Více než 60 % Čechů má nadváhu, obezita pak u nás ohrožuje 18 % lidí a jejich počet stále stoupá. Všeobecná fakultní nemocnice v Praze otevřela pro tyto lidi první část zatím jediného XXL centra v ČR, které disponuje polohovatelnými lůžky s nosností až půl tuny nebo speciálním stropním systémem. To vše má zajistit nejen větší komfort samotným pacientům, ale hlavně sestrám a lékařům, kteří s pacienty manipulují.
„Postupně naši nemocnici komplexně přizpůsobujeme potřebám obézních pacientů, včetně těch s extrémní obezitou. Náš nejtěžší pacient, jestli si dobře vybavuji, vážil přibližně 300 kg,“ podotýká prof. MUDr. Martin Prázný, CSc., Ph.D., vedoucí lékař Diabetologického a obezitologického centra VFN.
Měla by se obezita podle vás léčit?
Obezita je dnes odborníky považovaná za nemoc, takže její léčba je nezbytná. Je spojená se zdravotními komplikacemi, zvýšením rizika kardiovaskulárních onemocnění – například infarktu nebo mrtvice, ale i náhlé srdeční smrti. Více než 90 % pacientů s diabetem je obézních, nebo má nadváhu. Častěji mají problémy s dýcháním ve spánku. Proto se musí o obezitě s pacienty diskutovat a nabízet jim její léčbu, nikoliv je stigmatizovat.
O problému obezity a jeho příčinách i řešeních je s lidmi nutné citlivě diskutovat a nabízet jim pomoc. Obvykle to není něco, na co by byli pyšní a o čem by se chtěli hned bavit.
Věnuje se obezitě podle vás dostatek pozornosti?
Bohužel názor odborníků zatím většina veřejnosti nesdílí a s ní i někteří politici, státní instituce atd., kteří by v rámci systému zdravotní péče mohli léčbě obezity věnovat více prostoru. Bohužel se to ale možná trochu překvapivě týká i samotných některých obézních pacientů. Léčbou obezity dosáhneme snížení kardiovaskulárního rizika, zlepšení metabolického zdraví, oddálíme cukrovku, nebo jí zcela zabráníme se rozvinout, budeme mít zdravější klouby a lepší fyzickou zdatnost.
Mohou si za obezitu podle vás lidé sami?
Po zkušenostech s léčbou obézních pacientů je můj pohled na obezitu komplexní. Zjednodušeně mohu říct, že obezita se může přihodit prakticky každému – a to i člověku, který je zarytě přesvědčen, že jemu se to stát nemůže. Někdo k ní přispěje méně, jiný více. Někomu se kila navíc shazují snáz, někomu hůř, ale důležité je, že prakticky každý může zhubnout, jen někdo bude muset vynaložit mnohem větší úsilí a bude vyžadovat více pomoci.
Hra na obvinění obézního člověka je jednoduchá: řeknete mu, že si za kila navíc může sám – tím se zbavíte zodpovědnosti a už mu nemusíte podávat pomocnou ruku. Necháte ho v problémech a ještě zvýšíte jeho pocit viny, zhoršíte špatnou náladu a možná i deprese. A hlavně neléčit, vždyť je to jeho problém, sám se do něj dostal, tak ať si sám pomůže – ať nejí a více se hýbe.
Obezitu někteří pacienti jako příčinu obtíží přehlížejí nebo ignorují, možná i podvědomě, protože tuší, že její řešení je složitější a delší než týden pobytu v nemocnici.
Jak tedy k obéznímu člověku přistupovat?
Moderní přístup takový negativní postoj a obviňování jednoznačně zavrhuje. O problému obezity a jeho příčinách i řešeních je s lidmi nutné citlivě diskutovat a nabízet jim pomoc. Obvykle to není něco, na co by byli pyšní a o čem by se chtěli hned bavit. Mají za sebou více pokusů a řadu selhání. Zodpovědnost je ale sdílená. Pacienti potřebují podporu a ujištění, že opakovaná selhání při pokusech zhubnout jsou normální, jednoduchá řešení typu „nejez a hýbej se“ obvykle dlouhodobě nefungují, stoupá význam farmakologické léčby, metabolické (bariatrické) chirurgie a psychologické podpory.
Dá se vyčíslit, kolik stojí péče o obézního pacienta v porovnání s pacientem běžné hmotnosti?
Vzhledem k vyšší tělesné hmotnosti je někdy zvýšená například spotřeba antibiotik, pacient zůstává v nemocnici déle, protože mu jde pomaleji rehabilitace, častěji se zkomplikuje jeho zdravotní stav infekcí a opět se prodlouží doba pobytu v nemocnici. Samozřejmě je nezbytná investice do vybavení pro pacienty s vyššími stupni obezity. Je třeba více personálu pro manipulaci s pacientem, je vyšší spotřeba materiálu v ošetřovatelské péči.
Co vyžaduje taková péče?
Z hlediska personálu trpělivost a vstřícný přístup, ale to platí pro všechny pacienty. Lůžka s vyšší nosností (a širší dveře, kterými projíždí), operační stoly s vyšší nosností, zobrazovací metody (CT, magnetická rezonance) nejen s vyšší nosností, ale i s větším průměrem otvoru, zubařská křesla, delší endoskopy, speciální operační nástroje.
Dokončili jste první část XXL centra, zatím jediného v republice. Dostávají se k vám tedy ty nejtěžší případy, a to myslím i v přeneseném smyslu slova…
Na naší klinice (3. interní klinika endokrinologie a metabolismu) je tradice léčby obezity velmi dlouhá a sahá hluboko do minulého století. Máme ambulance pro léčbu obezity, lékaře, nutriční terapeuty, psychology, znalosti a komplexní přístup. A samozřejmě u nás skončí často i pacienti, kteří přichází do nemocnice z jiného důvodu, a potřebují péči na interním oddělení. S velmi omezenou kapacitou nabízíme i konziliární služby pro jiná pracoviště mimo naši nemocnici.
Reklama
Kromě jiného vybavení máte unikátní stropní zvedací systém. Jak si ho můžeme představit?
Zjednodušeně: jedná se o speciální stropní kovovou konstrukci na principu kolejnic, nosnou kurtu, závěsný vak s popruhy a elektromotorový zvedací systém s nosností do 300 kg, který může obsluhovat i se zavěšeným pacientem jedna drobná sestra. Systém umožňuje pohyb pacienta po pokoji zcela libovolně všemi směry, a dokonce umožní „přepřáhnout“ na jinou kolejnici do jiné místnosti, třeba do koupelny. K přípravě pacienta do závěsného systému je však i tak stále dost silných rukou.
S jakými diagnózami k vám nejčastěji přicházejí?
S diabetem, infekcemi, bolestmi pohybového aparátu, selháním různých orgánů, zástavou dýchání ve spánku, a také pochopitelně s obezitou.
Mají snahu se svou hmotností něco dělat?
Pokud přichází s obezitou, tak ano, jinak by u nás nebyli. Často je ale přivádí jiný akutní problém, který musí řešit. Obezitu pak jako příčinu obtíží přehlížejí nebo ignorují, možná i podvědomě, protože tuší, že její řešení je složitější a delší než týden pobytu v nemocnici.
foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek
