Od páteční 14. hodiny můžeme začít rozhodovat v historicky druhé přímé volbě prezidenta České republiky. Už víte, koho budete volit? O tom, co nás ve volbě ovlivňuje, o hledání českých elit i o českém pojetí svobody jsme mluvili s psychiatrem Radkinem Honzákem.
Jak a podle čeho se podle vás lidé při volbě hlavy státu rozhodují? Dají více na fakta, nebo je ovlivňuje kampaň?
Lidé se zásadně rozhodují převážně emocionálně. Volby nejsou výjimkou, jsou naopak ještě výraznějším prosazením tohoto pravidla.
Dají se u Čechů vysledovat nějaké typické rozhodovací tendence?
Myslím si, že ani ne. V disciplíně zvané skok na špek se český volič příliš neliší od voličů jiných národů a kultur.
Mezi kandidáty úplně učebnicový příklad psychopata není, říká Radkin Honzák.
Mají třeba na voliče nějaký vliv předvolební průzkumy?
Uveřejňování odhadů a průzkumů je podle mého zásahem do rozhodování a manipulací. Hraje tady roli fenomén „sebenaplňující předpovědi“, tedy v angličtině self fulfilling prophecy. Ta voliče ovlivňuje hodně a do čisté a čestné soutěže rozhodně nepatří.
Nejde o status, ale o hodnoty
Proč je vlastně to, koho volíme, součástí společenského statusu? Jak může tento fakt ovlivnit naši výslednou volbu?
V případě současných voleb je to spíš otázka, zda se člověk přiřadí k zastáncům současné politické žumpy, nebo zda chce změnu k lepšímu. Pak také nakolik naletí „kandidátům“, kterým se nepodařilo sehnat ani kýžených 50 000 podpisů. A spíš než o statusu bych v tomhle případě mluvil o hodnotách, ke kterým se přikláníme.
V září jste přednášel na první české konferenci o psychopatii. Je některý z kandidátů nositelem atributů, které odpovídají diagnóze psychopata?
V charakteristice psychopata nezní otázka, zda je nebo není, ale spíš kolik psychopatických charakteristik se u toho člověka vyskytuje. Co si myslet o kandidátovi, který nectí pravidla, vystupuje jako hulvát, lže a pohrdá rozhodnutím soudu? Že je to čítankový vzor? Ne, ale pro řadu mentálně či morálně zakrslých je to hrdina a představitel jejich pojetí svobody.
Kampaně se v lidech snaží vzbudit sympatie a představit kandidáta jako ikonu, která bude nejlépe reprezentovat naši zemi. Proč vlastně u nás děláme z prezidenta nadčlověka, který by měl mít ideální vlastnosti?
Protože náš prezident, ačkoliv úředník, který má za naše peníze pracovat, sedává v sídle českých králů, symbolika jeho osoby je trochu zmatená a pro mnoho lidí se stává „tatíčkem“. Toho je pak třeba vymalovat v těch nejlepších barvách.
Konec zkamenělých exkrementů?
Přímou volbu prezidenta absolvujeme teprve podruhé a stojíme před dilematem. Kromě Zemana zde není výrazný kandidát a nemalé procento lidí ho za svého prezidenta nechce. Jak by ale měl takový kandidát vypadat? Jsme národ, který marně hledá druhého Masaryka nebo Havla?
Masaryk a Havel jsou pro velkou část této společnosti, která ještě nedospěla ke svobodě, nepřijatelní. S Čapkovými ovcemi bečí: Třeba na jatka, jen když nás vedou. Navíc je českých elit po trojnásobné drenáži (válka, 1948, 1968) poskrovnu, a pokud jsou, tak jako by se bály samy sebe prezentovat.
Prozradíte, koho budete volit vy?
Jak jsem již někde napsal, navzdory reklamě na obálce prvního letošního čísla Vesmíru, která hlásá, že „zkamenělé exkrementy promlouvají“, se nedám jejich promluvami v nekampani nalákat a budu volit Jiřího Drahoše.
foto: Archiv Radkina Honzáka a Flowee
