Jak proměnit stres v radost? Arteterapie je cesta k sobě, říká umělkyně

Andrea Ehret je úspěšná umělkyně, která vystavuje obrazy po celém světě, a zároveň terapeutka, která léčbou uměním pomáhá převážně dětem a dospívajícím již 12 let. Tato krásná brunetka věří, že skrze umělecké aktivity může u člověka dojít ke zlepšení psychického zdraví. „Arteterapie pomáhá lidem vyjádřit emoce, zlepšit sebevědomí a sebeúctu, zvládat stres, úzkost a zlepšit mezilidské vztahy. Funguje na různé typy problémů – na úzkostnou poruchu, na poruchy příjmu potravy, různá traumata, demotivaci i vyhoření,“ vyjmenovává Andrea s tím, že tato metoda může dokonce pomoci při léčbě závislostí. 

Na úvod našeho rozhovoru mi sympatická žena vypráví začátek své životní cesty, která ji k umění dovedla. „Měla jsem to štěstí, že jsem se narodila do rodiny s velkým výtvarným cítěním a vnímáním světa, obklopena knížkami o umění. Maminka byla učitelka výtvarné výchovy, tatínek vyřezával sochy ze dřeva, kreslil a učil mě vnímat svět skrze tvary a barvy. Doma se o umění často mluvilo, navštěvovali jsme výstavy, malovali. Babička naopak podpořila mou fantazii bohatou zásobou slovenských pohádek, na kterých jsem vyrostla. Už od mala jsem tvořila a zároveň mě intenzívně zajímal vnitřní svět, mysl, emoce a energie.“

Pro Andreu tedy bylo naprosto přirozené, že chtěla hlavně tvořit, následně se přidal i zájem o psychologii, kterou začala studovat. „Pro mě je tato cesta jedinou opravdovou,“ říká zasněně.

Andreo, co si můžeme pod pojmem léčba uměním představit? 

Jak už jsem naznačila, arteterapie je jedna z cest k sobě. Pomáhá klientům vyjádřit a zpracovat pocity, objevit zdroje síly a kreativity, které podpoří jejich sebevědomí a sebepoznání. Transformuje náhled na svět a na sebe v něm. Má rozhodně relaxační účinky na tělo i na duši. Stává se mi, že vystresovaný dospělý klient přichází do ateliéru ustaraný z práce a odchází vysmátý s lehkým krokem a s obrazem v ruce. Arteterapii můžeme provádět za pomoci různých uměleckých médií, jako jsou malba, sochařství, tanec, hudba a další.

Jak to přesně funguje?

Umění pomáhá už jen tím, že ho pozorujeme. Nacítěním se na umělecké dílo redukujeme stres v organismu – skrz něj se více spojujeme se svým vnitřním světem. Arteterapie to pak posouvá ještě dál. Když se v procesu tvorby odosobníme od svých pocitů, dokážeme lépe pojmenovat svoje problémy a začít s nimi pracovat, napojujeme se na své kreativní flow. Výsledek našeho díla je často úplně jiný, než jsme očekávali. To je známka toho, že se do tvorby zapojily nevědomé procesy.

Arteterapie uvolňuje nahromaděný stres a pomáhá k znovunalezení sebe a své podstaty.

Jakých konkrétních změn vaši klienti dosahují?

Arteterapie pomáhá dětem s poruchami pozornosti, teenagerkám s poruchami příjmu potravy, kdy se zaměřujeme na vědomou práci s vlastním sebevědomím, představou o těle a podobně. Výborné reakce mám i od kluků v adolescentním nebo teenagerském věku, kdy je pro ně extrémně těžké vyjádřit své pocity verbálně. Ten přetlak je pro ně často toxický. Celkově jsem ráda vždy, když se klient vrátí zpátky ke své vnitřní síle a autenticitě, které na chvíli ztratil.

Existuje specifický typ lidí, kteří tuto formu práce na sobě vyhledávají?

Většinou jsou to lidé, kteří mají přirozený zájem se posouvat, a potřebují ještě víc podpořit. V arteterapii nachází jednu z cest. Jsou také klienti, kteří arteterapii využívají jako podpůrnou cestu. Alternativu k jejich psychoterapeutické léčbě. 

A jaké techniky při arteterapii využíváte?

Specifika práce s mladými jsou často ukrytá v těle. Využívám hodně gestických technik a práci se strachy a hněvem. Ke gestickým technikám patří třeba dripping neboli cákání barev, haptická (hmatová) kresba poslepu a malba, domalované či dokreslené gesto. Dále také expresivní pastózní malba špachtlí (technika malby, pro kterou je typické nanesení barvy ve velké vrstvě, která úplně zakryje podklad, pozn. red.), nebo malba za zvuků bubnů či některé kaligrafické techniky. Arteterapeutické sezení může probíhat individuálně nebo skupinově, ve formě jednodenních skupinových workshopů a pravidelných sezení.

Zaměřujete se zejména na mladé lidi. Jak na terapii bezprostředně reagují?

Prvotní reakce je většinou překvapení. Údiv nad tím, jak moc je to chytne a baví a následně, co vše se pomalu mění ve vnějším světě na základě toho, jak se mění oni.

To je zajímavé. Přicházíte s klienty na nějaké nové věci, nebo ukryté problémy, o kterých neměli tušení?

Ano. Často se stává, že máme zvědoměný určitý obraz a představu o tom, co nás trápí, ale naše nevědomé procesy, naše tělo a duše reagují na úplně jiný podnět. Imaginace, meditace a tvorba nám přináší úplně jiné obrazy, nebo aha momenty, které jsme nečekali. Ale právě ony jsou pro náš posun ke zdravému vnímání sebe sama i světa kolem velmi důležité. Nepřestává mě fascinovat, jak zázračně tohle funguje i ve skupinách, dynamika skupin je vždy přesně tak, jak má být. Skupina získává jakousi vnitřní inteligenci a posouvá se navzájem.

Jak jsou na tom podle vás dospívající psychicky?

Dnes se hovoří o tiché krizi duševního zdraví teenagerů. Současní mladí lidé vyrůstají ve světě, který se mění před očima a ve kterém nejsou žádné jistoty. Za chladnými statistikami bojujících mladých duší jsou křehké životy plné potenciálu. Více se o neřešených problémech zase začalo mluvit v souvislosti se střelbou na FF UK. A to je i přes děsivý kontext samozřejmě dobře. Současný nedostatek péče je alarmující.

Jaké jsou podle vašich zkušeností nejčastější problémy, se kterými se dnes mladí klienti potýkají?

Dnešní mládež je zahlcena vizuálními podněty a tlakem sociálních sítí. Nejčastěji se jedná o úzkosti, nezpracovaná traumata, poruchy příjmu potravy, vyhoření.

Mladí lidé jsou často ztraceni, křehcí, ale zároveň se s tou křehkostí nebojí pracovat a pojmenovat ji. Jsou odvážní a chtějí víc komunikovat, chtějí být slyšet a taky se většinou hledají. Berou, co jim život nabízí, ale pak z něj mají často strach. Jako my všichni.

Zmínila jste nedostatek dostupné psychologické péče. Je arteterapie alternativa?

Záleží, jak závažný a akutní problém je. Dalo by se říct, že arteterapie je vhodná jako doplněk léčby u závažnějších duševních problémů. Samostatně ji lze používat jako prevenci a třeba u dětí jako první krok k tomu, aby své problémy pojmenovaly. V momentě, kdy přijdeme na to, jaký je problém, snažím se oslovit odborníky z pomáhajících profesí, aby ho pomohli řešit. Tam však právě často narazím, protože kapacity terapeutů jsou beznadějně plné. Proto jsem ráda, že mohu nabídnout arteterapeutickou pomoc.

Pro koho je arteterapie vhodná?

Arteterapie je vhodná pro každého. Není nutná žádná předchozí výtvarná zkušenost. Jak už jsem naznačila, fantasticky funguje u dětí a dospívajících či už zdravých teenagerů nebo dětí s traumaty. Tam se těžko hledají slova. Z různých důvodů klienti nejsou schopni problém verbálně pojmenovat. Často odkrývá zážitky, nebo vnitřní obsahy, které byly dosud nejasné a nesrozumitelné. Jsou to věci, o kterých klient neumí mluvit.

Je tedy komunikace a popisování emocí něco, co se dá během procesu naučit?

Určitě se s tím dá velmi dobře pracovat, všichni máme určité schopnosti a limity, ale prostor na zlepšení v komunikaci a zvědomění emocí máme všichni.

Kam se člověk může obrátit, pokud by chtěl terapii uměním vyzkoušet?

Pokud hledáte arteterapeuta, který by vás na vaší cestě provedl, je dobré dát na doporučení, případně přečíst pár recenzí na webu. Je také důležité dát na osobní dojem. Pokud si s terapeutem nesednete, hledat dál. Důvěra a bezpečné prostředí je stěžejní. Společně s mou kolegyní, slovenskou výtvarnicí Katarínou Šlepkovskou, otevíráme nové kurzy malby a arteterapie pro děti, teenagery i dospělé.

Reklama

foto: Se svolením Andrey Ehret, zdroj: Autorský článek