I když si málokdy dechu všímáme a máme pocit, že prostě dýcháme tak nějak přirozeně, zajímavé je, že o něm docela dost namluvíme. Když máme vyhrocené emoce, nejdeme v řeči o dechu pro patos daleko. „Tajil se mu dech, nemohl popadnout dech, přerývaně dýchal,“ a to bychom mohli pokračovat. Přitom málokdo s dechem umí pracovat.
Jak je možné, že nedýcháme správně, když je to něco, co děláme od narození? Dech je sice přirozený, ale ne vždy vědomý. Problém je v tom, že jsme často stažení a v tu chvíli dýcháme povrchně. „V józe a pránájámě je dech vnímán jako nositel prány, životní energie. Pokud tedy dýcháme mělce, proudění této energie je omezené,“ popisuje pro Flowee Lenka Polakovičová, lektorka dechové jógy. „Všechny nástroje, které používám, nám v jemnosti otevírají dveře ke všemu, co už dávno nosíme uvnitř. Kultivují propojení s tělem, dechem, životní energií, vedou nás k jádru, podstatě, otevřenosti, umožňují vědomou transformaci,“ říká.
Problém je v tom, že jsme v sobě energetické cesty uzavřeli. Mnoho lidí má stažený hrudník, napjaté svaly a omezenou schopnost plného nádechu. K tomu se přidává i latentní stres, který v těle vytváří napětí a brání hlubokému dechu. „To znamená, že ačkoliv dýcháme, nevyužíváme plný potenciál dechu – ani fyzicky, ani energeticky,“ doplňuje.
Vědomý nádech uvolňuje sevření
Většina lidí dýchá pouze do plic, nikoli do břicha. Správné dýchání je však především vědomé a hluboké. Nejde ani tolik o mechaniku dechu, ale spíše o to, jak vnímáme samotný dech a jak jsme schopni uvolňovat vnitřní napětí. „A právě v tom tkví síla dechu – vědomým a hlubokým nádechem můžeme vytvořit prostor tam, kde jsme sevření, skrze dech se uvolňovat. Hlubokým dechem aktivujeme tu část nervového systému, která je spojená s klidovým stavem a relaxací,“ vysvětluje Lenka Polakovičová.
Reklama
Špatné dýchání nám bere energii a přináší řadu zdravotních neduhů, například může být příčinou chronické únavy a snížené pozornosti. Předčasně stárneme, trpíme nervozitou a nespavostí. Dalšími dopady jsou špatné trávení a zimomřivost. „Kvalitní dechové cvičení vám doslova zachrání život a vrátí mládí,“ je přesvědčen také fyzioterapeut Richard Jisl. Jakmile se naučíme správně dýchat, budeme cítit více energie a lépe budeme zvládat stres. Správné dýchání by nás mělo vrátit do našeho středu, tedy do rovnováhy, a my budeme více propojeni sami se sebou.
„Síla dechu je v jeho dostupnosti. Je to nástroj, který máme neustále k dispozici, aniž bychom si to uvědomovali. Dýcháme automaticky, bez přemýšlení, ale jakmile začneme dechu věnovat vědomou pozornost, otevírá se nám obrovský potenciál. Vědomý dech nám dává možnost ovlivňovat svůj vnitřní stav – můžeme se s ním zklidnit, nabudit, soustředit nebo prohloubit spojení sami se sebou,“ dodává Lenka Polakovičová.
Dýcháme jinak na jaře a jinak na podzim
S dechem pracují zejména lektoři jógy, o které se hovoří jako právě o jednom velkém dechovém cvičení. Rytmus dechu se během dne mění. „V průběhu dne se mění dominance jedné nosní dírky zhruba ve dvouhodinových intervalech.
Dech můžeme přizpůsobit tomu, co zrovna potřebujeme – pokud cítíme únavu, můžeme se jím povzbudit, pokud jsme přetížení, můžeme se jím zklidnit. Ať je roční období jakékoli, klíčem je vědomá práce s dechem a jeho přirozený rytmus.
V jógové teorii je levá nosní dírka spojena s jinovou energií, intuicí, klidem, ochlazováním a pravá s energií jangovou – aktivitou, logikou, zahříváním,“ popisuje Lenka Polakovičová. Navíc ráno dýcháme pomaleji, s rostoucí aktivitou se dech zrychluje a večer opět zpomaluje.
A dýchání se mění i v průběhu ročních období. V zimě dýcháme mělčeji a častěji, na jaře se dech prohlubuje. V létě je pomalejší a podzim je podle čínské medicíny spjat s energií plic. Funkce plic se během podzimních měsíců zvyšuje. Jsou zodpovědné za výživu a pocit uvolnění, protože nasávají čistý čerstvý vzduch do těla a poté se uvolňují s výdechem.
Prudké vydechování není pro lidi s nemocným srdcem
A podle toho bychom měli k práci s dechem přistupovat. V chladnějších měsících můžeme využívat zahřívací techniky jako udždžájí, dýchání skrze hlasovou štěrbinku, nebo kapálabhátí, které podporují energii a vnitřní teplo. Naopak v létě se hodí ochlazující techniky jako šitalí, u které sice budeme vypadat trochu podivně, protože je u toto potřeba vyplazený jazyk lehce srolovaný, ale určitě vás to ochladí. Pomáhá také dech levou nosní dírkou. „Celkově platí, že dech můžeme přizpůsobit tomu, co zrovna potřebujeme – pokud cítíme únavu, můžeme se jím povzbudit, pokud jsme přetížení, můžeme se jím zklidnit. Ať je roční období jakékoli, klíčem je vědomá práce s dechem a jeho přirozený rytmus,“ dodává Lenka Polakovičová.
Lenka Polakovičová. (foto: se svolením Lenky Polakovičové)
Při práci s dechem je dobré se soustředit na dobu výdechu, který by měl trvat dvakrát déle než nádech. Velmi svéráznou metodou je tzv. Kapálabháti, kde dýcháte i vydýcháváte velmi rychle a prudce. „Cvičení je celkově aktivizující, provádí mimo jiné masáž břišní dutiny. Uvolňuje průchodnost dýchacích cest tím, že posouvá hleny směrem z plic,“ uvádí Fakulta sportovních studií Masarykovy univerzity a varuje, že tento specifický cvik není vhodný provádět při oslabení plic, probíhajících očních a ušních onemocněních, vysokém krevním tlaku, závratích a nemocích srdce. Přesný návod, pokud chcete jógové rozdýchávání vyzkoušet, naleznete zde.
Záleží na každém nádechu
Dech je k životu logicky potřeba. Nejde však jen o jeho přísun – dokáže zázraky, když se s ním naučíme pracovat. Klíčem je pravidelnost. Čím více se vědomému dechu věnujeme, tím hlouběji se propojujeme sami se sebou.
