Harm Reduction neboli "snížení poškození". O co jde? Jedná se o způsob, jak člověku na drogách pomoci, aby měl čas se ze závislosti dostat s co nejmenšími následky. Jde tedy o různá opatření, která se společnosti nemusí zamlouvat. Nejčastěji se nabízí injekční stříkačky, aby závislý člověk nepoužil infikovanou, k dispozici by měly být ale i čisté drogy, aby narkoman nebyl dál závislý na nejtvrdších a nekvalitních drogách. V čem ještě Harm Reduction spočívá? Ptali jsme se Ivana Doudy ze Střediska prevence a léčby drogových závislostí Drop In.
"Je to jednoduché. Když někdo bere drogy injekčně, raději mu je nabídnuta injekční stříkačka, než aby použil špinavou, případně někoho nakazil. Když někdo nechce s drogami přestat, buď mu nabídneme čistou drogu nebo aspoň ochranu před chorobami, které způsobují největší zdravotní poškození," říká Ivan Douda.
"Škála pomoci a ochrany společnosti je opravdu široká. Závislý člověk díky tomu získá čas, jeho zdraví není tak poškozené a má možnost se z toho dostat. Harm Reduction je velmi silná a účinná ochrana," dodává Douda.
DropIn nabízí závislým pomoc, jak materiální, tak psychickou podporu
Část veřejnosti by ale stále upřednostňovala represi. Ta ale asi tak účinná není, že?
Přesně tak. Represe se celosvětově ukázala jako extrémně drahá, navíc může postihnout jenom určitou výseč lidí, protože zastrašit se nechá jen malá část populace. Na pouličních bojích všude po světě vidíme, že mladé jen tak nezastrašíte. Většinu z nich lze ale oslovit dlouhodobou výchovou, informací, že jim zprostředkujeme zkušenosti vrstevníků i starších lidí, kteří si závislostí prošli. To je právě to, čemu se říká Harm Reduction. Pochopitelně záleží také na kvalitě společnosti a rodiny, na jejich hodnotách. Obrovskou roli může hrát i církev, ale i ta postihne jen část populace. Podstatné proto je, že nabídka je pestrá.
Liší se dnešní drogová scéna od té v devadesátých letech, kdy se novým drogám najednou "otevřely brány"?
Drogový problém je pro mě nikoli primárně problémem drog, ale člověka. Člověk se zase tak rychle nemění, speciálně v důvodech, proč vzít drogu, proč u ní zůstat, proč si chtít užít… To bylo stejné v sedmdesátých osmdesátých či devadesátých letech a je to stejné i dnes. Drogová scéna se mění na povrchu, po roce 1990 sem přišly heroin, kokain nebo extáze, vazba člověk-droga je ale stabilní.
Jaké drogy jsou dnes nejvíc užívané?
Jednotlivé drogy mají různá jména, možná se v něčem liší, účinkem si jsou ale strašně podobné. Všechny jsou buď tlumivé, uvolňující, uklidňující, nebo naopak povzbuzující, halucinogenní. Občas slyšíme novoty, do Prahy se dostala třeba droga funky, jinde v zemi to byl zase krokodýl, ale pořád je to to, o čem mluvím, nebo mix všeho. Je to podobné extázi. Drogový trh se podobá trhu s hamburgery, stále jsou vymýšleny nové a nové druhy, podstata však zůstává.
Oproti minulosti ale existuje obrovská osvěta. Snižují se díky ní počty lidí závislých na drogách?
Lidé toho samozřejmě vědí víc, což se týká hlavně mladých, ale už i střední generace prošla na školách informativními vzdělávacími pořady. Sám jsem v porevolučních, ale i předrevolučních dobách oslovil několik generací, celkově možná už tak dva miliony mladých lidí, se kterými jsem mluvil na svých besedách. Informovanost je tedy samozřejmě podstatně větší, ovšem touha riskovat, prožít něco vzrušujícího a sdělovat si to s kamarády zůstává poměrně stejná. Základní problém je v tom, že drogy jsou dostupnější, je to hlavně otázka peněz. To, že se drogový problém zvětšil a zostřil, je do jisté míry daň za svobodou.
K úplnému vymýcení drog nedospějeme asi nikdy, že?
Vždycky říkám, že udržet drogový problém na velmi nízké úrovni může jedině totalitní režim, který obšancuje hranice, znehodnotí měnu a profízluje společnost. Ve svobodné společnosti, kde je spousta dostupných drog, záleží na zodpovědnosti každého člověka. Historií je prověřeno, že mladé lidi před drogami neuchrání policie, celníci, kantoři, rodiče ani doktoři. My jim jen můžeme poskytnout informace. Když spolu nyní o drogách mluvíme a vy to napíšete, půjde o informaci, která by měla sloužit k tomu, aby lidé pochopili, že droga je jistě zajímavá, přitažlivá, trochu exotická, jde o částečný protest vůči společnosti či rodičům, ale že je taky extrémně riskantní a nebezpečná.
foto: DropIn, Archiv Ivana Doudy
