fbpx

Zveřejněno: 17. 9. 2017

Živočišné druhy v přírodě se mimo jiné determinují podle pro ně typického druhově specifického DNA. Stejně tak člověk. Pokud bychom ale podrobili naše tělo analýze, zjistili bychom, že 99 % našeho DNA není vůbec lidské. Tak kdo tedy vlastně jsme?

Ano, celková porce lidského DNA v našem těle představuje pouhé 1 %. 99 % je mikrobiálního původu. A to není vše. Náš organismus obsahuje trilióny buněk, ale jen 10 % z nich jsou lidské. Je asi znovu těžko představitelné, že 90 % vašich buněk tvoří buňky mikrobiální.

Co jsou tyto mikroskopické organismy zač a kde se nacházejí? Žijí s námi od počátku naší evoluce, vyvíjí se s námi a naprostá většina se nachází v našem trávicím traktu, od úst až po konečník. Nacházejí se ale také na všech našich sliznicích, ať už jde o dýchací a močové cesty, jsou na kůži, v gynekologické oblasti a celkem tvoří masu o hmotnosti až 2 kilogramy.

shutterstock 464751485

Mikrobiom představuje zásadní výbavu lidského těla důležitou pro život

Zapomenutý orgán

Po celém světě se vědci snaží o jejich detailní identifikaci (Human Microbiome Project), a přesto jich 99 % stále neznáme. Jedno už dnes ale víme, tento doslova zapomenutý orgán je extrémně důležitý pro fungování celého organismu.

V prvé řadě reguluje imunitní systém, jeden z nejdůležitějších obranných systémů, reguluje ale také hormonální systém, zaručuje vstřebávání všech důležitých výživných látek a dokonce se zjistilo, že ovlivňuje naši náladu, chování a pomáhá tvořit až 95 % takzvaných neurotransmiterů - přenašečů informací v nervovém systému.

Občanská válka

Pokud v těle existuje takovéto společenství s obrovským vlivem na fungování organismu, nemá to náhodou co do činění se současnou epidemií chronických civilizačních nemocí, obezity, autismu, dokonce onkologie?

Buďte si jistí, že ano. Vyhlásili jsme jim totiž v minulém století válku. V době, kdy nás hlavně z důvodu špatných hygienických podmínek kosily infekce, došlo k objevu antibiotik a vývoji vakcín. Skvělý počin, který zachránil nespočet životů.

Tak proč se to v 21. století obrací proti nám? Protože se změnila doba, antibiotika se extrémně nadužívají, očkovacích látek přibývá a strava je plná herbicidů, fungicidů, pesticidů a také antibiotik.

shutterstock 544348294

Antibiotika už nejsou tak účinná, je to kvůli době, ve které žijeme

Spolubojovníci umírají a odcházejí

Co je tohoto trendu skoro 90 let po objevení penicilínu výsledek? Extrémní snížení pestrosti druhů mikroorganismů v nás. Vznik rezistentních kmenů vůči prakticky všem druhům antibiotik. Tato nízká pestrost neboli diverzita se dnes považuje jako jeden z hlavních faktorů vzniku epidemie civilizačních nemocí.

Důvodem je právě narušení citlivé rovnováhy mezi tímto společenstvím, imunitním a nervovým systém s následnou poruchou regulace dalších důležitých systémů včetně hormonálního. Takže není náhoda, že ordinace jsou plné lidí s cukrovkou, metabolickým syndromem, psychickými poruchami, onemocněními srdce a cév. Navíc bohužel přibývá nemocí dětí, včetně autismu a obezity.

Je už pozdě?

Není. Ale musíme udělat všechno pro to, aby nás naši malí přátelé vzali na milost. Lze toho docílit především změnou ve způsobu stravování a antistresovými technikami. Je to právě stres, který jim výrazně škodí, a to skrze napětí autonomního nervového systému a v důsledku nadměrné tvorby stresového hormonu kortizol.

Každá negativní myšlenka a každý průmyslově zpracovaný nekvalitní potravinářský výrobek jim ubližuje. Mají sice s námi svatou trpělivost, ta ale není nekonečná. Závěrem přímo poznatek z mé praxe, a to ze speciálního testování stolice tohoto mikrobiálního společenství a jeho poruch. Při přítomnosti prakticky jakékoliv chronické civilizační nemoci, včetně onkologie, byl výsledek testu střevního mikrobiomu vždy alarmující - nízká pestrost kmenů, porucha vstřebávání živin, zvýšená propustnost střevní sliznice, zánět, občas detekce parazitární zátěže.

Neveďte válku a vyhlaste mír. Mějte rádi nejen sebe, ale i své mikroskopické přátele, dejte jim správnou potravu a netrapte je zbytečnými starostmi. Příště se můžete těšit na více specifické téma, z důvodu četnosti návštěv v mé ordinaci a častých dotazů bude tématem štítná žláza.

foto: Shutterstock

Tipy redakce

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...