Počátky velké Václavovy kariéry najdeme před několika lety, když studoval univerzitu v Británii. Mimo jiné brigádně rozvážel jídlo a zjistil, že tohle není jeho cesta. Během tří let založil tři společnosti a stal se z něj multimilionář.

ed třemi lety jste začal podnikat a za pouhé tři roky jste zvládl to, co jiní nedokážou za celý život. Čím si to vysvětlujete?

Těch ingrediencí, které mi toho pomohly relativně rychle dosáhnout, bylo spousta. První byla určitě jasná vize, tedy představa toho, jaké jsou mé cíle. Spousta lidí neví, kam jde, a proto tam ani nemohou dojít. Druhý krok byl, že jsem objevil svůj silný vnitřní důvod, proč své vize chci vlastně dosáhnout. Bez silného důvodu a toho „proč“ by bylo jednoduché se vzdát a nedávat do věcí sto procent.

Poté jsem si stanovil přesný plán aktivit, které budu dělat, aby se moje vize stala realitou. Vidím, že velké množství lidí sice chce něco změnit nebo dokázat, ale pak neudělají žádný krok kupředu. Díky silnému důvodu jsem setrval dostatečně dlouho na své cestě, abych za sebou mohl vidět výsledky. Problém je, že lidé jsou naučení skrz dnešní rychlou dobu mít všechno ihned. S našimi cíli to ale nějaký čas potrvá. Věřím, že to mě odlišilo, jelikož když ostatní přestávali, já jsem pokračoval. Jsem velkým zastáncem dělat raději menší krůčky pravidelně každý den, než nekonzistentně velké kroky jednou za čas.

Říkáte, že jste měl silnou motivaci „proč“. O co se konkrétně jednalo?

Zásadní byl jeden moment. Už při začátku vysoké školy jsem chtěl podnikat, ale stále jsem to odkládal na později. Abych si vydělal na nájem, jídlo a další výdaje, tak jsem každý den rozvážel jídlo na kole. Jednoho dne nechodily objednávky, tak jsem šel za skupinkou dalších kolegů. Chvíli jsem je poslouchal a uvědomil jsem si, že si jen stěžují – jak nemají na nic čas, jak svým rodinám nemůžou dát to, co by chtěli, jak nemají dost peněz a podobně. V ten moment jsem cítil, jako by se zastavil čas, a pronesl jsem frázi, na kterou nikdy nezapomenu: „Takhle já rozhodně žít nechci.“ Bylo to, jako by ve mně vzplál oheň – a to byla ta vnitřní motivace. Od tohohle momentu jsem přestal odkládat své sny na později a začal na nich pracovat na sto procent.

Uvědomil jsem si, že jestli chci něco změnit, musím přestat hledat výmluvy, obviňovat druhé a začít dělat konkrétní kroky. Když má člověk jasnou vizi a ví, proč něco dělá, překoná jakékoli překážky.

Jaké bylo zakládat první firmu? Měl jste nějaké obavy?

Zakládat první firmu bylo obrovské dobrodružství a velká výzva zároveň. Upřímně, měl jsem spousty obav – co si o mně ostatní budou myslet, jestli to vůbec bude fungovat, a bál jsem se odmítnutí. Zpočátku se mi často vkrádaly myšlenky typu: Co když selžu? Co když to nebude fungovat? Ale postupně jsem pochopil, že strach je přirozený a je to součást jakékoliv cesty, kdy vycházíme ze své zóny komfortu. Všechny věci a dovednosti, které dnes jednoduše zvládám, byly ještě tehdy mimo mou zónu komfortu a také ve mně panovaly obavy a strach. A tehdy jsem si uvědomil, že všechny skryté poklady, které hledáme, se nacházejí právě za naší komfortní zónou. A jak se se strachem vypořádat? Nejlepší způsob je daný strach pociťovat a využít hesla nejznámějšího výrobce sportovního oblečení, značky Nike: „Just do it“. Pokud budeš cítit strach, jdi do toho.

Co vše jste pro změnu a úspěch musel udělat? Pokud chce člověk uspět, co je podle vás zásadní?

Pro mě byla klíčová jedna věc – převzít plnou zodpovědnost za svůj život. Uvědomil jsem si, že jestli chci něco změnit, musím přestat hledat výmluvy, obviňovat druhé a začít dělat konkrétní kroky. Když má člověk jasnou vizi a ví, proč něco dělá, překoná jakékoli překážky. Pro úspěch je podle mě také nezbytné mít kolem sebe tu správnou komunitu. Lidi, kteří vás podporují, inspirují a motivují. Právě to jsem se snažil vytvořit s projektem The One Percent – skupinu lidí, kteří se vzájemně táhnou kupředu. A další klíčovou věcí je konzistence.

Václav Tomanec

Získal bakalářský titul na univerzitě v Anglii (University of Liverpool). V posledním ročníku založil svoji první firmu, marketingovou agenturu, která pomáhala e-shopům hlavně v Americe a Kanadě s online reklamou. Poté založil softwarovou firmu Ecomtrack, kterou prodal do Ameriky. Nyní vede jednu z největších komunit v Česku a na Slovensku pro lidi, kteří se chtějí neustále v osobním i profesním životě zlepšovat. Firma i komunita se jmenují The One Percent. Václav také přednáší na největších konferencí a akcích v Česku, na školách a univerzitách. Mezi jeho zájmy patří cestování, sport, meditace, auta a hodinky.

Jak si to představit?

Úspěch nepřichází přes noc. Je to o každodenním malém zlepšování, o budování návyků, které vás postupně dovedou k vašemu cíli. Není to o tom, jednou začít a pak čekat na zázrak. Jde o to, jít dlouhodobě krok za krokem, neustále se učit a adaptovat. Pokud chcete uspět, musíte se zaměřit na to, co můžete udělat už dnes, a hned začít.

Vždycky se snažím hledat nové způsoby, jak se zlepšovat – nejen v podnikání, ale i v osobním životě. Protože naše nové dovednosti a know-how nám už nikdo nevezme, nikdo nám je nezdaní a inflace na ně také nefunguje. 

 

Člověk musí být ochotný neustále vylepšovat sebe samého a nebýt moc upnutý na nálepky, které dostal v minulosti, jako například „ty nejsi dobrý v matice“, „tobě nejdou jazyky“, „to nezvládneš“, „to nejde“. Takových nálepek jsem měl na počátku své podnikatelské cesty hned několik, ale skrz práci na sobě jsem je odlepil, nebo je nahradil lepšími.

Můžete nám říct, v jakých částkách se teď pohybují vaše výdělky?

Každý, kdo podniká, tak ví, že jeho/její výdělky se mění každý měsíc, a také že obrat se nerovná zisku. Když to shrnu, tak celkový obrat mých firem bude zhruba třicet pět až čtyřicet milionů korun za tento rok.

Za co nejraději utrácíte?

Netajím se tím, že nejraději utrácím za seberozvoj. Věřím, že investice do vlastního růstu je ta nejlepší, jakou člověk může udělat. Ať už jde o knihy, kurzy, semináře nebo koučing, vždycky se snažím hledat nové způsoby, jak se zlepšovat – nejen v podnikání, ale i v osobním životě. Protože naše nové dovednosti a know-how nám už nikdo nevezme, nikdo nám je nezdaní a inflace na ně také nefunguje. Cestování a různé zážitky jsou další oblastí, do které rád investuji. Když vidíte, jak žijí lidé v jiných kulturách, a nasáváte nové perspektivy, hodně vás to obohatí a otevře vám to oči. Také mám rád auta a hodinky, do kterých jsem také zainvestoval.

Jak váš úspěch přijalo okolí? Setkal jste se s podporou, nebo třeba i se závistí?

Ze začátku jsem měl pocit, že nemůžu sdílet svůj úspěch a spíš ho budu „srážet“, aby se lidé kolem mě necítili méněcenní a nebyli závistiví. Tímto krokem jsem se ale obíral o možnost je inspirovat a ukázat jim, že pokud budou chtít, tak můžou i oni změnit svůj život. Je to vždy o tom, jak k tomu člověk přistupuje a jaký styl komunikace volí, zda se vychloubá, anebo o tom mluví s pokorou.

Podle mých zkušeností lidi nejvíc brzdí strach a pochybnosti o sobě. Většina z nás má v hlavě takového vnitřního kritika, který nám neustále říká: „To nezvládneš, nejsi dost dobrý, kdo si myslíš, že jsi?“ A právě tento hlas nás často paralyzuje. 

A co rodiče? Byli na vás pyšní?

První rok dva moc nerozuměli tomu, co dělám, a hlavně jak je možné si tím vydělat tolik peněz. Nemůžu říct, že mě úplně podporovali, ale nemůžu jim to mít za zlé. Když oni byli v mém věku, tak takové příležitosti, jaké jsou dnes, nebyly. S postupem času pochopili, že to, co dělám, není úplně běžné a mohou na sebe být hrdí, jakého syna vychovali.

Co lidi podle vašich zkušeností nejvíc brzdí v tom, aby dosáhli svých snů?

Podle mých zkušeností lidi nejvíc brzdí strach a pochybnosti o sobě. Většina z nás má v hlavě takového vnitřního kritika, který nám neustále říká: „To nezvládneš, nejsi dost dobrý, kdo si myslíš, že jsi?“ A právě tento hlas nás často paralyzuje. Lidé se bojí selhání, bojí se, co si o nich pomyslí ostatní, a radši zůstanou v komfortní zóně, než aby riskovali a šli za svými sny.

Další věc je, že lidé často nedělají konkrétní kroky. Mají velké sny, ale chybí jim plán, jasné kroky, jak se k nim dostat. Často čekají na „správný čas“, ale ten nikdy nepřijde. V dnešní době lidé konzumují spoustu obsahu, jako jsou knížky, podcasty, edukační videa, což je na jednu stranu skvělé, ale pokud člověk s novými vědomostmi nic neudělá, tak jen zůstanou v hlavě jako zajímavá teorie. A také je tu nedostatek podpory. Když se člověk obklopuje lidmi, kteří ho nepodporují, nebo kteří sami nechtějí růst, je těžké najít motivaci. Proto je tak důležité mít kolem sebe lidi, kteří věří ve váš potenciál a táhnou vás kupředu.

Chci lidem vrátit jejich sílu, aby si uvědomili, že jsou pánem svých osudů a nemusí žít v krabičce, do které je v dětství zavřeli a kde slyšeli pouze o svých limitech, a nikoliv o svých možnostech.

Žijete dnes skutečně svůj vysněný život?

S naprostou jistotou mohu říct, že život, který dnes žiju, jsem si před pár roky vysnil a nevěřil jsem, že se může uskutečnit. Když pominu peníze, tak nejvíc mě těší má svoboda, kdy mohu dělat, co si zamanu ve společnosti těch, se kterými mi je dobře, a bez časového omezení. Je mnoho lidí, kteří jsou na tom finančně velmi dobře, ale za cenu toho, že musí pracovat od rána do večera, včetně víkendů. A k nezaplacení je i pocit, že mé úsilí má opravdu pozitivní dopad na životy druhých. To mě nesmírně naplňuje. Dá se říct, že každý den dostávám zprávy a zpětnou vazbu od lidí, kteří jsou součástí mé komunity, nebo sledují mé podcasty či videa, ve kterých píší, jak jim má práce pomáhá a mění život k lepšímu.

Je i přesto něco, co vás trápí?

I když se věnuji osobnímu rozvoji a motivaci, samozřejmě mě také něco trápí. Jednou z věcí, která mě nejvíc znepokojuje, je to, jak mnoho lidí vzdává své sny ještě předtím, než se o ně vůbec začnou snažit. Vidím to všude kolem sebe. Mladí lidé jsou zahlceni sociálními sítěmi, porovnávají se s ostatními a tím ztrácejí víru ve vlastní schopnosti. Vidí někoho, kdo už je úspěšný, a hned si myslí: „Já tohle nikdy nedokážu.“ To mě mrzí, protože věřím, že každý z nás má v sobě potenciál. Jen ho musí začít využívat.

Další věc, která mě trápí, je nedostatek péče o duševní zdraví. V dnešní době jsme neustále ve stresu, pořád někam spěcháme a často zapomínáme na to nejdůležitější – postarat se o sebe, o svoji mysl. Vidím, jak rychle rostou čísla lidí s úzkostmi, depresemi a syndromem vyhoření, a to i mezi mladými. Proto se snažím nejen motivovat lidi k akci, ale také je vést k tomu, aby si vytvořili návyky, které jim pomohou najít rovnováhu a klid v životě.

Jaké te plány do budoucna?

Má dlouhodobá mise je pomoci alespoň jednomu procentu lidí z České republiky zlepšit jejich život a stát se opravdovým lídrem. Protože každý z nás může jít příkladem, ať už jde o studenty, zaměstnance, podnikatele, nebo rodiče na mateřské dovolené, ale ta otázka je, jestli vedeme své okolí pozitivním směrem, jestli jim ukazujeme, jaké existují možnosti, a podporujeme je v jejich změně. Nebo zda jsme negativní a utvrzujeme je v jejich limitech. Chci lidem vrátit jejich sílu, aby si uvědomili, že jsou pánem svých osudů a nemusí žít v krabičce, do které je v dětství zavřeli a kde slyšeli pouze o svých limitech, a nikoliv o svých možnostech.

Jednou z věcí, která mě nejvíc znepokojuje, je to, jak mnoho lidí vzdává své sny ještě předtím, než se o ně vůbec začnou snažit. 

S tím souvisí i vaše výzva Společně kupředu, je to tak?

Ano, Společně kupředu je součástí mé mise. Právě jsme ji spustili a lidé si díky ní mohou vytvořit zdravé návyky, které je povedou k lepšímu, spokojenějšímu i bohatšímu životu. Tato měsíční výzva je naprosto zdarma a zapojit se může každý. Nyní má už přes třicet tisíc účastníků z České republiky a ze Slovenska. Lidé se můžou k výzvě připojit na www.spolecnekupredu.cz.

Můžete přidat nějaké rady pro začínající podnikatele? Třeba nějaké desatero?

  1. Krok – vyhraď si pár hodin a zamysli se nad tím, čeho bys opravdu chtěl dosáhnout – jakou máš vizi?
  2. Krok – přesně si definuj svůj důvod, proč chceš své vize dosáhnout a co tě motivuje to nevzdat, dokud toho nedosáhneš.
  3. Pokud teprve začínáš, tak si vyber byznys model, který nemá velké riziko a nepotřebuje velký počáteční kapitál.
  4. Poté se zamysli, jaké každodenní kroky bude potřeba pravidelně dělat, aby se tvá vize stala realitou.
  5. Nový cíl vyžaduje tvou lepší verzi, takže v čem je potřeba, abys na sobě zapracoval a došel tak k lepšímu já?
  6. Poté si definuj přesně svého ideálního zákazníka, kterému chceš pomáhat.
  7. Zjisti alespoň od deseti takových ideálních zákazníků co nejvíce informací – co je trápí, kde tráví nejvíce času, jaké problémy mají a podobně.
  8. Začni aktivně oslovovat své ideální zákazníky a drž se pravidla „být jiný než většina“.
  9. Zaměř se na prodej a buď v tom špičkou. Tato dovednost se ti bude hodit vždycky.
  10. Soustřeď se na tři hlavní oblasti: Oslovení klientů, prodej a skvělé doručení produktu či služby.

Související…

Bohatství je hlavně o návycích. Chce to disciplínu, říká Eva z Investování pro holky
Simona Kožuchová

foto: Se svolením Václava Tomance, zdroj: Autorský článek