Půl tabulky čokolády, tedy obvykle 50 gramů, obsahuje zhruba 260 až 310 kcal. V závislosti na druhu čokolády, nikoli na tom, jak moc vám chutná. Bohužel.
Snažíte se nepřibírat, ale přesto jste ji snědla. A teď máte na výběr: buď půjdete běhat, anebo si zapnete seriál a budete u něj bezmyšlenkovitě požírat řapíkatý celer. Já bych si rozhodně vybrala to druhé. Nebaví mě trapně pobíhat kolem baráku.
Kdyby teorie o záporných kaloriích fungovala, byl by celer nejpopulárnější zeleninou na světě a Ozempic by možná měl o něco méně pacientů.
Celer jako stroj na spalování dortů
Teorie záporných kalorií tvrdí, že některé druhy zeleniny obsahují tak málo energie a tolik vlákniny, že tělu jejich zpracování dá víc práce, než kolik energie z nich nakonec získá.
Představa je nádherná. Zatímco vy jste rozvalená na gauči a jíte, váš organismus zuřivě pracuje a přikládá pod kotel. Po třetím řapíku už možná začíná spalovat včerejší dort. Po desátém by mohl sáhnout i na vánoční cukroví z roku 2019.
Bohužel to takhle nefunguje. Je to jen další z mýtů, které se v dietním světě drží překvapivě dlouho. Lidské tělo sice při trávení skutečně spotřebovává energii, ale celer mu jí pořád dodává víc, než kolik stojí jeho zpracování. Pro existenci potravin se zápornými kaloriemi nemáme přesvědčivé vědecké důkazy.
Kromě celeru se tahle teorie vztahuje také na okurky, salát, cukety nebo grapefruit. Ten je ovšem poněkud zvláštní případ. Nejenže obsahuje více energie než třeba okurka, ale navíc ho provází další populární mýtus, že aktivně spaluje tuky. Spoiler alert: nespaluje.
Nicméně celer, okurka nebo salát jsou potraviny složené převážně z vody, které skutečně obsahují velmi málo kalorií. Navíc jejich žvýkání nějakou dobu zabere.
Jen pro představu: abyste z řapíkatého celeru získali tolik energie jako z jedné tabulky mléčné čokolády, museli byste ho podle konkrétních nutričních hodnot sníst přibližně tři až čtyři kilogramy.
Kalorie se vám nevynulují. Prostě se sečtou. A po takovém množství celeru vás bude nejspíš bolet bříško.
Trávení opravdu spaluje kalorie. Ale zázraky nečekejte
Malý kousek pravdy v tom všem přece jen je. Naše tělo spotřebovává energii i tehdy, když jen sedíme na zadku. A samotné trávení skutečně něco stojí.
Potravu musíme rozložit, vstřebat živiny a dál je zpracovat. Odborně se tomu říká termický efekt potravy a běžně představuje přibližně desetinu našeho celkového denního energetického výdeje.
Nejvíc práce dá tělu zpracování bílkovin, nejméně tuků. U bílkovin může na trávení a následné zpracování připadnout přibližně 20 až 30 % energie, kterou obsahují.
Když tedy sníte 100 gramů samotných bílkovin, což odpovídá přibližně 400 kcal, tělo může na jejich zpracování spotřebovat asi 80 až 120 kcal. Pořád vám ale většina přijaté energie zůstane.
Bílkoviny navíc obvykle dobře zasytí. Takže spíš než nelidská konzumace obrovského množství zeleniny může pomoci rozumně sestavené jídlo s dostatkem bílkovin a vlákniny.
Ale pořád to není strategie, která by vás zachránila, když se přestanete ovládat a večer spořádáte celé balení chipsů.
Nízkokalorická zelenina a potraviny bohaté na bílkoviny mohou pomoci s pocitem sytosti, takže možná vaše večerní „žravá“ nebude tak intenzivní. Nedokážou ale zpětně vymazat energii z čokolády, která už skončila v žaludku.
Řapíkatý celer tedy není žádná zázračná kalorická guma. Je to jen docela užitečná, zdravá a křupavá zelenina.
A pokud si ho dáte do Bloody Mary, bude vám možná úplně jedno, kolik kalorií při jeho trávení spálíte.
