Neurolog MUDr. Michal Dufek, Ph.D., působí na neurologické klinice FN u sv. Anny a od roku 2005 se věnuje problematice roztroušené sklerózy. Ačkoliv se podle něj nemoc týká převážně mladých lidí a nelze ji vyléčit, existují věci, které můžeme preventivně dělat, abychom snížili možnost, že u nás propukne. Také ohledně budoucnosti léčby je Michal Dufek pozitivní.
„Naštěstí se objevují a v nejbližších letech se dále budou objevovat nové, nadějné léky, které umí nemoc stabilizovat. Vědecké aktivity na tomto poli rozhodně nepolevují, a to je velká naděje,“ říká.
Co je to roztroušená skleróza?
Jedná se o autoimunitní onemocnění, kdy cílem útoku imunitního systému je myelinový obal nervového vlákna v centrálním nervovém systému (CNS). Mimo jiné tento obal zajišťuje rychlé vedení nervových vzruchů. Pokud je poškozen, dochází k poruše některé z nervových funkcí, které tato vlákna zajišťovala – hybnost, citlivost, zrak a jiné. Imunitní systém tak tvoří v CNS zánětlivá ložiska, která postupem času přibývají a zvětšují se. U pacienta se tak objevují obtíže, které mohou po letech nemoci vést k omezení mobility, ztráty soběstačnosti atd.
Jaký bývá průběh onemocnění? A od čeho se to odvíjí?
Jsou dva typy nemoci. Atakovitá forma, kdy zhoršování přichází ve formě atak vždy za nějakou nepravidelnou dobu, například jednou dvakrát za rok (ale i méně nebo více často) a primárně progresivní forma, kdy se zhoršování stavu děje s větší nebo menší rychlostí od začátku nemoci, bez přestávek.
Vzhledem k faktu, že se na vzniku nemoci podílí nedostatek vitamínu D a že kouření toto onemocnění zhoršuje, tak doporučuji doplňovat vitamín D a nekouřit.
Mám pocit, že je s touto nemocí spojeno mnoho stereotypních představ (zapomínání, vysoký věk), vnímáte to stejně? A proč tomu tak podle vás je?
Zapomínání a vysoký věk lidi obecně označují jako „skleróza“. Ale „roztroušená skleróza“ je jiné onemocnění, je to onemocnění převážně mladých lidí, a i když „zapomínání“ je jedním z možných příznaků, tak určitě ne tím hlavním a spíše se vyskytuje v pokročilých stádiích nemoci.
Jak vypadají první příznaky?
Zánět očního nervu je často prvním příznakem nemoci, pacient má pocit mlhavého vidění, jako by se díval přes igelit nebo záclonu. Většinou je toto postižení jednostranné a porucha zraku je nejvýrazněji přítomná ve středu zorného pole. Mezi další běžné úvodní příznaky nemoci patří poruchy citlivosti nebo slabosti končetin.
Jak se nemoc diagnostikuje?
Diagnostika je založená jednak na neurologickém vyšetření a dále na pomocných vyšetřeních, kdy největší roli má magnetická rezonance (MR) a vyšetření mozkomíšního moku, který se odebírá lumbální punkcí.
Od roku 2022 je možné nasadit vysoce účinné léky hned na jejím začátku okamžitě po diagnostikování, což je postup, který do budoucna dává nejvíc naděje pro její dlouhodobou stabilizaci. Takový pacient vede normální, aktivní život a ani jeho okolí nemusí o jeho problémech bezprostředně vědět.
Znám několik lidí, kteří tuhle nemoc mají, a vlastně vypadají normálně, také pracují a podobně. Jak se nemoc projevuje?
Projev nemoci záleží vždy na tom, jaká část mozku nebo míchy je zánětlivých ložiskem postižena. Běžně jsou to poruchy citlivosti, hybnosti, zraku, ale i dvojité vidění, postižení svěračů nebo také problémy kognitivní, tedy i to již zmíněné zapomínání. Díky možnostem současné léčby skutečně pacienti mohou vést normální život a nemoc na nich nemusí být vidět, ale i tak mají obtíže, které okolí nevidí, ale jsou způsobeny nemocí, jako například únavový syndrom.
Jak se léčí? Dá se vyléčit?
Nemoc se vyléčit nedá, ale dnes jsou velké možnosti, jak ji stabilizovat, tedy „uspat“. Od roku 2022 je možné nasadit vysoce účinné léky hned na jejím začátku okamžitě po diagnostikování, což je postup, který do budoucna dává nejvíc naděje pro její dlouhodobou stabilizaci. Takový pacient vede normální, aktivní život a ani jeho okolí nemusí o jeho problémech bezprostředně vědět.
Je pravda, že je tato nemoc způsobena hektickým životem?
Není, ale stres je samozřejmě důležitý faktor, který zhoršuje téměř všechny nemoci, takže i roztroušenu sklerózu.
Spadá do kategorie civilizačních onemocnění?
V širším slova smyslu jsou poruchy imunity civilizační nemocí. V posledních letech se setkáváme s velkým nárůstem těchto onemocnění.
Pozorujete i narůst případů RS? Pokud ano, čím to podle vás je?
Jednoznačně ano. Příčin je nepochybně více. Jednak se zlepšila diagnostika. Magnetická rezonance, na které je diagnostika závislá, je nyní široce dostupná téměř v každé okresní nemocnici. Poslední dobou je i velký nárůst soukromých pracovišť s magnetickou rezonancí. Dále se na toto onemocnění více myslí, jistě se na tom podílela i osvěta odborné veřejnosti od okamžiku, kdy byly k dispozici prvé léky, které měly prokazatelný efekt na zpomalení problémů (to se datuje od roku1996). Také pozorujeme nárůst samotného výskytu nemoci, který je však bohužel typický pro všechna autoimunitní onemocnění.
Existuje nějaká prevence?
Vzhledem k faktu, že se na vzniku nemoci podílí nedostatek vitamínu D a že kouření toto onemocnění zhoršuje, tak doporučuji doplňovat vitamín D a nekouřit. To jsou určitě užitečné rady, samy o sobě ale stačit bohužel nebudou. Nejlepším postupem je při podezření na tuto nemoc provést rychlou diagnostiku a při potvrzení nasadit podle typu a aktivity nemoci co nejrychleji adekvátní léčbu, protože i zde platí, že čím dřív se nemoc začne léčit, tím lepší výsledek léčby můžeme očekávat.
Je nemoc běžnější u mužů, nebo žen?
Jednoznačně u žen, přibližně ze dvou třetin.
Proč tomu tak je?
Pokud onemocnění vznikne před pubertou, pak není rozdíl v zastoupení chlapců a dívek. Pokud vznikne po pubertě, pak jsou častěji postiženy ženy. Přikládá se to hormonálním vlivům na imunitní systém.
Reklama
Můj kamarád zemřel zhruba rok a půl po diagnostikování roztroušené sklerózy. Co se v takových případech s mozkem/tělem stane?
V tomto konkrétním případě je to těžké říct, spíše bych myslel, že příčinou smrti bylo něco jiného. Jak úmrtí souviselo s roztroušenou sklerózou, si nedovolím odhadnout. Roztroušená skleróza je onemocnění, které může vést k poruše mobility, invaliditě, ale není bezprostřední příčinou úmrtí. V těžkých stavech, kdy je pacient ležící, tak může život zkracovat například sepsí (celková reakce organismu na infekci, pozn. red.) z proleženin. Ale jde o sekundární komplikace, vyplývající z těžkého stavu pacienta (poruchy polykání, močový katetr, oslabené dýchání).
Jsou nějaké novinky ve výzkumech? Jak vidíte budoucnost?
Naštěstí se objevují a v nejbližších letech se dále budou objevovat nové, nadějné léky, které umí nemoc stabilizovat. Vědecké aktivity na tomto poli rozhodně nepolevují. Máme tedy velkou naději, že budeme umět i velmi těžké průběhy nemoci dobře zvládnout, a pacient tak bude moci prožít aktivní život, v němž mu roztroušená skleróza nebude „překážet“.
foto: Se svolením Michala Dufka, zdroj: Autorský článek