Rodiče věnují pozornost řadě onemocnění svých dětí. Potíže se sluchem ale patří k těm nejzáludnějším. Jsou totiž poměrně těžko identifikovatelné a snadno se tak zamění s jinou chorobou. Mohou způsobit vše, od bolesti hlavy přes potíže se spánkem, problémy s komunikací, společenskou angažovaností či mentální opoždění až lehkou retardaci. Jednou z nich je i syndrom klihového ucha.
Tímto onemocněním, trpí ve Velké Británii až 80 % dětí a většině z nich přitom není více než 10 let. Klihové ucho (anglicky glue ear) je běžný stav způsobený přeplněním středního ucha ušním mazem, který je lepkavý a připomíná lepidlo, klíh. Odtud plyne i rozšířené pojmenování jevu jako „klihové ucho“. Problémem se stává zejména po prodělání kašle, nachlazení nebo jiné ušní infekce. Ve všech případech se totiž k ušnímu mazu přidává i vytvářený hlen, který celou situaci ještě zhoršuje.
Chronický tubotympanální katar – catarrhus tubotympanalis chronicus, sekretorická mezotitida, OMS – otitis media secretorica. Ve všech případech se jedná o totéž: klihové ucho.
Naštěstí existují určité klíčové příznaky, podle nichž lze při bedlivém pozorování a obezřetnosti syndrom klihového ucha včas odhalit a zahájit obranná opatření.
Nedoslýchavost
„Jedním z nejjednodušších způsobů, jak zjistit, zda vaše dítě netrpí syndromem klihového ucha, je hledat stopy po ztrátě sluchu,“ vysvětluje pediatr Dr. Ranj Singh. „Děti mohou přestat reagovat na pokyny, nebo mít potíže s udržením rozhovoru v rušné místnosti, pokud nestojíte přímo u sebe.“ Za tím, co vypadá jako obyčejná neposlušnost, se tedy může skrývat něco mnohem vážnějšího. Dítě na pokyny nereaguje proto, že by nechtělo poslouchat. Ono je totiž vážně neslyší. Ztráta sluchu se může projevit i zvyšováním hlasitosti na televizoru nebo menší citlivostí na běžné zvuky, jako je třeba zvonění telefonu nebo hudba v rádiu.
Změny chování
Dalším znamením jsou výrazné změny v chování. Ztráta sluchu může způsobit, že se děti stanou podrážděnými a frustrovanými, protože nebudou schopny udržet krok s okolím – nerozumí tomu, co ostatní říkají, a důsledkem toho nechápou, co se děje. „Mohou se začít izolovat od ostatních, nebo působí roztěkaně a nesoustředěně,“ dodává doktor Singh. „Všímejte si, jak se dítě chová mezi vrstevníky, na dětském hřišti nebo kdekoliv jinde, kde jej může rozrušit hluk v pozadí.“
Problémy s komunikací
Nekomunikativnost, odtažitost a nespolečenské chování mohou být další ze známek toho, že dítě trpí syndromem klihového ucha. „Vyloučení sluchových obtíží je na místě u každého dítěte s jakoukoliv řečovou či jazykovou vadou,“ říká k tomu doktor Singh. „Dávejte pozor na změny způsobu mluvy a tón hlasu u dítěte, zejména pokud víte o potížích ve škole nebo se sociální izolací.“
I přílišná únava může signalizovat problém s ušima.
Únava
„Snaha o neustálé porozumění a napínání poškozeného sluchu je velmi namáhavá. Proto není divu, že je vaše dítě unavené, pokud trpí tímto syndromem,“ vysvětluje doktor Singh. Je obvyklé, že jsou děti unavené po dlouhém školním dni nebo po rodinné oslavě. „Sledujte ale veškeré, byť i drobné odlišnosti, které by odhalily, že váš syn či dcera musí tvrdě pracovat na to, aby udržel/a krok s ostatními.“
Bolest v uších
Včasné rozpoznání symptomů klihového ucha a jejich okamžité řešení může dítě ušetřit nepříjemných bolestí, které mohou nastat v opačném případě. Pokud si tedy vaše ratolest stěžuje na častou bolest v uších, kvůli které mnohdy navíc nemůže ani spát, měli byste se urychleně obrátit na odborníka a celou záležitost s ním náležitě prokonzultovat.
Jak probíhá léčba?
„Dítě, které trpí syndromem klihového ucha, může vykazovat jakoukoliv kombinaci výše uvedených příznaků,“ říká Dr. Ranj Singh. „V první řadě je proto na místě promluvit si s odborníkem a požádat ho o zhodnocení celé situace a radu týkající se dalšího postupu.“ Tím může být provedení testu, předepsání antibiotik, nebo v krajním případě i operace. „Bohužel navzdory potencionálně významným důsledkům pro vývoj existuje v tradiční medicíně jen velmi málo způsobů léčby klihového ucha, které by vedly k jeho trvalému odstranění. Krajním řešením se proto stává chirurgický zákrok.“
Alternativa existuje
Podle doktora Singha představují poměrně neinvazivní a levné řešení pomáhající léčit syndrom klihového ucha autoinflační zařízení: „Pomáhají se potenciálně vyhnout chirurgickým zákrokům a používání antibiotik. Rodičům poskytují snadnou a účinnou možnost volby léčby svých dětí.“
foto: Shutterstock, zdroj: NHS Choices
