Cítíte se věčně bez energie a podráždění? Možná jste taky přibrali, trápí vás mozková mlha, máte oteklý obličej, a buď se vám nedaří usnout, nebo se v noci budíte. Ještě dřív, než byste se stihli objednat k lékaři, už by pro vás měli wellness influenceři TikToku zaručenou diagnózu: Vysoký kortizol!
Právě ten se teď stal kápem všech gangsterů, vinným téměř za všechno, od záškubů očních víček až po svědění kůže. Obvinit ho můžete prakticky za veškerý diskomfort a příznaky, které na sobě běžně pozorujete. Hashtag #HowToReduceCortisol sice nasbíral víc než milion zhlédnutí, ale endokrinologové se chytají za hlavu.
U chronického stresu je to naopak
Označení kortizolu jako něčeho „špatného“ je nespravedlivé a zavádějící. Tvrdí to alespoň docentka Katherine Tonksová, endokrinoložka ze Sydney Endocrinology. „Naše hormony se vylučují v cyklech se zpětnou vazbou. To znamená, že do nich nemusíme zasahovat, abychom byli zdraví,“ vysvětluje. „Co však musíme udělat, je umožnit našemu tělu podmínky pro zdravé fungování. Obecně platí, že naše tělo ví nejlépe, co potřebuje. Jinými slovy, pokud jste zdraví, rovnováha kortizolu nastane přirozeně a nemusíte si s tím vůbec lámat hlavu.“
Je velmi vzácné, aby lidé měli patologicky zvýšený kortizol. Dokonce ani u pacientů na jednotce intenzivní péče, kteří jsou v totálně stresových situacích, nejsou hladiny kortizolu tak vysoké. Ve skutečnosti je chronický stres příčinou spíše nízké hladiny kortizolu
Oblíbený TikTok sice nejspíš začal u dobré myšlenky, ale úplně ji překroutil. „Ano, kortizol je stresový hormon. Ano, když jsme v akutním stresu, hladina kortizolu se zvyšuje. Tělo ho potřebuje pro zdravou reakci na zvládnutí úzkosti,“ vysvětluje dál Tonksová. Nicméně papouškované hlavní tvrzení, že „chronický stres způsobuje vysokou hladinu kortizolu“ je podle lékařů nesmysl.
„Naše hladiny kortizolu nejsou vysoké poté, co jsme vystresovaní už třetí den v řadě. Je velmi vzácné, aby lidé měli patologicky zvýšený kortizol. Pokud ano, mívají diagnostikované onemocnění, jako je Cushingův syndrom nebo Addisonova nemoc. Dokonce ani u pacientů na jednotce intenzivní péče, kteří jsou v totálně stresových situacích, nejsou hladiny kortizolu tak vysoké. Ve skutečnosti je chronický stres příčinou spíše nízké hladiny kortizolu,“ dodává Tonksová.
Ideální hodnota neexistuje
Většina zaručených rad, jak snížit hladinu kortizolu, vám naštěstí nijak neublíží. Patří mezi ně dostatek spánku, relaxační techniky, snížený příjem kofeinu a univerzální potravinové doplňky, jako jsou například omega-3 mastné kyseliny. Problematičtější už je doporučování specifických doplňků, nebo dokonce léků na snížení kortizolu.
„Pokud jde o hladinu kortizolu, neexistuje univerzální řešení. Měl by se pohybovat v určitém rozmezí, ale vy můžete být přirozeně na jednom konci, zatímco váš kamarád na zcela jiných hodnotách, a je to v pořádku,“ vysvětluje Tonksová. „Když se vám podaří snížit hladinu kortizolu na úroveň někoho jiného, nemusí to pro vás znamenat nic, ale také se můžete najednou cítit hrozně.“
Hladiny nejsou závislé na věku ani pohlaví, a navíc kolísají i během dne. Ráno je hladina kortizolu nejvyšší, aby nás nabudil ke vstávání, a s večerem naopak klesá pro klidný spánek. Opět bez toho, abychom se museli starat, zda jsme vypili dostatek heřmánkového čaje a dali si po večeři doporučenou kapsli rybího tuku.
Kortizolový obličej
Další problém, který si můžete na sockách obratem sebediagnostikovat, je tzv. „kortizolový obličej“. Schválně si vezměte zrcátko a podívejte se do něj. Nepřipadá vám minimálně po ránu obličej trochu nateklý, nebo dokonce opuchlý?
Když se vám podaří snížit hladinu kortizolu na úroveň někoho jiného, nemusí to pro vás znamenat nic, ale také se můžete najednou cítit hrozně.
Extrémní variantou je tzv. měsíčkovitý obličej, kdy je obličej tak oteklý, že připomíná měsíc v úplňku. Tato nežádoucí proměna skutečně souvisí s kortizolem, ale opět velmi volně. Měsíčkovitým obličejem skutečně trpí pacienti s již zmíněným Cushingovým syndromem nebo jinými vážnými hormonálními poruchami. Častěji jde ale o vedlejší účinky silných nebo dlouhodobě podávaných kortikoidů. Postihnout může také uživatele steroidů.
Doktor Vijay Murthy, lékař funkční medicíny a spoluzakladatel společnosti Murthy Health, vyvrací pro magazín Health mýtus, že se s „kortizolovým obličejem“ probudíme jen kvůli tomu, že jsme už týden ve stresu z nové práce nebo z hádky s nejlepší kamarádkou:
„Chronická vysoká hladina kortizolu sice může vést k otokům obličeje, ty se ale projevují spíše u závažnějších endokrinních poruch než u každodenního stresu, který zažívá většina lidí. Takto dramatické změny obličeje stres u zdravých lidí opravdu nevyvolává.“
Pokud vás trápí oteklý obličej, častěji za ním stojí spíše tyto příčiny:
- Stravovací faktory: vysoký příjem soli může vést k zadržování vody a otokům
- Alergické reakce
- Některé léky, například steroidy, mohou způsobovat zadržování tekutin a tím otoky
- Jiné nemoci: otok obličeje mohou způsobit také onemocnění, jako je porucha štítné žlázy nebo onemocnění ledvin
- Nedostatek spánku
„Snížení příjmu soli pomáhá snižovat zadržování vody, a pití dostatečného množství vody odplavuje přebytečný sodík,“ říká Murthy a doporučuje před ukvapenými závěry nejdříve změnit stravovací návyky a dopřát si dostatek spánku. Pokud vás otoky trápí dál, konzultujte je raději s lékařem než se „specialisty“ na sociálních sítích.
S tím souhlasí i doktorka Tonksová: „Zkontrolujte své každodenní návyky. Dopřejte si dostatek spánku. Jezte nutričně vyváženou stravu. Omezte čas strávený u obrazovky před spaním a pijte dostatek vody. Pokud se stále cítíte unavení nebo se necítíte dobře, navštivte svého praktického lékaře a požádejte o vyšetření dalších věcí, jako je štítná žláza, hladina glukózy a železa.“
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek