Rakovina prsu je obrovským strašákem žen v každé věkové kategorii, protože se týká i těch mladých a ještě bezdětných. Každoročně si tuto diagnózu v České republice vyslechne 7 200 z nich a jen u 40 procent se na to přijde v časném stádiu.
Přibývá mladých žen s rakovinou prsu. Většina z nich si nejspíše nedělá samovyšetřeníani nechodí na kontroly. Jak by se podle vás mohla zlepšit prevence a informovanost o této problematice zejména mezi mladými ženami?
Informovanost je naprosto klíčová. O tuto osvětu se v Loono snažíme již téměř 10 let. Abychom oslovili i mladé generace, věnujeme se hodně sociálním sítím, spustili jsme aplikaci Preventivka, připravujeme atraktivní formáty, jako jsou grafiky, videa, reels. Edukujeme na školách i ve firmách, na akcích, které mladí navštěvují, a na festivalech. Píšeme blog, spolupracujeme s médii, zapojujeme influencery.
O důležitosti samovyšetření a další prevence se v dnešní době mluví více než kdy předtím. Přesto tu jsou stále rezervy. Mladí lidé by se o těchto věcech měli učit na školách, slýchat o nich od svých rodičů i vrstevníků. Naším úkolem je učit i mladé generace, jak žít dlouhý, kvalitní a zdravý život.
Od kdy by se mělo provádět samovyšetření prsu?
Se samovyšetřením je vhodné začít již od puberty. Dívky se tak seznámí se strukturou svých prsů, což jim usnadní případnou identifikaci problémů. Správná technika je velmi důležitá, díky ní mohou v prsu objevit i velmi malé nesrovnalosti a upozornit na ně svého lékaře. Na Loono workshopech a dalších akcích učíme postup samovyšetření na speciálních modelech. Připravili jsme také videonávod a samovyšetřením uživatele provede také naše aplikace Preventivka. Ta ženám zároveň každý měsíc samovyšetření připomíná.
Samovyšetření už nejedné ženě pomohlo odhalit rakovinu včas. Například Denisa si 6 týdnů po absolvování našeho workshopu díky samovyšetření nahmatala malou bouličku v pravém prsu, díky čemuž došlo k úspěšnému odstranění zhoubného nádoru.
Říká se, že dlouhodobé kojení snižuje riziko rakoviny prsu. Přesto je mnoho žen – maminek, které kojily nebo ještě kojí, a nahmatají si bulku. Je na tom tedy něco pravdy?
Kojení opravdu riziko rakoviny prsu snižuje, stejně tak těhotenství. Nicméně nefunguje jako stoprocentní „štít“. Představa toho, že když žena kojí, nemůže se u ní rakovina prsu objevit, je mýtus. Samovyšetření by proto měly provádět i těhotné a kojící ženy, i když je to obtížnější kvůli změnám v prsní tkáni, které těhotenství i kojení provází.
A proč vlastně kojení a těhotenství riziko rakoviny prsu snižují? Čím více žena prodělá menstruačních cyklů, kdy na prsní žlázu působí estrogen, tím vyšší je riziko. I proto patří mezi rizikové faktory i brzký nástup menstruace nebo pozdní příchod menopauzy. Během těhotenství obvykle žena nemenstruuje, podobně nemusí menstruovat ani v období kojení.
Důležité je také dbát na primární prevenci rakoviny prsu – dostatečně se hýbat. Ženy, které pravidelně cvičily pět hodin týdně, měly riziko vzniku rakoviny prsu až o 25 % nižší. Také je důležité nekouřit a nepít alkohol a udržovat si zdravou váhu. Obezita je jedním z rizikových faktorů rakoviny prsu. A v neposlední řadě pracovat se stresem.
Jakých příznaků by si ženy na svých prsou měly všímat?
Samovyšetřování má dvě fáze. Pohledovou, kdy je důležité všímat si výtoku z bradavky, změn na kůži prsu, neobvyklého tvaru bradavky nebo prsu a změn velikosti prsu. Při pohmatové části pak samozřejmě všech bulek a čehokoliv neobvyklého. Je potřeba samovyšetřit celou oblast od klíční ke hrudní kosti, k podprsenkové rýze až do podpaží.
Mutovaná varianta genu se nemůže přenášet ob generace a nemá tedy význam testovat např. vnučku pozitivní babičky, jejíž dcera ale mutovanou variantu nezdědila.
Za rakovinou prsu i jiných ženských orgánů často stojí mutace BRCA. Které ženy by se na tuto mutaci měly nechat vyšetřit?
Podezření na to, že by se v rodině mohla vyskytovat BRCA mutace, by měla žena pojmout zejména tehdy, pokud má dva příbuzné, u kterých se vyskytla rakovina prsu, a alespoň u jednoho z nich ve věku mladším než 50 let nebo obě pod šedesát. Případně také, pokud má tři příbuzné s touto diagnózou v jakémkoliv věku. Dalším důvodem k testování je výskyt karcinomu vaječníku nebo vejcovodu u příbuzné a rakoviny prsu u příbuzného muže.
Jestliže žena pojme podezření, že by mohla být nositelkou této mutace, jak by měla dále postupovat?
Měla by to probrat se svým praktickým lékařem nebo gynekologem, kteří mohou vystavit žádanku na genetické vyšetření. Pokud splní podmínky pro testování za základě výskytu nádorů v rodině, je toto testování hrazeno pojišťovnou. Zdraví členové rodiny se ale testují jako první jen výjimečně, obvykle pouze v situaci, kdy není možné otestovat jiného člena rodiny, který některým z výše zmíněných nádorů onemocněl.
Pokud se tedy objevila rakovina prsu například u vaší maminky, pravděpodobně půjde na genetické testování nejprve ona, a až v případě pozitivního výsledku vy. Mutovaná varianta genu se nemůže přenášet ob generace a nemá tedy význam testovat např. vnučku pozitivní babičky, jejíž dcera ale mutovanou variantu nezdědila. Při testování se postupuje vždy z generace na generaci.
Pokud se tato mutace potvrdí, co dál? Když je žena například ještě bezdětná, co by měla udělat, aby snížila riziko rakoviny, ale ještě si zachovala reprodukční orgány?
Jestliže je výsledek pozitivní, doporučí lékař sledování v jednom z Komplexních onkologických center, které zajistí systém pečlivého sledování, jehož cílem je odhalit případný nádor včas. Základem tohoto sledování je vyšetření prsů pomocí ultrazvuku, mamografu a magnetické rezonance, přičemž se tyto metody střídají. Dochází také k pravidelnému gynekologickému vyšetření včetně ultrazvuku, vyšetření kůže, očí i tlustého střeva.
Kolem 40 % žen nechodí na preventivní mamografii, která výrazně zvyšuje šance na brzké odhalení.
Nosičům BRCA mutací se nabízí také preventivní operace. Jednak se jedná o preventivní odstranění prsní žlázy, druhou možností je odstranění vaječníků a vejcovodů. Odstranění prsní žlázy se provádí i před 30. rokem života, zatímco k odstranění vaječníků a vejcovodů se přistupuje až okolo 35.–45. roku, aby měla žena šanci na založení rodiny. Riziko u nich stoupá totiž až později.
Tyto operace jsou zatím jediným způsobem, jak vzniku nádorů těchto orgánů předcházet. Přestože riziko neklesá na úplnou nulu, je poté minimální.
Když je jeden z rodičů pozitivní na mutaci BRCA, kdy je možné dětem udělat tyto genetické testy? Je to nutné počkat až do dospělosti? A jak velké je riziko, že bude dítě také pozitivní?
Pravděpodobnost přenosu BRCA mutace z rodiče na dítě je 50 %. Kdy tyto genetické testy provést i potomkům záleží na uvážení genetika.
Kterým ženám byste doporučila pravidelně chodit i třeba jako samoplátce na ultrazvuk prsou?
Určitě bych to v rámci prevence doporučila všem ženám, které ještě nechodí na mamografické vyšetření v rámci screeningu rakoviny prsou, jenž je od 45 let. Ultrazvuk může objevit i takové problémy, které si při samovyšetření ještě nezvládnete nahmatat. Provádět ho lze např. jednou za dva až tři roky, stojí 600 až 1000 korun a dělá ho každé mamocentrum.
Mamograf je hrazený pojišťovnami pouze jednou za dva roky u žen nad 45 let. Není to málo? Lze chodit po roce jako samoplátce?
Screening je nastaven tak, aby pokryl maximum nálezů a zároveň neohrožoval prsní žlázu přílišným zářením. Mamografické vyšetření můžete doplnit kontrolou ultrazvukem, ideálně po roce od mamografu. Na ultrazvuk je možné přijít jako samoplátce i bez žádanky lékaře.
Mamografický screening je od 45 let, některé pojišťovny jej hradí již od 40. roku věku. Chodí na něj ale bohužel jen 62 % žen.
Pokud se ženě na prsou něco nezdá – nemusí se jednat přímo o bulku, na koho je vhodné se nejprve obrátit a jak postupovat?
Důležité je nepanikařit, nehledat rady na internetu a ihned se objednat ke svému gynekologovi. Ten vystaví žádanku na odborné vyšetření dle věku na ultrazvuk nebo mamograf.
Je pravda, že ve většině případů je rakovina prsu „dobře“ léčitelná? Ale zároveň se často také vrací? To znamená, že když je žena v remisi, měla by i nadále pravidelně podstupovat lékařské prohlídky?
Rakovinu prsu je především důležité odhalit co nejdříve. Vždy záleží na povaze, typu a rozsahu nádoru, ale obecně lze říci, že čím dříve žena přijde, tím větší šance na úspěšnou léčbu je. A samozřejmě je důležité, aby pacienta v remisi sledoval dál onkolog. Ale to není pouze případ rakoviny prsu. Ženy na kontroly chodí v intervalech několika měsíců (v začátku) až po roční kontroly (po několika letech).
Máte nějaké statistiky, kolik žen ročně u nás onemocní rakovinou prsu a kolik z nich se vyléčí?
Každý rok v České republice nově diagnostikují rakovinu prsu 7 200 žen, u 40 % se na ni přijde v prvním stádiu. Data o tom, kolik se jich vyléčí, nemáme, jelikož je složité kontrolovat remise. Máme tak bohužel jen data o úmrtí, a to je 1 600 žen za rok.
Přesto stále kolem 40 % žen nechodí na preventivní mamografii, která výrazně zvyšuje šance na brzké odhalení. Proto je před námi ještě dlouhá cesta v osvětě veřejnosti.
Reklama
foto: se svolením Kateřiny Šédové, zdroj: Autorský článek
