Malé děti bývají nemocné poměrně často a rodiče nezřídka váhají, zda si poradí sami, nebo by bylo lepší zajet s dítětem k lékaři. V některých krajích je však lékařská dostupnost špatná a každá návštěva vyžaduje dojíždění na velkou vzdálenost. Čekárny také bývají zvláště na podzim a v zimě často přeplněné nemocnými dětmi, což zvyšuje riziko nákazy dalšími nemocemi. Jednoduše řečeno, přijdete s rýmou a na odchodu máte zaděláno na černý kašel.
Podobná situace nastává i při návštěvách pohotovostí. Mnoho lidí tam chodí zbytečně kvůli drobnostem, které nevyžadují okamžitou lékařskou pomoc, a tak jsou pohotovostní ambulance přetížené. Tento problém by mohla částečně vyřešit telemedicína, která je podle pediatra Radovana Sedláčka stále málo využívaná, což je prý škoda.
Jaké jsou nejčastější zdravotní problémy, které u dětí lze prostřednictvím telemedicíny efektivně řešit?
Jedná se o zdravotní obtíže, které rodiče znají ze svého každodenního života. Každý rodič to určitě zažil – dítě kašle dva dny, má zelenou rýmu, nebo mu teče hnis z očí. Může ho štípnout hmyz nebo se objeví neobvyklá vyrážka. Rodiče pak přemýšlejí, zda jít k obvodnímu lékaři a čekat hodinu v čekárně, nebo vyrazit o víkendu na pohotovost, kde to obvykle trvá ještě déle. Videokonzultační služba umožňuje rodičům spojit se s pediatrem během několika minut z pohodlí domova. Lékař může dítě prohlédnout přes videohovor a následně poradit, co si obstarat v lékárně a kdy je skutečně nutné vyrazit na osobní vyšetření. Rodiče tak ušetří čas a zdravotníci se mohou věnovat akutnějším případům.
Jaká jsou omezení telemedicíny ve srovnání s osobní návštěvou pediatra?
Vyšetření přes telefon nemůže a ani nechce nahradit komplexní pediatrické vyšetření. Pokud jde o závažný stav, který vyžaduje osobní ošetření, je nutné se k lékaři dostavit kdykoliv, ve dne i v noci. Telemedicína však poskytuje rodičům a dětem možnost dosáhnout na lékařskou konzultaci kdykoliv, kdy to potřebují.
Jak probíhá vyšetření dítěte na dálku? Co může lékař zjistit bez fyzického vyšetření?
Rodiče před samotnou konzultací vyplní, co dítě trápí, a mohou přiložit fotografie vyrážky, léků nebo lékařských zpráv. Lékaři je důkladně prostudují a následně proběhne videohovor. Díky přední kameře si lékař může dítě prohlédnout.
Související…
Reklama
Děti jsou dnes zvyklé, že na ně rodiče míří kamerou, takže lékař může zhodnotit, jak se dítě chová – zda je apatické nebo má problémy s dýcháním. S baterkou je možné podívat se dítěti i do krku. Lékař může rodiče požádat, aby jemně zmáčkli dítěti bříško, aby viděl, jestli reaguje bolestivě. Možností je opravdu hodně.
Kdy byste doporučil osobní návštěvu ordinace místo využití telemedicíny?
Kdykoliv máme podezření na vážnější akutní stav. Například při vážnějším poranění, zhoršujícím se stavu, jako je dušnost nebo sípání po několika dnech kašle. Důvodem jsou také poruchy vědomí nebo horečky, trvající déle než 48 hodin. Mezi důvody pro osobní návštěvu patří i chronické stavy, jako jsou dlouhodobé průjmy nebo bolesti břicha, kloubů či hlavy. Online lékař může po vyslechnutí anamnézy poradit další postup, ale praktický lékař, který dítě dobře zná, by měl rozhodnout o laboratorních testech nebo potřebných vyšetřeních specialistou.
Mohou starší děti využívat telemedicínu samy?
Během hovoru by měl být přítomen jejich zákonný zástupce – rodič, prarodič nebo pěstoun. U dětí starších 18 let to není nezbytné. Adolescenti ve věku 15–18 let mohou své problémy konzultovat i sami, pokud se jedná o citlivé téma, které nechtějí řešit s rodiči. Naši lékaři však vždy upozorní, že by rodiče měli o problému vědět, a snaží se dospívajícího navést k tomu, aby se jim svěřil.
Proč podle vás stále tak málo lékařů telemedicínu využívá? A co k tomu vedlo vás?
Myslím, že problém je částečně ve zkostnatělosti systému, který telemedicínu příliš nepodporuje. Bylo by skvělé, kdyby online konzultace dostaly podporu státu nebo krajů, jako tomu je například v Jihočeském kraji, kde funguje online pohotovost v rámci krajské nemocnice. Lidé ji mohou využívat a ulevit tak přetíženým zdravotnickým zařízením. Na nápad vytvořit doktoronline.cz mě přivedla pandemie COVID-19, kdy jsme mnoho pacientů konzultovali na dálku a zjistili, že ve velkém procentu případů můžeme dosáhnout stejného efektu jako při osobní návštěvě.
Může se stát, že rodič podcení příznaky dítěte, využije telemedicínu, ale přitom by byla potřeba osobní návštěva lékaře? Do jaké míry lze toto odhadnout?
Samozřejmě se to může stát, ale právě proto je na „druhé straně“ videohovoru profesionál, který by měl situaci zhodnotit a upozornit rodiče na to, že už je opravdu potřeba osobní návštěva lékaře.
Pediatrická péče bude čím dál tím méně dostupná a jednou z možností, jak zajistit základní péči v periferních regionech, jako je například Jesenicko nebo Ústecko, bude online péče. V takových oblastech může být cesta k lékaři i 50 km dlouhá.
Navíc lékař poradí, při jakém vývoji stavu je třeba lékařskou prohlídku vyhledat. Telemedicína si neklade za cíl vyléčit všechny pacienty na dálku. Jejím cílem je zpřístupnit lékařskou konzultaci kdykoliv a kdekoliv, kde ji pacienti potřebují.
Vidíte v budoucnu prostor pro rozšíření telemedicíny v pediatrické praxi?
Průměrný věk praktických lékařů pro děti a dorost v ČR vzrostl na 60–65 let. Pediatrická péče bude čím dál tím méně dostupná a jednou z možností, jak zajistit základní péči v periferních regionech, jako je například Jesenicko nebo Ústecko, bude online péče. V takových oblastech může být cesta k lékaři i 50 km dlouhá. Telemedicína by mohla pomoci, aby pacienti museli tuto cestu absolvovat jen v nezbytných případech.
Jaké máte vy osobně zkušenosti s přístupem rodičů k telemedicíně? Využívají ji dostatečně?
Telemedicínu používám pro své pacienty už třetím rokem a lidé si ji nemohou vynachválit. Díky online komunikaci se zásadně zlepšila kvalita poskytované péče a pro nás zdravotníky je to velice komfortní.
Pojďme také zmínit nevýhody telemedicíny nebo upozornit na její limity.
Největším limitem je momentálně to, že se jedná o službu placenou. Bohužel stát a pojišťovny zatím tyto projekty nepodporují.
Myslíte si, že by telemedicína měla fungovat lépe i v rámci pohotovostních služeb?
Určitě. Jak jsem již zmínil, v Jihočeském kraji už funguje pilotní program pro krajskou nemocnici. Moje představa je, že lidé chystající se na pohotovost by mohli projít videokonzultací. Lékař by buď doporučil návštěvu pohotovosti, nebo by rozhodl, že akutní ošetření není nutné, a poradil další postup. Tím by se ulevilo přeplněným pohotovostem a pacient by ušetřil čas i peníze.
foto: se svolením Radovana Sedláčka, zdroj: Autorský článek
