Jak dětem vysvětlit základy kapitalismu? Zkuste Dostihy a sázky

Říká se, že malé děti znamenají malé starosti a velké děti zase ty velké. Možná jsou ty naše ve věku někde mezi. Každopádně je to období, kdy objevují svět způsobem, který musí bavit snad každého dospěláka. Do této sféry patří i deskové hry.

Popravdě jich máme snad třicet různých druhů, včetně všech těch Carcassonů, Osadníků z Katanu nebo Člověče, nezlob se. Světe, div se, tři ze čtyř našich ratolestí (ta čtvrtá se teprve učí mluvit) si oblíbily starou dobrou klasiku: Dostihy a sázky.

Dětem se evidentně spousta věcí spojila a při pořizování aktiv uvažovaly o poznání strategičtěji. Jednoduše už nekupovaly vše, co jim přišlo pod figurku.

Přestože jsou pravidla poměrně jednoduchá a srozumitelná, první hra s nimi byla takovým menším utrpením. Děti kupovaly vše, na co šláply, nemyslely dál než právě na aktuální hod kostkou. Nebylo tedy žádným překvapením, že než se dostaly k lukrativnějším koním, neřku-li stájím, byly bez peněz. A to je do prvního projití startem čekalo ještě několik políček náhody a financí. Musím říci, že jsem zpočátku volila strategii takovou, která je od dalšího hraní neodradí. Rozuměj – masku tvrdého a nesmlouvavého kapitalisty jsem nechala v šuplíku.

První lekce

Druhý den jsme k Dostihům zasedli znovu. „Teď vám ukážu, jak se to má skutečně hrát, holenkové,“ řekla jsem si. Hned na začátku jsme předem stanovili časový limit, po jehož uplynutí si každý spočítá svůj majetek a podle toho se určí pořadí vítězů. Jak se později ukázalo, tento krok měl zásadní význam, který spočíval nejen ve zrychlení průběhu hry a úspoře času.

Deskové hry vracejí děti od počítačů a mobilů do reality. A hodně se při nich o svých dětech dovědí i rodiče

Dětem se evidentně spousta věcí spojila a při pořizování aktiv uvažovaly o poznání strategičtěji. Jednoduše už nekupovaly vše, co jim přišlo pod figurku. Devítiletý syn se zaměřil na trenéry, které obě dcery tak trochu ignorovaly, a mně nešla kostka, takže jsem nemohla na žádného šlápnout. To se mi začalo „dařit“ až poté, co syn všechny čtyři trenérské karty získal. On se smál, já zuřila, dcery jen prskaly závistí. „Říkala jsem vám, abyste si trenéry kupovaly,“ přihřála jsem si polívčičku.

Všechny děti se hru od hry zlepšovaly a jejich taktika se postupně blížila strategii, kterou by volil dospělák.

Mladší (sedmiletá) dcera se zamilovala do Narciuse a Napoliho a hrála vlastně jen na to, aby tuhle stáj získala. Nakonec se jí to podařilo, pořídila i nějaké ty dostihy, jenže pak se po zbytek hry rozčilovala, že jí na žádného z obou koní „nechce nikdo šlápnout“. No, ne že bych se jí celou dobu nesnažila vysvětlit, že přes vlastnictví této jediné stáje cesta ke zbohatnutí nevede. Nedala si holt říct a mě opět napadlo něco o nepřenositelné zkušenosti.

Občasná solidarita

Starší (jedenáctiletá) dcera své koně diverzifikovala. Nenakupovala bez rozmyslu úplně všechno, ale vybírala si. Pochopila, že i dvojblok stájí „vedle sebe“ může být pro soupeře velice nepříjemný. Obzvláště, když všechny koně osázíte alespoň třemi dostihy. To je pak skutečné minové pole.

Hraní Dostihů a sázek s dětmi baví i mě. Nikoli tak samotná hra, jako možnost pozorovat děti, jak se při ní chovají.

Všechny děti se hru od hry zlepšovaly a jejich taktika se postupně blížila strategii, kterou by volil kterýkoli dospělák. Zajímavé také bylo pozorovat, že děti byly mezi sebou občas solidární. Když se někomu extrémně nedařilo, nabízely si prominutí dluhu, nebo si byly ochotné půjčit. Za to jsem je vždy chválila, ale vysvětlila jsem jim, že smysl hry spočívá v nahromadění co největšího majetku a že s takovou bychom se vlastně žádného konce nedobrali. A to ani v případě, když máme stanoven časový limit.

Původně české Dostihy a sázky mají už také spoustu jazykových mutací

A nakonec mě ještě napadla jedna věc. Hraní Dostihů a sázek s dětmi baví i mě. Nikoli tak samotná hra, jako možnost pozorovat děti, jak se při ní chovají. To zkrátka při tom, když je necháte hrát počítačové hry nebo hry na mobilu, nemáte. A i děti se prostřednictvím deskové hry střetávají s realitou, třeba už tím, že si uvědomují cenu peněz. Podle všeho je tedy tahle hra nesmrtelná a přežije i dnešní dobu, která se vyznačuje fenomény počítačových her, chytrých telefonů a virtuální reality. Zítra si asi zahrajeme zas.