Dvacetiletá Karolína pochází z Brna, má ráda děti a jejím snem je stát se učitelkou. Všechno šlo podle plánu, v osmnácti letech jí ale lékaři oznámili, že se narodila se dvěma dělohami. Co všechno to pro Karolínin život znamená a jak se s tím vyrovnala? Změnila se nějak její představa mateřství? Karolína otevřeně vypráví o výzvách i nadějích, které ji na její cestě provází.
Kdy jste zjistila, že máte dvě dělohy? Bylo to náhodné zjištění, nebo jste měla nějaké obtíže, které vedly k diagnostice?
Na gynekologii jsem šla poprvé kvůli silně bolestivé menstruaci. Bylo mi asi patnáct a byl to první školní den na střední. Na zdvojenou dělohu jsem ale přišla až v osmnácti, když jsem šla na běžnou preventivní prohlídku. Paní doktorka mi tehdy oznámila, že mám srostlou dělohu, což je samo o sobě neobvyklé. Chtěla jsem znát názor ještě dalšího odborníka, a tak jsem šla ještě k lékaři, který měl skvělé reference. Ten mi řekl, že mám dělohy dvě.
Jak vám lékaři tuto diagnózu vysvětlili? Co mít dvě dělohy znamená pro vaše zdraví a každodenní život?
Řekli mi, že s tím normálně žiju už osmnáct let, aniž bych o tom věděla. Mám vlastně dvě půlky dělohy, takže jsou menší. Funkční je hlavně ta větší, ale otěhotnět můžu i do té menší. Riziko potratu je ale vyšší, takže mě v těhotenství budou pravděpodobně více sledovat. Děloha se však postupně roztahuje, takže po jednom potratu by šance na donošení dalšího těhotenství měla být vyšší.
Související…
Reklama
Změnilo vám to plány? Přemýšlíte o tom, že byste měla otěhotnět dříve?
Ano, původně jsem plánovala nejdřív dostudovat, zajistit si stabilní práci a mít dítě až kolem třicítky. Ale paní doktorka mi řekla, že bych neměla čekat. Ideálně bych měla otěhotnět co nejdřív. Jenže teď to není možné – nemám ještě ani odpracované měsíce na to, abych měla nárok na mateřskou. Takže bych chtěla nejdřív pracovat a našetřit si. Navíc i můj přítel ještě studuje. Možná bych pak šla na kombinované studium, abych zvládala mateřství i školu zároveň.
Jaký vliv má tato diagnóza na vaši menstruaci? Probíhá vše standardně, nebo jsou zde nějaké komplikace?
Menstruaci mám pravidelnou, ale bolesti jsem dřív řešila antikoncepcí. Bylo to takové schůdné řešení. Zkoušela jsem různé formy: prášky, náplasti i antikoncepční kroužek. Jenže jsem s tím měla problém, často jsem zapomínala prášky brát nebo včas měnit náplasti a kroužek. Nakonec jsem se naučila fungovat i bez antikoncepce. Když mě to bolí, vezmu si paralen nebo jiný prášek.
Takže už nemáte tak silnou a bolestivou menstruaci jako dřív?
Dá se říct, že jsem se s tím naučila lépe fungovat. Ale dřív mě to opravdu na pár hodin vyřadilo z provozu a pamatuji si, že bolesti byly hodně silné.
Navrhovali vám lékaři nějaký chirurgický zákrok?
Zatím jsem podstoupila jen diagnostickou laparoskopii, kde mi nic nedělali. Teď mě čeká ještě hysteroskopie – kamerkou se podívají přímo do dělohy. Před pár měsíci jsem měla velké bolesti v podbřišku, hlavně na pravé straně.
Obvykle dochází k synchronizaci začátku menstruace v obou dělohách, protože hormonální signály ovlivňují obě části současně.
Moje gynekoložka mi tehdy navrhovala odstranit jednu dělohu, ale chtěla zase slyšet ještě jiný názor, protože je to velká operace. Jiný, zkušenější lékař mi pak řekl, že odstranění v žádném případě nedoporučuje. Kdyby se totiž těhotenství uhnízdilo v té zbývající děloze, mohla by tkáň kvůli zúžení prasknout, jak by plod rostl.
Změnila tedy tato diagnóza váš pohled na rodičovství? Zmiňovala jste, že byste zvolila kombinované studium, souhlasí s tím váš přítel? Jak se k tomu postavil?
Když jsem se to dozvěděla, chvilku mi trvalo, než jsem si v hlavě srovnala, že doba, kdy se stanou matkou, přijde kvůli mé diagnóze oproti mým původním plánům nejspíš mnohem dříve. Vlastně jsem musela rychleji dospět a uvědomit si, co od života chci, a to samé jsem potřebovala i od svého přítele. Nemám čas čekat, až se na rodičovství bude cítit za pár let. Potřebovala jsem znát jeho názor hned. Naštěstí se s tím také dokázal srovnat a hodně mě podpořil. Nebylo to pro něj jednoduché, pořád ještě studuje a v jeho okolí jsou hlavně studenti, kteří děti zatím vůbec neřeší. Ale zvládli jsme to spolu.
Jak jste spolu dlouho?
Jsme spolu dva roky. To, že mám dvě dělohy, jsem se dozvěděla jen pár měsíců poté, co jsme spolu začali chodit, takže to věděl poměrně brzy.
Sdílíte svou diagnózu s kamarádkami, rodiči, hledáte informace na internetu?
Ano, sdílím to s ostatními. Vědí o tom rodiče, kamarádky… Když jsem chyběla ve škole, spolužáci se ptali, takže jsem jim to vysvětlila. Snažím se ale vyhýbat rozhovorům s lidmi, u kterých bych mohla narazit na nepochopení, hlavně se starší generací nebo s křesťansky založenými lidmi. Mám obavy, že by to mohli vnímat jinak. Informace si samozřejmě hledám i na internetu, tohle téma mě hodně zajímá. Pátrala jsem třeba po tom, jestli lidé mohou mít i jiné zdvojené orgány, a zjistila jsem, že je to docela časté – ale spíš u těch „vedlejších“ orgánů. Na případy dvou srdcí nebo plic jsem nenarazila.
Napadla vás myšlenka, že by to třeba nešlo přirozeně?
S touto variantou tak nějak počítám. Raději se na to připravím dopředu, než abych pak byla zaskočená. Pokud by to přirozeně nešlo, podstoupila bych klidně umělé oplodnění. A kdyby nevyšlo ani to, jsem smířená s možností adopce.
Mrzí mě, že slova jako „menstruace“ nebo „gynekologie“ často vyvolávají trapné ticho nebo pohrdavé poznámky.
Jak vás to ovlivnilo po psychické stránce?
Dřív jsem z toho byla víc ve stresu. Teď už to beru s větším nadhledem a občas si z toho dělám legraci.
Zmínili se lékaři, zda to může být dědičné?
Nikdo mi nic takového neřekl a v naší rodině o žádných zdvojených orgánech nevím. Ale je pravda, že ne u každého se to hned odhalí, takže těžko říct.
Upozornili vás lékaři na nějaká jiná rizika v souvislosti se dvěma dělohami?
Protože mám dvě dělohy, každá z nich má svůj vlastní děložní čípek. Uvažovala jsem proto o očkování proti rakovině děložního čípku a chtěla bych to ještě probrat se svým lékařem. Přijde mi to jako rozumné opatření.
Ještě mě napadá, tedy zcela teoreticky, je možné, že byste mohla otěhotnět do obou děloh?
Na to jsem se ptala při laparoskopii a prý ano. Mohla bych mít „dvouděložní“ dvojčátka. Ale protože ta druhá děloha je výrazně menší, nejspíš by to druhé miminko nemělo šanci na donošení.
Jak společnost podle vás vnímá ženy s podobnými diagnózami?
Upřímně, konkrétně u tohoto tématu mi moc nezáleží na tom, co si lidé myslí. Myslím si, že ženy s podobnou diagnózou se o tom nestydí mluvit, alespoň většinou. Každopádně žádnou takovou osobně neznám, takže nemůžu mluvit za všechny. Co bych ale určitě chtěla, je, aby se víc normalizovala témata jako gynekologie, menstruace a vůbec ženské zdraví. Přijde mi, že se o tom pořád mluví jen potichu, skoro jako by to bylo něco nepatřičného.
Ještě předtím, než mi tuhle diagnózu potvrdili, jsem se i já sama styděla. Styděla jsem se říct, že jdu na gynekologii, nebo že mám měsíčky. Jako by to bylo něco, co musím tajit, přitom je to naprosto přirozené. Mrzí mě, že slova jako „menstruace“ nebo „gynekologie“ často vyvolávají trapné ticho nebo pohrdavé poznámky. Chtěla bych, aby se tohle změnilo, aby se o tom mluvilo otevřeně a bez ostychu. Protože čím víc se o tom bude mluvit, tím víc si lidé uvědomí, že je to prostě součást života.
Jak to vidí lékař?
Na názor jsme se zeptali Markéty Matouškové, primářky gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Slaný.
Mohou ženy se dvěma dělohami menstruovat z každé zvlášť v jiné době, nebo je to spíše synchronizované?
Menstruační cyklus je řízen hormonálně, především funkcí vaječníků, hypofýzy a hypotalamu. Obvykle dochází k synchronizaci začátku menstruace v obou dělohách, protože hormonální signály ovlivňují obě části současně.
Je možné, aby žena se dvěma dělohami otěhotněla dvakrát, třeba s odstupem několika týdnů?
Teoreticky je otěhotnění možné z obou vaječníků, přičemž vajíčka se mohou uvolnit z jednoho nebo z obou vaječníků současně, maximálně však s rozdílem několika hodin. Představa, že by v jedné děloze rostl například tříměsíční plod a ve druhé by došlo k novému těhotenství, není reálná.
MUDr. Markéta Matoušková
Po maturitě nastoupila na 2. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, současně pracovala jako sanitářka ve slánské nemocnici. Po promoci v roce 1997 pak nastoupila na Gynekologicko-porodnické oddělení nemocnice Kladno. Přechodně pracovala také jako lékařka kliniky fetální medicíny Gennet Praha, kde nabrala zkušenosti v oblasti ultrazvukové diagnostiky fetální medicíny. Profesní kroky ji nakonec zavedly do nemocnice v rodném Slaném, zprvu na pozici zástupkyně primáře Gynekologicko-porodnického oddělení a od roku 2015 zde převzala primariát. (foto: se svolením Markéty Matouškové)
Pokud by došlo k otěhotnění v obou dělohách, považovalo by se to z lékařského hlediska za těhotenství s dvojčaty?
Ano, pokud by došlo k oplodnění v obou dělohách současně, pohlíželo by se na to jako na vícečetné těhotenství, i když by se plody vyvíjely odděleně, každé v jedné děloze.
Setkala jste se osobně s pacientkou se dvěma dělohami?
Ano, ve své ordinaci se starám i o pacientku s touto vrozenou vadou. Díky kvalitnímu ultrazvuku dnes není problém takovou anatomickou zvláštnost odhalit a sledovat.
