Nedávné výzkumy naznačují, že snaha o neustálé pozitivní pocity nemusí být často nejlepší možnou variantou. Ve kterých případech nám dobrá nálada tedy neprokazuje zrovna nejlepší službu?
Snad každý z nás by se rád nadobro zbavil negativních pocitů, a některé knihy nás dokonce ujišťují, že to možné je, pokud zvolíme správný přístup. Většina lidí však tuší, že nepřetržitá radost není možná, a vědci navíc v poslední době naznačují, že může i škodit. Výzkumy z posledních let totiž prokázaly, že dobré pocity mohou často negativně ovlivňovat naše schopnosti řešení problémů, morálky i empatie.
Dobrá nálada může často negativně ovlivňovat naše schopnosti při řešení problémů.
Kritické uvažování
Odborníci tvrdí, že pozitivní pocity nám pomáhají k celkově vyšší produktivitě při práci a při zpracovávání tvůrčích úkolů, zejména těch, které vyžadují kreativitu a nové nápady. Podle studií však pozitivní nálada nepřispívá k dosažení nejlepších výkonů při analytických problémech.
Ve studiích provedených v letech 1989 a 1995 bylo zjištěno, že účastníci, u kterých byly předtím vyvolány dobré pocity například zábavným videem, si vedli hůře při hodnocení různých tvrzení. Většinou se rozhodovali zkratkovitě a špatně rozlišovali silné a slabé argumenty. Také studie z roku 2000 došla k podobným závěrům - pobaveným studentům trvalo rozhodování déle a měli horší výsledky. Jen v případě nutnosti řešit závažné dilema, týkající se mnohdy přímo jich samotných, se rozhodovali stejně dobře jako ti s nezměněnou náladou. Platí tedy, že u otázek vyžadujících logické uvažování a kritické myšlení nemusí být pozitivní emoce zrovna nejlepším pomocníkem.
Poctivé a přesné hodnocení lidí
Kognitivní psychologové klasifikují stereotypy jako formu povrchního uvažování a lidé v dobré náladě k němu mohou být náchylní. To naznačuje i studie z roku 1994, ve které měli její účastníci hodnotit chování studentů. U některých z nich byly opět předem vyvolány dobré pocity, které dle vědců vedly ke stereotypnějšímu uvažování. To samé ukázala i studie z roku 2000, kdy pobavení dobrovolníci s větší pravděpodobností nesprávně identifikovali afroamerická jména jako ta, která patří zločincům nebo basketbalistům, zatímco stejné chyby u evropsky znějících jmen nedělali. Účastníci s neutrální náladou tyto znaky stereotypního uvažování neprojevili v takové míře.
Potenciální oběť manipulace
Studie z roku 2000 také zjistila, že s dobrou náladou máme sklony vidět ostatní v lepším světle. Znamená to tedy, že by pozitivní pocity mohly způsobit, že bychom se mohli pravděpodobněji stát obětí manipulace? Možná. Vědci zjistili, že lidé, kteří ve větší míře vyjadřují štěstí, jsou vnímáni jako naivnější než ti umírněnější a snáze se stanou obětí využívání a manipulace. To také možná vysvětluje důvod, proč čekáme, až bude člověk v lepší náladě, než ho požádáme o laskavost.
Šťastní jedinci se mohou snadněji stát obětí manipulace.
Pokušení podvádět
V některých případech může dobrá nálada ohrozit i naši morálku. Ve studii z roku 2013 byly vyvolány v 90 studentech pozitivní či neutrální pocity a pak byli instruováni, aby dokončili křížovku, vyznačili výsledky do záznamového archu a poté si připsali 50 centů za každou správnou odpověď. Ačkoli se zdálo, že listy jsou anonymní, díky neviditelnému inkoustu mohli vědci zjistit, kdo poctivý byl a kdo ne. Ukázalo se, že skupina s lepšími pocity ukradla více peněz než ta s normálními. Je však zajímavé, že tyto účinky zmizely, jakmile vědci umístili do pracovního prostoru zrcadla.
Potřeba empatie
Šťastnější lidé jsou všeobecně laskavější a štědřejší. Ale ti, kteří se snaží cítit se dobře vždy a za každou cenu, mohou přijít o schopnost empatie. Například ve studii z roku 2014 sledovalo 120 mladých lidí čtyři videa, kde lidé popisovali šťastné či smutné události ze svého života. Během spotů účastníci průběžně hodnotili, jak se daný vypravěč cítí na stupnici od jedné do devíti. Poté bylo toto hodnocení srovnáno s hodnocením osob z videa. Pokud vypravěč popisoval vysoce negativní událost, například smrt jednoho z rodičů, pozitivní lidé, vypovídající častější prožívání pozitivních emocí, nebyli tak přesní jako ostatní účastníci. Z nějakého důvodu nebyli schopni nebo se nechtěli napojit na negativní emoce.
Vzdát se dobrých pocitů?
Přestože se díky dobrým pocitům dobře cítíme, často nám nepřinesou vytoužený úspěch a napojení na ostatní. Na druhé straně je nutné si uvědomit, že skoro ve všech výše uvedených studiích byly dobré pocity uměle vyvolané a zaměřené spíše na pobavení, ale postrádaly hlubší emoce, jako je například láska či soucit. Ve výsledku se tedy jedná o kontextovou záležitost. Všeobecně je samozřejmě skvělé, když máte často dobrou náladu, dokážete ocenit chutné jídlo, srdečně si popovídat s ostatními a hledět optimisticky do budoucnosti. Ale je nutné si uvědomit, že celé naše spektrum emocí od zlosti po euforii se vyvinulo z určitého důvodu, a není tedy na místě některé z jeho prvků potlačovat.
Čtěte také:
Méně je více aneb hromadění věcí vás štěstím nenaplní
Hackněte svou genetiku - pro lepší stav těla i mysli
foto: Shutterstock, zdroj: http://greatergood.berkeley.edu/
