Spánek s domácími mazlíčky je v Česku poměrně obvyklým jevem a jinak tomu není ani v jiných zemích, například v Americe. Podle průzkumu American Pet Products Association spí v postelích svých majitelů téměř polovina psů. Jak může spaní se čtyřnohým miláčkem pomoci našemu zdraví, a kdy bychom mu naopak měli přístup do postele zakázat?
Je zdravé sdílet lože s chlupáčem? Podle Dereka Damina, alergologa a imunologa z Louisville, minimálně pro alergiky a astmatiky rozhodně ne. „Takoví jedinci by se psem neměli ani spát ani ho nechávat v ložnici,“ říká nekompromisně. Navzdory důraznému varování však přiznává, že většina milovníků zvířat nemá srdce svého mazlíčka z postele vyhnat ani tehdy, když zjistí, že jsou alergičtí. „V některých případech se u těchto lidí nakonec vyvine tolerance na zvířecí srst,“ odhaluje Derek zajímavou informaci.
Nejste alergičtí? Pse, hurá do postele!
„Pokud nejste alergičtí, neexistuje žádný důvod, proč byste si psa nemohli vzít do postele,“ uklidňuje milovníky zvířat Damin, který již několik let sdílí lůžko s miniaturním jezevčíkem. „Je to naprosto v pořádku, pokud neruší váš spánek,“ dodává.
Když spí pes ve vaší posteli, dává vám najevo svou důvěru.
Když se pes roztahuje a škrábe
Každý majitel domácího mazlíčka však potvrdí, že s rušením spánku to není vždycky úplně ideální. Studie provedená střediskem Mayo Clinic Disorders Center zjistila, že asi polovina účastníků měla psa nebo kočku. 53 % z nich přitom uvedlo, že zvířata nějakým způsobem ruší jejich noční klid.
„Některé pacienty jsem kvůli jejich problémům s nespavostí navštívila doma, abych zjistila, co je příčinou. Nakonec se ukázalo, že mají psa, který je celou noc škrábe,“ říká Lisa Shivesová, MD, lékařka a ředitelka Northshore Sleep Medicine, spacího centra nedaleko Chicaga. Na základě této zkušenosti doporučuje, aby lidé, kteří mají problémy se spánkem, svého lékaře vždy na začátku spolupráce seznámili se skutečností, že mají v domácnosti zvíře.
Blahodárné účinky na spánkový režim
Na jedné straně mohou být domácí mazlíčci zodpovědní za potíže se spánkem, na straně druhé s ním mohou pomoci. Že je to hloupost? Podle doktorky Shivesové, která prý sama tráví noci se svým psem, rozhodně ne. Dokonce tvrdí, že pro lidi, kteří netrpí žádnými problémy, je dobré psovi vstup do ložnice povolit. „Existuje mnoho zdravotních benefitů, které spánek se psem přináší,“ říká Lisa a dodává, že někteří lidé právě díky tomu mohou cítit větší klid a bezpečí.
Spánek se psem vám dodá pocit klidu a bezpečí.
A co sex?
Jak je to ale s otázkou důvěrností? Může pes v naší posteli nějakým způsobem zasahovat do sexuálního života? Podle Elizabeth a Charlese Schmitzových, odborníků na lásku a manželství a autorů knihy Golden Anniversaries: The Seven Secrets of Successful Marriage, může a nemusí.
„Mnoho našich klientů, harmonických párů, má domácí mazlíčky, se kterými spí,“ říká Elizabeth Schmitzová. To, jak se jednotlivci vypořádávají s otázkou intimity, se ale podle jejích slov liší. „Někteří lidé nechtějí, aby je zvíře vidělo při sexu. Jiným to naopak nevadí.“
Další důležitou věcí je, že zvíře by si v noci nemělo lehat mezi pár. „Objetí, držení se a doteky jsou velmi důležité,“ říká Elizabeth. „Jedná se o jedno ze sedmi tajemství úspěšného manželství. Je dokonce důležitější než sex.“
Dominantní psi nemají v posteli co pohledávat
Mezinárodně uznávaná kynoložka a psí trenérka Victoria Stillwellová tvrdí, že pokud pes nemá žádné problémy s chováním, pak není důvod, proč by s vámi nemohl sdílet lože. Z jeho pohledu se dokonce jedná o kompliment. „Psi spí jen s lidmi nebo dalšími psy, jimž důvěřují,“ říká k tomu Stillwellová, hvězda televizního pořadu Já nebo pes.
Agresivní a dominantní jedinci z řad psů (a možná i lidí) naopak nemají ve vaší posteli co pohledávat. To se ostatně vymstilo jednomu páru, s nímž Victoria pracovala. Ten spal se třemi obřími samci mastifa. Jeden z nich ale začal pravidelně nevysvětlitelně vrčet, když se batole dotyčných přiblížilo k posteli. Hlídal si své území? Stillwellová situaci vyřešila jednoduše. Koupila tři ohromné psí pelechy a naučila psy, aby z postele na povel slezli.
„Udělejte z příkazů hru a používejte hodně chvály a mazlení. Následně psovi nevěnujte pozornost na posteli, ale jen na zemi,“ radí. Co se týče mastifů z příběhu, naučili se sice na povel z postele seskočit, trvalo ale nejméně dva týdny, než do ní přestali lézt úplně. „Budete mít pár bezesných nocí,“ vzkazuje Stillwellová všem, kdo řeší podobné potíže. „Ale musíte to vydržet,“ dodává.
