U kávy můžete vybírat ze dvou hlavních odrůd – arabiky a robusty. Liší se od sebe především způsobem pěstování, chutí, ale i cenou. Arabika se vyznačuje sladkou, ovocnou až citrusovou chutí. Mezi milovníky kávy bývá oblíbenější než robusta, protože je méně hořká a chuťově působí komplexněji. Robusta má naopak zemitější tóny (je hořčejší). Obsahuje více kofeinu, proto po ní lidé sahají hlavně ráno. Pěstuje se snadněji než arabika, a tak je levnější.
Pokud s pitím kávy teprve začínáte, měli byste se zamyslet, jaký typ vám vlastně chutná. Máte rádi černou, nebo radši s mlékem? Chcete, aby byla její chuť jemná, nebo lehce do kysela? Libujete si v malých šálcích espressa, nebo vás zajímá hlavně množství kofeinu?
Nečekaná přísada
Až přijdete na to, kterou možnost preferujete, nezapomínejte, že hlavním kritériem, kterým byste se měli řídit, je především kvalita a až poté cena. Ptáte se proč? Špatná káva nejenže vám nebude příliš chutnat, ale velmi často se v ní nacházejí věci, které do ní nepatří. Například švábi.
Kávové boby totiž leží před zpracováním na velkých hromadách, které jsou doslova zamořené šváby. Hmyz není možné odstranit, a tak ho výrobci semelou i s kávou. Organizace FDA (Food and Drug Administration) musela stanovit normu pro přijatelné množství příměsi hmyzího původu v kávě.
Kávové boby leží před zpracováním na velkých hromadách, které jsou doslova zamořené šváby. Hmyz není možné odstranit, a tak ho výrobci semelou i s kávou.
Nejluxusnější káva? Z trusu
Říct, která káva na světě je nejlepší, úplně tak nejde. Platí zde totiž pravidlo, že milion lidí znamená milion chutí. Říkáte si tedy, že se stačí orientovat podle ceny? Ne vždy znamená nejdražší automaticky nejlepší. Dobrým příkladem je například cibetková káva.
Cibetková káva bývá mezi kávovými gurmány tou nejžádanější. Zpracovává se z trusu cibetek, což jsou malé šelmy, které mají dlouhé a štíhlé tělo s protáhlou hlavou. I když jsou tato zvířata masožravá, ráda si pochutnají na sladkých kávových třešních. Bobule, kterou cibetka sní, projde trávicím traktem téměř neporušená. V žaludku během procesu trávení dochází k fermentaci. Právě tento proces dodává výsledné kávě specifickou a nezaměnitelnou chuť i aroma.
Zajímavost
Podle milovníků kávy chutná cibetková káva podobně jako hořká čokoláda, karamel, nebo dokonce švestky. Navíc nemívá typickou kávovou hořkost. Jde však o nejdražší kávu na světě, zejména díky své exkluzivitě. Trus cibetek se totiž nachází hlavně v horách a hustém křoví. Zkušený sběrač se tak snaží zvířata vystopovat. Pokud toužíte po gurmánském zážitku, dejte pozor, abyste nepořídili drahou kávu s malým poměrem cibetkové kávy. Může tak být totiž označena i taková, která obsahuje i pouhé jedno procento.
Datum pražení i nadmořská výška
S kávou je to podobné jako s chlebem. Nejlépe chutná čerstvá. Při výběru se vždy přesvědčte, že jsou balená zrna čerstvě namletá a u každého sáčku zkontrolujte datum pražení. Při správném skladování vydrží čerstvá dva až tři týdny. Dalším důležitým kritériem, kterým se můžete řídit, je místo, kde káva roste. Kávovým zrnům se nejvíce daří v bohatých půdách ve vyšších nadmořských výškách s chladnějšími teplotami.
Káva pocházející z Afriky
Obvykle má káva jemnější květinovou, ovocnou chuť s vinnými podtóny a výrazně ostrou kyselinkou. Plantáže se nacházejí v Etiopii, Rwandě a Keni.
Káva pocházející ze Střední Ameriky
Zrna mají ovocnější chuť, s čistou texturou a se střední až vyšší kyselostí. Zrna se získávají na Kostarice, Guatemale a Nikaragui.
Káva pocházející z Jižní Ameriky
Zrnka chutnají výrazně po čokoládě nebo mají ořechovou příchuť. Jsou lehce kyselé s podtónem švestek a hnědého cukru. Pěstují se převážně v Brazílii, Peru a Kolumbii.
Káva pocházející z Jihovýchodní Asie
Zrna z této oblasti bývají zemitá, ořechová a kořeněná. Chuťově působí více těžce a má hořký „ocásek“. Plantáže se nacházejí například v severním Thajsku nebo na ostrově Timor.
Reklama
Když si pečlivě prostudujete obal kávy, uvidíte, že je na něm uvedená také nadmořská výška. Ta je důležitá, protože má vliv na to, jak bude váš výsledný šálek chutnat. Zrna pěstovaná v nízké nadmořské výšce (1250 m n. m.) mají zemitější tóny s rafinovaným kyselým „ocáskem“. Káva ze střední nadmořské výšky (od 1250 do 1500 m. n m.) bývá aromatičtější a chuťově komplexnější. Má také výraznou kyselost se sladkou ovocnou dužinou nebo s podtóny vinných hroznů.
Různé metody zpracování
Způsob zpracování kávových zrn po sklizni má zásadní vliv na to, jak vám bude chutnat. Přírodnější kávy se zpracovávají takzvanou suchou metodou. Během sušení dochází k mírné fermentaci. Přirozeně se tak uvolňují z dužiny převážně cukry a ty ovlivňují následnou chuť, která je sladší a ovocnější.
Zpracování mokrou metodou je jednou z nejpoužívanějších metod na světě. Tato kávová zrna mají čistší a ovocnější chuťový profil s typickou kyselostí. Polopraná nebo za mokra loupaná kávová zrna jsou chuťově bohatá a zemitá s jedinečnou sladkostí a kyselostí.
Poslední metodou je honey metoda. Během sušení dozrává dužina ze zrn. Jak měkne a sládne, povrch třešní je podobně lepivý jako med. Čím více dužiny se na zrnech ponechá, tím intenzivněji bude ovlivňovat chuť zrn.
A malá rada na závěr – až budete kávu pít, nezapomeňte, že všeho moc škodí. Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv stanovil maximální množství u zdravých dospělých na 400 mg kofeinu denně, což jsou přibližně 4 šálky kávy.
foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek
