Martin dokázal vystudovat střední i vysokou školu, chodil do práce a plnil povinnosti. Pro okolí mohl působit jako člověk, který má svůj život pod kontrolou. Jenže za tímto zdánlivě normálním fungováním se skrývala léta úzkostí, depresí a sebevražedných myšlenek. Zkoušel psychoterapii, psychiatrickou léčbu i několik různých antidepresiv, ale úleva stále nepřicházela.
Jeho zkušenost zachytila reportáž Českého rozhlasu z Centra duševní rehabilitace v Berouně. Martin se s psychickými obtížemi potýkal od dospívání a odbornou pomoc vyhledal ve 23 letech. Běžná léčba však nepřinášela očekávané zlepšení. Zlom nastal až po nasazení esketaminu.
Když dvě antidepresiva nestačí
U většiny běžně předepisovaných antidepresiv se účinek rozvíjí postupně. Léky ovlivňují především systémy mozkových přenašečů, jako jsou serotonin a noradrenalin, které se podílejí na regulaci nálady. Některým pacientům pomůže první přípravek, jiní potřebují změnit dávkování, lék nebo léčebný postup.
Existují však lidé, u nichž se ani po opakovaných pokusech nepodaří dosáhnout dostatečného zlepšení. Odborníci v takovém případě mohou hovořit o léčebně rezistentní depresi. Obvykle se tím rozumí stav, kdy pacient během současné depresivní epizody dostatečně nereagoval alespoň na dvě vhodně zvolená antidepresiva užívaná v odpovídající dávce a po dostatečně dlouhou dobu.
Označení rezistentní neznamená nevyléčitelná.
Označení rezistentní přitom neznamená nevyléčitelná. Pro psychiatra je signálem, že je potřeba znovu zhodnotit diagnózu, dosavadní léčbu a další možnosti. Česká psychiatrická doporučení počítají například s úpravami farmakoterapie, psychoterapií, elektrokonvulzivní léčbou a u vhodných pacientů také s ketaminem nebo esketaminem.
Nosní sprej, který ovlivňuje jiný systém v mozku
Esketamin je látka příbuzná ketaminu, známému mimo jiné z anesteziologie. V psychiatrii se používá ve formě nosního spreje pod obchodním názvem Spravato. Při léčbě rezistentní deprese se v EU používá společně s antidepresivem ze skupiny SSRI nebo SNRI.
Zatímco tato antidepresiva ovlivňují především serotonin a noradrenalin, esketamin působí na receptory NMDA spojené s glutamátovým systémem. Zasahuje tak do jiného způsobu přenosu signálů mezi nervovými buňkami. Nejde tedy jen o další přípravek se stejným mechanismem účinku. Pro pacienty je také podstatné, že účinek může nastupovat rychleji než u běžné antidepresivní léčby.
Evropská léková agentura uvádí, že klinické studie prokázaly při kombinaci esketaminu s běžným antidepresivem lepší zmírnění depresivních příznaků než při podávání placeba se stejným typem antidepresiva. Výsledky se ovšem mezi pacienty liší.
Úleva může přijít rychle. Léčba ale pokračuje
Ve studii TRANSFORM‑2, publikované v roce 2019 v časopise American Journal of Psychiatry, bylo zmírnění příznaků pozorováno už 24 hodin po podání. Pro člověka, který má za sebou opakované týdny čekání na účinek předchozích léků, může být právě rychlost důležitým rozdílem. Neznamená však, že stejně rychle zareaguje každý pacient, nebo že první úleva vydrží bez další léčby.

V úvodních čtyřech týdnech se esketamin obvykle podává dvakrát týdně. Poté se podle výsledků přechází na jednu návštěvu týdně a později zpravidla jednou za týden nebo dva. Po zlepšení se doporučuje pokračovat v léčbě nejméně šest měsíců. Součástí postupu je průběžné vyhodnocování, zda pacientovi skutečně pomáhá.
Proč si ho pacient nemůže jednoduše odnést domů
Přestože se esketamin podává nosním sprejem, nejde o běžný lék k domácímu užívání. Aplikace probíhá ve zdravotnickém zařízení pod dohledem odborníků. Před podáním i po něm se pacientovi kontroluje krevní tlak. Domů může odejít až ve chvíli, kdy je podle zdravotníků jeho stav stabilní.
Léčba totiž může vyvolat závratě, nevolnost, ospalost, zvýšení krevního tlaku nebo takzvanou disociaci. Při ní může člověk dočasně vnímat sebe či okolní prostředí nezvykle, například s pocitem odpojení od vlastního těla nebo emocí. Právě kvůli těmto účinkům je nutné pacienty po podání sledovat. Je potřeba předem vyřešit také cestu zpět: řídit smí nejdříve následující den po řádném spánku.
Komu léčbu zaplatí pojišťovna
V Česku navíc platí konkrétní podmínky úhrady. Esketamin mohou mít z veřejného zdravotního pojištění hrazený vybraní pacienti mladší 65 let, kteří splňují kritéria rezistentní deprese a další stanovené požadavky. Samotné evropské schválení léku tak neznamená automatický nárok na úhradu pro každého pacienta. Pokud dosavadní léčba nepřináší dostatečnou úlevu, má smysl probrat s ošetřujícím psychiatrem, zda by tato možnost připadala v úvahu právě u vás.