Zdraví Zveřejněno:
foto: Shutterstock

Ještě před několika desetiletími by řada kardiologů při pohledu na žloutek zvedla obočí a doporučila raději ovesnou kaši. V polovině dvacátého století se z této suroviny stal jeden z hlavních podezřelých v případech ucpaných cév.

Lékaři tehdy objevili souvislost mezi hladinou cholesterolu v krvi a kornatěním tepen. Jedno větší vejce obsahuje zhruba 180 až 200 miligramů této látky, a tak padl zdánlivě jednoduchý verdikt. Omezení žloutků mělo podle tehdejší logiky automaticky přinést čistší krevní řečiště. Americká kardiologická asociace proto v roce 1968 doporučila nepřekračovat denní limit 300 miligramů ze stravy a vyzvala k omezení konzumace na maximálně tři celá vejce týdně.

Obyčejná ranní omeleta se tak ze dne na den proměnila v dietní hřích.

Hon na žloutek začíná

Panika kolem cholesterolu brzy opustila ordinace a přesunula se do regálů supermarketů. Žloutky končily v koši, zatímco bílkové omelety, náhražky vajec a „lehké” snídaně získávaly na popularitě a spotřeba vajec začala razantně klesat. Strach z jediné živiny byl silnější než otázka, zda má smysl vyhazovat část potraviny, která tělu dodává kvalitní bílkoviny a řadu vitamínů.

Důležitější než počet vajec je často to, co k nim přidáme.

Vědci však postupně zjistili, že se lidský organismus neřídí jednoduchou matematikou. Většinu této látky si dokáže vyrobit sám, protože ji potřebuje pro stavbu buněk a tvorbu hormonů. Když její příjem z potravy klesne, játra vlastní produkci částečně kompenzují. Přesná reakce se ale liší od člověka k člověku.

Důležitější než počet vajec je proto často to, co k nim přidáme. Vejce s celozrnným chlebem, zeleninou a olivovým olejem má v rámci jídelníčku jinou roli než tučná slanina, máslo a bílý toast.

Tělo nezajímají tabulky

Vědecké studie se v posledních letech různily. Některé naznačovaly vyšší riziko u lidí, kteří jedli vejce často, jiné významnou souvislost mezi mírnou konzumací vajec a srdečními chorobami nenašly. Obraz je složitější, než aby se dal zredukovat na jedno jediné jídlo.

Oficiální dogma padlo v roce 2015, kdy americké výživové směrnice  zrušily dřívější doporučení omezovat dietní cholesterol na 300 miligramů denně.

Mýtus o žloutcích padl. Influencer říká o vajíčkách pravdu a lidé ho následují
Mýtus o žloutcích padl. Influencer říká o vajíčkách pravdu a lidé ho následují
Miliony lidí roky vyhazovaly vaječné žloutky ze strachu z cholesterolu. Dnes doktor Eric Berg v populárních videích tvrdí, že tím přicházíme o vůbec nejdůležitější živinu pro mozek...

Americká kardiologická asociace ve stanovisku z roku 2020 uvádí, že zdravý člověk může v rámci celkově vyvážené stravy jíst až jedno celé vejce denně, a u starších osob s normální hladinou cholesterolu považuje za přijatelné až dvě vejce denně. U lidí s vysokým LDL cholesterolem, cukrovkou nebo kardiovaskulárním onemocněním může být individuální přístup rozumnější.

Konečný verdikt pro ranní omeletu

Samotné vejce se za posledních padesát let příliš nezměnilo, ale náš pohled na stravování ano.  Dnes se klade důraz na celek, kvalitu tuků, množství zeleniny, vlákniny a na to, jak člověk jí dlouhodobě. V lednu 2026 vyšly nové americké výživové směrnice pro roky 2025 až 2030. Vejce v nich figurují jako součást pestré stravy a skupiny bílkovinných potravin po boku masa, ryb, luštěnin, ořechů a semen.

Současná věda nám bere iluzi jednoduchých řešení a tím nejdůležitějším dietním opatřením nakonec zůstává umění naslouchat vlastnímu tělu.

Sdílejte článek
Líbil se vám článek? Přihlašte se k odběru newsletteru a dostávejte to nejlepší z Flowee přímo do svého mailu.
Témata: