z různých oborů. Konkrétně já jako lékař gynekolog, dále fyzioterapeutka, health koučka, dvě psychoterapeutky, peer interventka, PSYCH-K® facilitátorka, specialistka čínské medicíny, terapeutka kraniosakrální terapie a dvě komunitní porodní asistentky. Dále budeme mít i bohatou externí spolupráci s dulami v rámci systému prenatální péče, který jsme vytvořili.
Studium medicíny téměř neobsahuje psychologii, přestože jde o běžně přijímanou součást lidského fungování. A protože se psychice na medicíně nevěnujeme, pak samozřejmě tyto aspekty nevnímáme a nebereme je v potaz při léčbě ani během výzkumu.
Péče, kterou budeme poskytovat, vychází opět ze základního principu vícevrstvého bytí, takže i ona bude vícevrstevná. Prosazuji, že každý se má věnovat tomu, co skutečně umí, zároveň je velmi dobré mít přehled o navazujících oborech, který jsem se snažil během let získat. Díky tomu jsem schopen poradit, zda by ženě s určitým problémem seděla třeba více psychoterapie či kraniosakrální terapie.
Na klinice budu tedy plnit úlohu takového rozcestníku. Ženy za mnou budou přicházet jako za běžným lékařem. Provedeme klasické gynekologické vyšetření přesně tak, jak se provádí v rámci západní medicíny, tedy na gynekologickém křesle, s ultrazvukovým vyšetřením a podobně. Pak, pokud bude mít klientka zájem, můžeme její péči rozvinout – buď pomocí terapeutek naší kliniky, nebo externích specialistů.
Pokud chcete poskytovat takto komplexní péči, věřím, že bude velmi časově náročné probrat s pacientkami jejich životní oblasti...
Ano, takový rozhovor by nám zabral mnoho hodin a stejně bychom v něm vše nepokryli. Z toho důvodu jsme vytvořili speciální vstupní dotazník, který bude mít asi sto dvacet otázek zaměřených na zmiňovaných pět pilířů zdraví, tedy na biologický, psychologický, sociální, energetický a spirituální. Na všechny tyto oblasti jsme dohledali zdroje a vyextrahovali z nich otázky. Každá oblast je v dotazníku zastoupena početně na základně toho, jak moc je důležitá pro naše fyzické zdraví. Nejvíc otázek se tedy logicky týká našeho fyzična. Jsou tam otázky týkající se výživy, vyměšování, močení, stolice, dále dotazy na spánek a tak dále. Podobně je to i v dalších oblastech.
Tento dotazník žena v případě zájmu o komplexní péči vyplní před prvním vyšetřením a samozřejmě ho bude moci třeba po roce až dvou aktualizovat. Vyplnění dotazníku zabere minimálně hodinu, spíše však více. Ženy se k němu ale budou moci vracet, takže to pro ně bude i uživatelsky příjemné.
Jak pak budete dotazník s tolika otázkami vyhodnocovat?
Člověk obecně pro co nejlepší rozhodnutí potřebuje co nejjasnější výstupy. Odpovědi na otázky jsou proto pouze trojího typu a přiřadili jsme jim barvy jako na semaforu – zelenou, oranžovou a červenou. Vyhodnocením pak bude speciální grafický výstup, kde každá z pěti oblastí bude zobrazena koláčovým grafem s procentuálním zastoupením zelených, oranžových a červených odpovědí. Z toho klientka jasně uvidí, která oblast jejího života je v pořádku, a kde by bylo dobré zpozornět, případně provést změny.
Mentální věci jsou samozřejmě jemnější, ale o to zrádnější mohou být z hlediska léčby a hledání řešení, protože dostat se k nim vyžaduje více času, podpory a ve výsledku i větší zapálenost.
Ostatně jsem přesvědčen, že čtenáři možná i sami znají někoho, kdo jí zdravě, používá přírodní přípravky i kosmetiku, skvěle spí, ale stejně je pořád nemocný. Pak třeba díky tomuto rozboru zjistí, že je spirituálně vyprahlý, nebo má zcela dysfunkční vztahy v rodině. A tady pak může hledat odpověď.
Dotazník tedy pomůže poměrně rychle odhalit problematické oblasti života klientky, navíc nám pomůže péči standardizovat, porovnávat mezi lidmi a vytvářet novou zkušenost i pro nás jakožto terapeuty.
Několikrát jste zmínil „pokud bude mít klientka zájem“. Takže celostní péče u vás nebude povinná?
Určitě ne, jsme otevřeni všem ženám. Tedy i těm, které hledají třeba i „jen“ zcela standardní gynekologickou péči, která bude probíhat v klidném, maximálně přijímajícím a bezpečném prostředí. Rozhodne-li se žena docházet jen na preventivní prohlídky, nebudeme s ní řešit nic navíc. Pokud by si to časem rozmyslela, můžeme péči rozšířit.
Kdy plánujete kliniku NAU otevřít a jak se mohou případné zájemkyně registrovat?
Přesné datum otevření zatím neznáme, ale pokud vše půjde podle současného plánu, měli bychom otevírat v únoru 2024. Všechny informace se zájemkyně nyní dozví především na sociálních sítích Kliniky NAU. Velmi intenzivně pracujeme také na webu, který bude velmi rozsáhlý a svým způsobem možná i v něčem revoluční. Z webu se pak zájemkyně dozví všechny informace a přes něj se budou i objednávat na vstupní prohlídky. Web plánujeme spustit také během února.
Související…
Reklama
foto: Se svolením Karla Fouska, zdroj: Autorský článek
