Při zpracování vizuálního vstupu náš mozek aktivuje různé oblasti pro rozpoznávání obličejů, částí těla, scén a objektů. Vědci z Univerzity v Lovani v Belgii zjistili, že mozek lidí, kteří se narodili slepí, dokáže obdobným způsobem rozpoznávat stejné kategorie.
Náš mozek potřebuje pouze zlomek vteřiny na to, aby rozpoznal, co vidíme. Tato bleskurychlá akce se odehrává ve ventrální temporální kůře – v tzv. vizuálním mozku. Tato část je rozdělena do menších oblastí, z nichž každá rozpoznává určitou kategorii pozorovaných jevů – tváře, části těla, scény a objekty. Vědci už dlouho uvažovali, zda se s touto vizuální mapou již rodíme, nebo zda se vyvíjí až v závislosti na sledovaných vjemech.
Nový pohled na vizuální informace
Výzkumníci z Katolické univerzity v Lovani provedli experiment s lidmi, kteří se narodili slepí – někteří z nich dokonce neměli oční bulvy, a proto nikdy nezpracovali žádné vizuální informace. Tito účastníci pak naslouchali zvukům ze čtyř kategorií: tvář byla reprezentována smíchem a líbáním; části těla byly symbolizovány kroky a tleskáním, scény byly vyjádřeny zvuky lesa a pláže a objekty byly převedeny na zvuky hodin, pračky a auta. Mezitím skener měřil aktivitu mozku nevidomých.
„Zjistili jsme, že nevidomí jedinci také vytvářejí mapy v části mozku, která zpracovává vizuální informace,“ řekl profesor z Laboratoře biologické psychologie Hans Op de Beeck. „Jejich mozek reaguje jinak na každou kategorii. To znamená, že rozlišuje mezi jednotlivými skupinami, a to přesto, že nikdy neměl žádný vizuální vstup.“
Vidění prostřednictvím zvuků
Na tato zjištění navázali vědci z Hebrejské univerzity, kteří rozvinuli techniku, jež trénuje rozlišování různých kategorií v mozku a učí tak nevidomé jedince „vidět pomocí zvuků“. Ve svých studiích profesor Amedi a jeho kolegové naučili slepé účastníky pracovat se smyslovým substitučním zařízením – jedná se o neinvazivní smyslovou pomůcku, která nevidomým zprostředkuje vizuální informace prostřednictvím stávajících smyslů. Všechny vizuální kategorie byly pomocí přístroje převedeny na specifické zvuky, které se účastníci učili interpretovat. Nejčastěji šlo o nákresy objektů, fotografie, videa, a dokonce i písmena. Po několika desítkách hodin tréninku vizuálních center mozku slepí získali komplexní představu o prezentovaném jevu a dokázali zcela novým způsobem zpracovávat složité obrazy, vnímat videa, a dokonce i číst.
foto: Shutterstock
