Státní univerzita v Ohiu zveřejnila výsledky celonárodního výzkumu, podle něhož 11 až 27 % vysokoškoláků, kteří se zaměřují na studium sportu, vykazovalo stejné kombinace symptomů, jaké se objevují po otřesu mozku. Otřes mozku je vlastně krátká porucha centrálního nervového systému, která nastává po úrazu hlavy a nemá žádné trvalé následky. Ani jeden z 31 tisíc jinak zdravých testovaných účastníků ale otřes mozku neprodělal. Na vině byly tři zcela jiné faktory: nedostatek spánku, již existující psychické problémy a stres.
Nejen elitní sportovci
Také kadeti ze čtyř amerických vojenských akademií, kteří jsou zvyklí na přísný výcvik a atletické tréninky, ale i studenti z 26 amerických sportovních vysokých škol ve studii uvedli příznaky, jež běžně pociťují pacienti, kteří prodělali otřes mozku. Jednalo se zejména o únavu, nízkou hladinu energie a ospalost.
Stres a nedostatek odpočinku mohou prodloužit dobu zotavení po otřesu mozku.
Podle hlavní autorky studie a odborné asistentky na Ohio State University School of Health and Rehabilitation Sciences Jaclyn Cacceseové byl šokující zejména fakt, že nedostatek spánku, stres a psychické vypětí takto destruktivně působí právě na elitní sportovce, kteří jsou fyzicky velmi zdatní. U běžné populace podle ní tedy následky nespavosti mohou být ještě mnohem intenzivnější.
Jak teď poznat otřes mozku?
Daná skutečnost také znesnadňuje rozpoznání toho, zda příslušný jedinec otřes mozku doopravdy prodělal či ne, protože zmiňované příznaky, jako jsou únava, ospalost a vyčerpání, mohou odkazovat i k „pouhému“ nedostatku spánku a duševnímu vypětí. A i v případě, že lékaři vědí, že pacient otřes mozku prodělal, potřebují vědět, jaké symptomy zažíval ještě před ním, aby bezpečně věděli, které z nich mohou přičíst úrazu mozku a které nedostatku spánku.
Může se zdát, že nové zjištění celou situaci spíše zkomplikovalo, podle Cacceseové to tak je ale pouze částečně. „Díky správné identifikaci původce daných symptomů můžeme začít léčit příznaky spojené výhradně s otřesem mozku, a pomoci tak lidem, aby se rychleji zotavili,“ vysvětluje. Celá studie byla navržena tak, aby vyplnila mezery ve znalostech a účincích otřesu mozku na organismus studentů-atletů na vysokých školách, univerzitách a vojenských akademiích a také na schopnost se z úrazu takového typu zotavit.
Postkomoční syndrom
Typickým stavem, který nastává po otřesu mozku, je takzvaný postkomoční syndrom, který se projevuje řadou nespecifických, ale prokazatelných příznaků. Může jít o přetrvávající bolesti hlavy, závratě a únavu, ale i o úzkost, nespavost a ztrátu koncentrace a paměti. Některé z těchto symptomů mohou k otřesu mozku odkazovat více než jiné, jedná se především o závratě, tlak v hlavě nebo citlivost na světlo či hluk. Jiné, jako je únava, ospalost nebo i bolesti hlavy, mohou souviset i s jinými příčinami, jako jsou právě nedostatek spánku, psychické vypětí a stres.
Jako cíl pro další bádání si Casseseová s kolegy stanovili přesně odlišit, které příznaky a za jaké situace odkazují konkrétně k otřesu mozku a konkrétně k nedostatku spánku a duševním obtížím. Záměrem je rychlejší a přesnější stanovení diagnózy a okamžitá efektivní léčba, která by měla výrazně zkrátit i dobu zotavení – a to jak po úrazu mozku, tak i po celkovém vyčerpání při nedostatku spánku a psychického klidu a pohody.
Už teď ale vědci vědí, že stres a nedostatek odpočinku mohou prodloužit dobu zotavení po otřesu mozku, a proto apelují na lékaře, aby u pacientů, kteří tento stav prodělali, kontrolovali psychohygienické a spánkové rituály a dohlédli na to, aby měli dostatek klidu a odpočinku. Jinak může řada příznaků postkomočního syndromu přetrvávat ještě dlouho po úrazu, a výrazně tak pacientovi znepříjemňovat život.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Science Daily